Znásilnil mě, plival na mě a fackoval mě. Žena obvinila důstojníka armády

Bývalá civilní zaměstnankyně Univerzity obrany obvinila z opakovaného znásilnění vysoce postaveného důstojníka. Případ vyšetřovala Vojenská policie. Nevyslechla hlavní svědkyni a i přes množství důkazů jej odložila. Dvakrát.

Upozornění: Text obsahuje popis drastických událostí, které mohou být psychicky náročné na zpracování .

Konec srpna roku 2023. Šárka jde do bytu k armádnímu důstojníkovi s hodností majora, s nímž udržuje milostný poměr. Jde k němu dobrovolně, sex očekává.

Voják jí ale během intimního styku vrazí několik facek.

Šárka je v šoku a jeden úder vrací.

„Tou fackou jsem mu dala jasně najevo, že takhle ne. On mě ale potom tak strašně uhodil, že jsem odlítla přes postel. Klidně jsem si mohla rozrazit hlavu,“ popisuje incident Šárka v investigativním podcastu Ve stínu.

Major ženu povalí na břicho a snaží se o anální styk. „Prosila jsem ho se slzami z bolesti, ať toho nechá.“

Podle Šárky jí u toho nadával: „Mělas dávno trénovat a roztahovat, nemuselo tě to vůbec bolet, tak teď neřvi a vydrž to!“

Otočí ji. Šárka nemá sílu, nebrání se. Čeká, až to skončí. Pak rychle odchází z bytu. Na těle modřiny a vnitřní poranění.

Kamarádce ještě ten večer posílá přes WhatsApp zprávu. Píše v ní to, co později říká reportérovi. Že ji důstojník bil přes obličej, že facku vrátila a že poté dostala tak silnou ránu, až jí hučelo v uchu a viděla tmu. Posílá fotku modřin.

„Dalo by se říct, že mě znásilnil. Já se sebrala v slzách a znechucená práskla dveřmi… To byla definitivní tečka,“ končí zpráva kamarádce.

Zároveň hned píše i majorovi: „Když už mi valí slzy z bolesti, je to co říct. (…) Takže když řeknu dost!, znamená to přestaň!“

Jenže tohle setkání tečkou nebylo. Šárka vztah neukončuje, partnera nenahlašuje.

Šárka dnes přiznává, že byla zamilovaná. Slepě. Ve svých dvaačtyřiceti letech.

Tehdy, na začátku vztahu v lednu 2022, byla krátce po druhém psychickém zhroucení.

Na podzim 2020 na ni dopadla náročná domácí výuka dvou dcer v době pandemie a hlavně problémy v manželství. Přestala se cítit milovaná a i práce se sociálními sítěmi na Univerzitě obrany jí přestala dávat smysl.

„Začala jsem mít úplně extrémní psychické ataky i několikrát za den. Následující rok jsem byla na neschopence.“

Rok docházela do psychiatrické ambulance, léčila úzkosti, deprese. V září 2021 měla tetanický, panický záchvat. Zhroutila se podruhé a do nemocnice ji odvezla záchranná služba.

Tři měsíce poté, v prosinci, jí zmíněný důstojník poslal přání k Novému roku. Začali si psát. V lednu 2022 šli na první rande k propasti Macocha.

„Říkal mi krásko, dával najevo, že se mu líbím, že si na mě dva roky myslel, že jsem úžasná a podobně,“ vzpomíná.

Vztahu rychle propadla. A když po dvou měsících odjel na zahraniční misi, čekala.

Po návratu z ciziny nastala podle Šárky v jeho chování výrazná změna. Voják se začal uchylovat k tvrdým praktikám, s nimiž nesouhlasila. Během původně dobrovolného sexuálního styku ji začal dávit penisem, fackovat, škrtit.

Vyžadoval anální sex. Šárka s ním nesouhlasila, ale pod nátlakem se mu aspoň zpočátku snažila vyhovět.

