Hlavní obsah

Šťastný oběžník: Korespondenční volba nikoho nezachrání. Může ale rozhodnout

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Vládní koalice by potřebovala korespondenční volbu protlačit do příštího podzimu.

Reklama

V bitvě o korespondenční volbu půjde samozřejmě v první řadě o mnoho úplně nových hlasů. Jen nikdo přesně neví, kolik by jich nakonec mohlo být.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.

Při jisté společenské akci jsem se nedávno potkal s vrcholným parlamentním politikem koalice Spolu. Po úvodní výměně vzájemných zdvořilostí („Píšete, jako byste chtěli, aby se vrátil Babiš.“ „A vy tak vládnete…“) jsme se dostali k závažným otázkám legislativního plánu Sněmovny pro druhou polovinu volebního období 2021–2025.

„Máme v podstatě hotovo,“ překvapil mě politik. „Co jsme chtěli udělat, máme. S jedinou výjimkou: korespondenční volba.“

Ano, už je to tu zase. A jak jsem pochopil, příští rok na jaře máme o zábavu postaráno. Protože – jak je aspoň přesvědčen onen politik – korespondenční hlasování ve sněmovních a prezidentských volbách pro krajany v zahraničí je také jediné skutečně důležité téma, na němž záleží současné opozici: V tom smyslu, že v žádném případě nesmí projít.

Což je samozřejmě trochu zvláštní, když si vzpomeneme, že volby poštou měla v programu první i druhá Babišova vláda. Ne, samozřejmě na tom vůbec nic zvláštního není, protože jak nedávno vysvětlila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, „přehodnotili jsme názor“. Tečka.

Vládní koalice by potřebovala korespondenční volbu protlačit do příštího podzimu, kdy proběhnou další senátní volby. A protože na volebních zákonech se musí shodnout obě komory, bude jistější udělat to ještě před říjnem.

ANO a SPD, které ve sněmovních volbách 2021 zjistily, že je v zahraničí téměř nikdo nevolí, už předem ohlásily obstrukce – a myslím, že to, co jsme od nich dosud zažili, bylo ničím v porovnání s tím, co se chystá na příští rok. Nicméně koalice je rozhodnutá jít úplně na sílu – protože jak mi řekl onen citovaný politik, „když už do toho půjdeme, musíme to vyhrát“.

Což je nepochybně pravda. Koalice už na začátku vzdala plán prosadit poštovní hlasování pro prezidentskou volbu v lednu 2023, což ji nakonec mrzet nemuselo, teď ale půjde o víc – nové voličské hlasy, které by se jí mohly moc hodit v roce 2025.

Samozřejmě můžeme chvíli pohovořit o rozšíření základního demokratického práva – a bude to pravda. Ale také je pravda, že tu jde o potenciálně mnoho nových hlasů… jenže kolik vlastně?

Tohle je otázka za milion a nikdo na ni nezná odpověď. Odhady českých občanů s volebním právem žijících dočasně či trvale v zahraničí se pohybují od 300 tisíc do půl milionu. V říjnu 2021 jich na ambasádách do Sněmovny volilo 13 tisíc, letos v lednu při druhém kole prezidentské volby 23 tisíc.

Takže teď můžeme začít hádat: Kolik by jich hlasovalo, kdyby to šlo poštou? Sto tisíc? Dvě stě? Víc? Těžko říct.

Pro srovnání se můžeme podívat na sousedy ze Slovenska, kde se korespondenčně volí už od roku 2006. Letos se „zahraniční Slováci“ i za pomoci velmi intenzivní kampaně sdružení „Srdcom doma“ zmobilizovali k nejvyšší poštovní účasti: Svůj hlas odeslalo přesně 58 779 voličů. Což nakonec byla necelá dvě procenta všech hlasů. (Mimochodem, 14 214 Slováků o možnost volit korespondenčně požádalo, nakonec ale svého práva nevyužilo.)

Takže dvě procenta. To je – vzhledem k volební účasti – ekvivalent zhruba 106 tisíc hlasů v posledních českých sněmovních volbách. Zdánlivě to není mnoho. Ale také je to počet hlasů, který by dokázal úplně převrátit tehdejší výsledky – třeba kdyby šly Přísaze a sociální demokracii, které skončily před dvěma lety těsně pod pěti procenty. Jen díky tomu mohla pětikoalice vůbec složit sněmovní většinu a vládnout.

Slovenské výsledky ze světa jsou dost podobné těm českým z roku 2021. Šedesát procent hlasů přišlo pro Progresivní Slovensko, 11 procent si vybralo Svobodu a Solidaritu, a třeba Ficův Směr, vítěz voleb, si sáhl jen na šest procent.

Tohle všechno bude ve hře, až na jaře vypukne bitva o korespondenční volbu. Hlasy krajanů nikomu pravděpodobně volby nevyhrají. Mohou ale nakonec hrát zásadní roli a možná dokonce i rozhodnout, kdo nakonec bude v Česku po roce 2025 vládnout.

Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.

Reklama

Doporučované