Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Válka a okupace východu Ukrajiny se bohužel nechýlí ke konci. Tím pádem budou na světových sportovištích ještě nějaký ten pátek k vidění takzvaní neutrální sportovci.
Kýžený odchod okupantů a spravedlivý mír by asi řešily i druhotný, sportovní problém. Ale dokud se k tomu Rusko nemá, je ve slušné společnosti možné maximálně to, pustit jeho sportovce do závodů jako „nomády“, soutěžící bez vlajek, národních dresů a hymen. Plná účast včetně státních symbolů, kterou už povolily mezinárodní federace gymnastiky, plavání nebo zápasu, znamená hanebnost. Protože jde o symbolický vzkaz, že všechno je prý v nejlepším pořádku. Už pátým rokem.
Neutrální sportovce s ruskými pasy najdeme ve startovních a výsledkových listinách pod písmeny AIN. Je to zkratka z francouzského Athlètes Individuels Neutres (francouzština je primárním oficiálním jazykem olympijského hnutí). V pořádku. Ale co z toho plyne pro český jazyk a speciálně pro komentátory přímých přenosů? Zatím samé komplikace. Je čas s tím něco udělat.
Když jde o sportovce s neutrálním statutem, taky by pochopitelně nebylo šťastné říkat jim v televizi dokolečka Rusové, ruská dvojice, sestava, posádka, ruský trenér, ruská bramborová medaile a tak dále. Tím by projekt sportovní ostrakizace Ruska do značné míry ztrácel smysl. A dostával by ráz maškarády anebo Potěmkinovy vesnice.
Vytrvale mluvit o individuálních neutrálních sportovcích jako o individuálních neutrálních sportovcích je správné. Ale nepraktické. Čeština si tu očividně říká o nějaké zjednodušení. O jedno nové slovo. O univerbizát, jakých máme i ve spisovné řeči mraky, od záchranné služby - záchranky po tryskové letadlo - tryskáč.
Aby (nejen) televizní komentátoři pokaždé nemuseli skloňovat „neutrální sportovce“, případně „tým individuálních neutrálních sportovců“, potřebují šikovnější nástroj. Slovo, které vystihuje, oč jde, pasuje do české gramatiky a přitom zůstává patřičně neutrální, v duchu sportovních sankcí.
Takže, neutrálňáci? Neutrálňačky? To asi ne. Jazykově je to sice proveditelné, ale významově lehce obskurní, s nechtěnou komickou nadstavbou.
Lepší možnost zato redakce Šuplíku zaslechla přímo ve vysílání České televize. Šlo o přenos z veslování a spolukomentátor, bývalý reprezentant Jakub Makovička, vykouzlil slovo „ajni“. Zdálo se, že spíš náhodou, při pohledu na zkratku AIN v průběžném pořadí závodu, než jako promyšlený záměr. Ale nebyl by to dobrý nápad? Nezkusíme to?
Vyrobit z iniciálové zkratky zkratkové slovo není nic mimořádného. To jsou všechny ty espézetky a erzety (rychlostní zkoušky na rallye), ára (ARO) a bévépéčka (bojová vozidla pěchoty). Velká paráda je usilovné skloňování zkratky FAČR, které fotbalové asociaci propůjčuje až životný rod: Když se řekne „valná hromada Fačru“, člověk ty zainteresované bafuňáře úplně vidí. Ale zpátky k tématu:
Pro pojmenování nějaké skupiny osob nejsou zkratková slova zas tak běžná. Ale jde to, v klidu. Z minulosti známe enderáky (občany bývalé NDR), esenbáky (příslušníky bývalého SNB), osožáky (příslušníky ozbrojené stráže železnic). I kágébáky a pétépáky. Studnicí zkratkových slov je armádní slang, od dévéťáka (dozorčího vojskového tělesa) po engeše (náčelníka generálního štábu). A nesmíme zapomenout na civilisty ajťáky.
Tvar s koncovkou „-ni“ je sice výjimečný, ale také ho už máme. Ufoni, podstatné jméno utvořené ze zkratky UFO. Ajni, podstatné jméno obdobně utvořené ze zkratky AIN, přicházejí v úvahu. Skloňování, množné i jednotné číslo, mužský i ženský rod, všechno bez problémů jde. I u ufonek i u ajnek.
Individuální neutrální sportovci (AIN). Česky řečeno ajni, neuctivě ajňáci.
Máme novotvar. Jazykově ekonomický, výstižný? Určitě. Zvláštní, nezvyklý, zatím kuriózní? To stoprocentně. Obzvlášť v psané řeči. Kde ještě pouvažujeme nad pravopisem malého, nebo velkého A. Neutrální? Víceméně ano. Vazba mezi ajny a ufo(u)ny je jen gramatická a jinak nic nenaznačuje, nemá znevažovat. Tak uvidíme.