V září 2023 jí napsal: „Kdybys chtěla, dávno už jsi mohla být na tohle připravená a nemuselo tě nic bolet.“

Jindy po ní chce, aby na schůzku přivedla svou nezletilou, třináctiletou dceru. „Děvko, ty kur**, když nechceš dceru, tak kámošku… Kurva, tak ty nechceš nic zkoušet! Myslíš, že mě to baví?! Ty jenom kecáš a píšeš SMS do chatu a skutek utek.“

Tato citace pochází z videa, které pořídil sám voják. Jejich sex si natáčel, Šárka tvrdí, že s tím souhlasila, ale opět jen pod nátlakem. Tuto citaci později uvedla v otevřeném dopise Vojenské policii ve stížnosti na vyšetřování.

Šárka to zděšeně odmítla a důstojník už nenaléhal.

Šárka se proti chování muže opakovaně ohradila. Vztah se snažila ukončit, ale přesto se k majorovi stále vracela. Proč?

„Některá setkání byla dobrá. Bylo to úplně nelogické, nepochopitelné, nevysvětlitelné. Takhle zpětně se za sebe stydím.“ Šárka popisuje, že ji velmi přitahoval a že se dostala do cyklu zneužívání.

Obviňovala hlavně samu sebe. „Jsem z katolické rodiny, studovala jsem na katolickém gymnáziu a ty hodnoty mám nastavené jinak. Říkala jsem si, že je něco ve mně špatně. Že to je moje chyba, že jiné ženy jsou volnější.“

Její terapeutka Eva Poláchová doplňuje, že odejít z takového vztahu může být těžké i vzhledem k osobnosti zneužívané, nebo touze někam patřit.

„Vztah se utužuje drobnostmi a o to těžší je odejít ve chvíli, když si nesete, že se od chlapa neodchází, že to musí ta žena strpět, nechat si to líbit, že její názor nikoho nezajímá,“ říká Eva Poláchová v podcastu Ve stínu.

Šárce se nakonec skutečně podařilo odejít. Byla k tomu ale potřeba ještě jedna schůzka. Jedno znásilnění.

Na začátku března 2024 se opět vydá k majorovi do bytu. Agresivní začne být podle svědectví Šárky už u dveří. Odhodí ji. „Byla jsem jako hadrová panenka. Nechápala jsem, co se děje. Potom to už byl režim autopilota. Bránila jsem se na zemi. Začal mi strhávat silonky, kalhotky, já říkala ne, že to nechci, že chci jít domů.“ Hodil ji na postel. „Od té doby si nic nepamatuji.“

Následně vztah končí. Nahrává mu hlasovou zprávu: „Ty si na mně prostě vybíjíš nějakou skrytou agresi, což už je pro mě nepřijatelný,“ říká v ní mimo jiné.

Na jaře 2024 se Šárka odhodlává znásilnění nahlásit. Radí se o tom v neziskové organizaci Bílý kruh bezpečí i s kamarádkou a zároveň koučkou Anitou Burkoň, které vše řekla jako první.

Šárka má vážné psychické obtíže. Vrací se jí vzpomínky na násilí. Zamrzne třeba na zastávce, když čeká na autobus. Nemůže se hnout.

Píše své terapeutce Evě Poláchové o pomoc. Zároveň jí posílá sepsané trestní oznámení a ptá se, jestli moc nepřehání.

Nakonec vše ohlašuje Vojenské policii. Ta řeší veškeré podezření na trestné činy i přestupky aktivních vojáků, i když se staly mimo službu, v civilním životě.

I když Šárka podle zákona na ochranu obětí žádá, aby kauzu řešily ženy-policistky, nakonec se případu ujmou vojenští vyšetřovatelé. Stejně to pak dopadlo i se znalci.

Další rána pro ni je, když zničehonic, bez vysvětlení, převezme vyšetřování jiný kriminalista z jiného obvodu a ona se tak musí svěřovat dalšímu muži.

Na podzim 2024 si Šárku zavolají znalci. Vyšetření u psychiatra Františka Honzáka podle ní proběhlo v pořádku. Problém ale nastal u druhého znalce, u psychologa Martina Jániše.

Zkoumání trvalo pět hodin. Znalec začal obsáhlým rozhovorem. Ptal se na dětství, problémy v manželství, na vztah s důstojníkem.

