Článek
Čtete ukázku z newsletteru Takže, ve kterém komentátoři Seznam Zpráv glosují ta nejdůležitější aktuální témata a přibližují českou i zahraniční politickou debatu. Přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každý čtvrtek dostávat do své e-mailové schránky.
Na jedné z nedávných vládních tiskovek oznámil motoristický ministr zahraničí Petr Macinka krok, kterému běžný Čech bezpochyby vůbec nerozuměl.
„Vláda dnes schválila ukončení členství České republiky v Bruselském institutu pro geopolitiku – Brussels Institute for Geopolitics (BIG),“ sdělil suše uprostřed domácích dramat šéf české diplomacie. Že někdo rozváže smlouvu s nějakou institucí, si jistě umí každý z nás představit. Proč měl ale Macinka potřebu pálit minuty na vládní tiskovce veřejnosti neznámým institutem?
K pochopení se musíme vrátit do roku 2022, kdy BIG vznikl. Založili ho akademici spolu s vládami z Nizozemska, Francie a Německa. Idea byla taková, že budou zkoumat nové geopolitické trendy ve světě a jejich dopad na Evropu.
Nápad na BIG rozpohybovala ruská invaze na Ukrajinu, jež mnohé na Západě zaskočila. A ze stejného důvodu známý holandský historik Luuk van Middelaar oslovil českou vládu, aby se stala dalším partnerem think tanku. V té době mimo jiné rezonovala jarní cesta premiéra Petra Fialy za Volodymyrem Zelenským do bombardovaného Kyjeva.
„Geopolitika je zpět. Ruská válka proti Ukrajině brutálně odhalila, jak je Evropa po strategické stránce zranitelná. Záleží nám na tom mít váš pohled,“ zdůvodnil van Middelaar, proč se spolu s Hansem Kribbem a Sébastienem Lumetem, dalšími ze zakladatelů BIG, obrátil na Česko. Oslovil konkrétně Tomáše Pojara, tehdejšího Fialova poradce. Ten na to ale reagoval tak, že nemá čas.
V říjnu 2022 Česko předsedalo Evropské unii a v Praze se konal summit desítek evropských států. Slavnostní rozjezd BIG proběhl při té příležitosti. Na společné fotce z balkonu Hrzánského paláce ale český zástupce paradoxně chybí. Později se Fialova vláda nicméně přidala a Česko mělo v BIG svým způsobem unikátní postavení – bylo tu jedinou postkomunistickou zemí v tuctu západoevropských.
Teď jsme o čtyři roky dál a ministr zahraničí Macinka členství v bruselském think tanku ukončuje. Zdůvodnil to tím, že BIG je „federalizační instituce“ a ministerstvo zahraničních věcí (MZV) odchodem ušetří 70 tisíc eur na členském poplatku, v přepočtu zhruba 1,7 milionu korun.
Ptala jsem se Petra Macinky na tiskovce, co přesně myslí tím, že jde o federalizační organizaci, a kde se to projevuje. BIG je normální think tank, který analyzuje data a informace a nestojí na žádné ideologické barikádě. Partnerským zemím dodává analýzy na zakázku a poskytuje prostor pro setkávání s aktéry dění – členy jednotlivých vlád, byznysem, akademií.
„Je to tím, na co klade důraz. Čtu některé ty závěry, které skutečně posilují federalizační rozměr Evropské unie. A naše vláda s tím nesouhlasí,“ reagoval Macinka. Jaké „závěry“ měl konkrétně na mysli, neřekl. „Nic nám to prostě nepřináší. Peníze, které tam platíme, můžeme použít jinde,“ dodal.
Ministrovo zdůvodnění působí lehce komicky a každopádně nepřesvědčivě. Zástupci BIG, s nimiž jsem mluvila, tvrdí, že o odchodu Česka byli předem informováni. I tak je ale překvapil. Češi si totiž dosud nestěžovali – argument o přílišné proevropskosti institutu z jejich úst nikdy nezazněl.
Petr Macinka tak spíše neodolal příležitosti potrestat neziskovku, která dostává příspěvek z eráru, a rituálně ji před motoristickými voliči „popravit“. Notabene, když Luuk van Middelaar, jehož knihy byly přeloženy i do češtiny, mluvil loni na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě (!), kde měl hlavní český projev prezident Petr Pavel (!).
Je ale zároveň možné, že ministerstvo zahraničí skutečně neumělo využít analýz, brífinků a nabídek exkluzivních kontaktů, které BIG nabízí. Macinkova teze „nic nám to nepřináší“ klidně může platit. Pokud to tak ale je, pak je to problém MZV a obecně české státní správy, ne jednoho bruselského think tanku. V mezičase se k němu přidali Dánové, Irové a Španělé a kromě Česka žádný stát neodešel.
Neschopnost využít potenciálu téhle platformy pak souvisí s tím, že české zahraniční politice chybí zadání – Česko neví, co v Evropě a od Evropy chce, dlouhodobě. O tom ale podrobněji někdy příště.
V plné verzi newsletteru Takže najdete i souhrn komentářů SZ z uplynulého týdne a autorské tipy na čtení v jiných českých i zahraničních médiích. Přihlaste se k odběru, aby vám nic zajímavého neuniklo.