„V půlce jsem si musela zase vzít léky, abych to vůbec dokázala dokončit. V tomto stavu jsem poté musela vypracovávat ještě několik testů. Jenže psycholog pak musel uvolnit ordinaci, takže jsem to vyplňovala na chodbě a testy pak hodila do schránky.“

Advokátka Adéla Hořejší, která se specializuje na případy sexualizovaného násilí, považuje takový způsob znaleckého zkoumání za nepřijatelný. „Pro znalce platí, že nesmí zvyšovat bolest a traumatizovat oběť. To se tady stalo. Znalecké zkoumání na chodbě, možná i s ostatními lidmi, kde mohou být třeba i pachatelé, nemá žádnou relevanci. Je to naprosto neprofesionální způsob. I písemné vyplňování dotazníků je součástí znaleckého zkoumání a znalec má být přítomný,“ vysvětluje právnička.

Šárka navíc popisuje další průběh zkoumání: Znalec si ji pozval ještě na jedno sezení, tvrdil, že má ještě nějaké nejasnosti. „Takže další skoro dvouhodinový rozhovor o traumatu, během něhož mimo jiné zazněla otázka, jestli si to nemohl důstojník při posledním setkání špatně vyložit, když jsem přišla v kozačkách.“

Šárčin advokát Michael Straka kritizuje nejen průběh zkoumání, ale i jeho závěry: „Máme znalecký zákon. Máme poměrně blbuvzdorně napsané, jak má znalecký posudek vypadat. Jaký má mít formát, jak má být rozdělen, o jaké zdroje se má opírat. Tento znalecký posudek nesplňuje vůbec nic, absolutně nic. Je jako z minulého století.“

Podle něj byl znalec předpojatý. Odkazuje například na jednu větu z posudku, podle které se Šárka snaží potrestat důstojníka „nad rámec spravedlnosti“.

V posudku je ale zvláštních formulací víc. Třeba že má Šárka sklon dramatizovat věci. Znalec tento závěr opírá o situaci, kdy jí partner způsobil záchvat a poté jí nepomohl. Podle Šárky jí způsobil křečovitý, tetanický záchvat, který už dříve zažila. Znalec situaci hodnotí jako panický záchvat. A když pak Šárka situaci označuje tak, že jí neposkytl první pomoc, podle znalce zbytečně přehání.

Advokát Straka podal žádost o vyloučení znalce. Vojenská policie mu ale nevyhověla.

Závěr posudku tak je, že Šárka má sníženou obecnou věrohodnost, že jí nelze příliš věřit.

Podle již citované advokátky Adély Hořejší je ale takový závěr neobhajitelný.

„Aby znalec mohl učinit závěr o věrohodnosti, je potřeba udělat poměrně složité sofistikované zkoumání. To ale vůbec neproběhlo. V posudku není,“ říká. Místo toho znalec podle ní subjektivně vykládá Šárčino chování a soudí jej.

„Toto znalecké zkoumání je velmi problematické a to do té míry, že by mělo být znalci odebráno znalecké oprávnění,“ dodává právnička Hořejší.

Podcast Ve stínu se se znalcem Jánišem spojil. Do telefonu ale pouze stručně řekl, že musí zachovávat mlčenlivost. „Jsou to strašně citlivá témata, takže to bych si nedovolil o nich mluvit.“

Po roce vyšetřování, v dubnu 2025 Vojenská policie případ odkládá. Tady je zdůvodnění:

„Poškozená sama opakovaně přicházela za podezřelým do jeho bytu, a to přesto, že měla být nucena k různým sexuálním praktikám, s kterými nesouhlasila. Z videozáznamů je zřejmé, že se aktivně zapojovala do soulože s podezřelým a i sama navrhovala změnu polohy nebo místnosti. Po proběhlých souložích se usmívá nebo během nich popíjí víno,“ stojí v usnesení, které vypracoval vyšetřovatel Petr Procházka.

Dále píše, že když Šárka cítila nastupující záchvat, „odešla od podezřelého na druhou stranu pokoje, kde začala rozdýchávat nastávající panickou ataku. Z tohoto plyne, že mohla nezávisle na vůli podezřelého poodejít a mít tak jednání v bytě k její osobě pod svojí kontrolou.“

Zarážející je, že se v usnesení nijak neobjevuje zpráva na WhatsAppu, kterou Šárka napsala kamarádce. Policie ženu sice vyslechla a ta řekla, že Šárka jí o znásilnění řekla, a vyloučila, že by měla sklony ke lhaní. Toto svědectví je sice v usnesení zaznamenané, vyšetřovatel se jím už dál nijak nezaobírá.

Vyšetřovatel nevyslechl ani první přímou svědkyni, které Šárka o znásilnění řekla. S Anitou Burkoň mluvil až reportér podcastu Ve stínu. Potvrdila výpověď Šárky a podpořila její důvěryhodnost.

„Máme k sobě blízko. Když během terapie nakousla, co se stalo, chtěla nad tím mávnout rukou. Já jsem se ale úplně vyděsila. Spojila jsem se s velmi dobrou kamarádkou, která pracuje u policie, aby mi na to řekla svůj názor. Abychom zbytečně neplašily. Jasně mi řekla, že to je na udání,“ vzpomíná.

V říjnu 2023 po sezení s kamarádkou si Šárka do deníku zapisuje techniky, jak překonávat panické ataky a návaly úzkosti. K tomu si píše urážky, kterými ji častoval major: kur**, čub**, děv**.

Dále si zapsala: „Dělala mu radost tvá fyzická bolest, tvůj nářek, tvé prosení o milost, byl jen iluzí. Trýznitel, zneužívač, využívač.“

Jenže ani deníky, které Šárka komisaři Procházkovi poslala, nejsou v usnesení o odložení nijak zmíněné.

Podle advokátky Adély Hořejší je usnesení o odložení případu sporné. Vojenská policie se totiž s těmito důkazy nijak nevypořádala.

„Nemusí to hodnotit tak, že se s tím ztotožní. Ale musí vysvětlit, proč je nepovažuje za relevantní. To neudělali,“ konstatuje.

„Přijde mi, že si policejní orgán udělal předem utvořený závěr a do toho podsunul to, co se mu hodí,“ dodává.

Advokát Šárky Michael Straka podal proti odložení stížnost. Státní zástupkyně mu vzápětí vyhověla a Vojenská policie tak případ zase začala prověřovat.

Vyšetřovatel si znovu pozval majora, který opět vše popřel. Poté ale komisař přistoupil ke zvláštnímu kroku. Dostal se k němu anonym, podle kterého měla mít Šárka v době vztahu s důstojníkem ještě sexuální poměr se svým manželem (s kterým byla v odluce) a také s kamarádem vojákem, který ji při vyšetřování podpořil čestným prohlášením.

Komisař si proto pozval manžela Šárky i tohoto kamaráda k podání vysvětlení.

„Vůbec nerozumím důvodu, kdo tím co sleduje. Ptali se mě, jestli jsem se Šárkou něco měl. Řekl jsem pravdu, tedy že nikdy nic nebylo,“ říká.

Proč to policii zajímalo?

Advokát Šárky Michael Straka se domnívá, že cílem je znevěrohodnotit jeho klientku. „Snaží se prokázat promiskuitní chování a uškodit jí na pověsti. Zapadlo by jim to do příběhu, že Šárka je zhrzená milenka, která chtěla mít regulérní vztah, zatímco dotyčný ne. A že když ji odmítal, tak přišla s tímto příběhem.“

Letos v květnu Vojenská policie případ znovu odkládá. Po dvouletém vyšetřování se Šárka s advokátem opět obrací na státní zástupkyni. Není ale vůbec zřejmé, jestli uspěje.

„Opravdu tomu nerozumím. Jako oběť mám právo na účinné vyšetřování. Tohle je absolutní výsměch obětem. Nikomu bych to nepřála,“ říká žena.

Podcast Ve stínu požádal o vyjádření i vyšetřovatele Petra Procházku. Ten ale odkázal na tiskové oddělení, které případ odmítlo komentovat.

Muž obviněný Šárkou ze znásilnění po představení reportéra položil telefon. V SMS zprávě poté napsal:

„Jen bych vás chtěl upozornit, pane, po konzultaci se svým právním zástupcem, že vyšetřování probíhá a paní je vázaná mlčenlivostí dle příslušných zákonů. Dále samozřejmě platí presumpce neviny. Jakékoliv zveřejňování informací bude mít za následek moji právní reakci dle trestního řádu jak vůči ní, tak vůči vám. A to prosím rozhodně neberte jako vyhrožování. Je to pouze naše stanovisko, které jste žádal.“