Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Když se říká, že české zdravotnictví v některých oborech patří na světovou špičku, často je zmiňována neonatologie. A je to dobrý příklad. Jen pohled na klasický ukazatel novorozenecké úmrtnosti je bez nadsázky fascinující.
Tak třeba v roce 1970 z tisíce živě narozených dětí ve Švédsku jich ještě před prvními narozeninami zemřelo 11. A to byli Švédové s náskokem nejlepší. V tehdejším Československu byla tato hodnota nad číslem 20, v Portugalsku, tehdy nejhorší evropské zemi, dosahovala 55,5.
O dvacet let později, v roce 1990, se v čele zemí OECD objevuje Japonsko. Nejnižší novorozenecká mortalita na světě má hodnotu 4,6. Data OECD ukazují pro Česko hodnotu 10,8, pro Slovensko 12. Jak výzkumníci zpětně rozdělili data ze společného státu, netuším, pro tuto chvíli se tím nezabývejme. Obě hodnoty každopádně odpovídají spíš horší polovině „žebříčku“.
O dalších 20 let později je všechno jinak. V čele žebříčku je Island s novorozeneckou úmrtností 2,2 dítěte na tisíc živě narozených. Česko už je osmé nejlepší s hodnotou 2,7. Poslední data má OECD za rok 2022. V čele je opět Japonsko (1,8) a Česko je páté s hodnotou 2,3. Mimochodem roli nejhorší evropské země přebírá v této tabulce Slovensko s hodnotou 5,4.
Je na tom dobře vidět všeobecný posun medicíny, která dnes všude na světě dává nově narozeným dětem násobně vyšší šanci dožít se prvních narozenin než před 30, natož 50 lety. A také je tu vidět ta zmíněná výkladní skříň českého zdravotnictví, totiž obor a jeho klíčový ukazatel, v němž se Česko během 30 let dokáže vyhoupnout z horšího průměru na špici.
Jak ale ukazuje série textů kolegyně Martiny Kopecké, mohl tento zcela nesporný a obdivuhodný úspěch vést v oboru péče o děti až k jistému sebeuspokojení. Ukazuje se, že Česko má rezervy především v oblasti péče o matky s nejmenšími dětmi, a to zejména v otázce kojení.
V posledních letech nepříjemně kolísá podíl dětí, které jsou při propuštění z porodnice plně kojené mateřským mlékem bez příkrmu. Zatímco v roce 2018 bylo podle dat společnosti Aperio plně kojeno 76 procent propouštěných dětí, v roce 2022 to bylo jen 71 procent. Zatím poslední data z roku 2023 ukazují opětovný vzestup na 78 procent. Nicméně porodnice označená mezinárodním certifikátem Baby Friendly Hospital by neměla klesnout pod 80procentní podíl plně kojených dětí.
Asi není potřeba podléhat pocitu, že se řítíme do nějaké celonárodní laktační krize, ale přece jen by byla namístě nějaká reakce. Už proto, že se s postupem vědeckého poznání ukazuje, že kojení je zcela zásadní věcí pro zdravý vývoj dítěte. Kromě mnoha zdravotních i sociálních benefitů například děti plně kojené po šest měsíců a déle v pozdějším věku výrazně méně často trpí dětskou obezitou.
Takže jestliže dnes stát složitě vymýšlí, co by mohl dělat, aby každé páté české dítě ve věku pět až 19 let do budoucna netrpělo nadváhou či obezitou, efektivnější podpora kojení by mohla být zajímavou součástí mixu opatření – byť je jistě méně intuitivní než rozsáhlá výstavba sportovišť, regulace reklamy nebo specifické daně.
Přes všechna doporučení se to ale nedaří. A ještě větší potíž je v tom, že neúspěchy v této oblasti jsme se snažili všelijak maskovat, až se z toho zrodilo něco jako „laktační skandál“.
Kromě jiného se ukázalo, že české porodnice neoprávněně používaly zmíněné mezinárodní označení Baby Friendly Hospital, což je certifikace udílená na základě kritérií určených Světovou zdravotnickou organizací a UNICEF, přičemž na její udílení by měl dohlížet stát. V Česku ovšem certifikáty svévolně rozdávala Laktační liga, aniž k tomu měla nějaké pověření.
Souběžně s tím získávají nový význam informace o tom, že některé české odborné společnosti, jmenovitě Česká neonatologická společnost a Odborná společnost praktických dětských lékařů, přijímají dary od výrobců umělé kojenecké výživy. Totéž se týká i Laktační ligy. Ministerstvo zdravotnictví je kvůli tomu nepřizvalo do pracovní skupiny, která se má podporou kojení v Česku zabývat.
Zároveň tím odborné společnosti i Laktační liga porušují Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, opět z pera WHO a UNICEF. Česko vůbec ve vyhodnocení dodržování tohoto indexu nedopadlo nejlépe.
Ministerstvo si nechalo od Státního zdravotního ústavu vypracovat obsáhlou analýzu dodržování tohoto kodexu v nemocnicích, ordinacích, obchodech i v reklamě. Na nemocničních neonatologických odděleních analýza žádná větší pochybení neobjevila, což zdůraznila i neonatologická společnost ve své zprávě:
„Ze sdělení matek malých dětí vyplynulo, že jim nejsou doporučovány konkrétní výrobky v případě neprospívání dítěte. V nemocnicích (neonatologická oddělení a porodnická oddělení) nebyl zaznamenán výskyt reklamních plakátů, letáků ani jiné propagace firem vyrábějících komerční mléčnou výživu pro novorozence.“
Nicméně mezi výrobci a u některých praktických pediatrů k porušování kodexu dochází. „Ačkoli je patrná trvalá snaha o působení komerčních výrobců umělé výživy, situace se dle oslovených neonatologů a zdravotníků na neonatologických odděleních v posledních letech zlepšila a tento trend trvá. U praktických lékařů pro děti a dorost byla evidována pochybení, například v podobě nabízení vzorků komerční mléčné výživy zdarma, případně dále i dary v podobě lahví a dudlíků, v čekárnách byly rovněž zaznamenány propagační materiály. Na neonatologických pracovištích byla pochybení zaznamenávána ojediněle,“ říká Adéla Lemrová ze SZÚ.
Celou analýzu ovšem dost kriticky hodnotí Ministerstvo zdravotnictví. „Analýzu řešila komise minulý týden a měla k ní řadu zásadních připomínek, včetně toho, že Státní zdravotní ústav přebral poměrně nekriticky tvrzení zdravotníků novorozeneckých oddělení deseti nemocnic, kde probíhal tento výzkum. Bohužel to takto optimistické není,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Aneta Majerčíková z ministerské komise pro kojení.
Obecně se zdá, že ačkoli je podpora kojení evidentním zájmem veřejného zdraví, stát se k ní tak dosud nechoval a nechával ji volně v rukách soukromých firem, jednotlivých lékařů a sester či expertních iniciativ, které se však nezřídka dostávají do střetu zájmů kvůli vlivům výrobců umělé výživy. Přístupy ke kojení se pak v porodnicích velmi liší a zdá se, že spíše než jednotnou metodikou či oficiálními doporučenými postupy jsou vedeny osobní zkušeností personálu, který je zrovna na místě.
Celý případ ukazuje na hlubší problémy ve zdravotnictví, které se dotýkají více oblastí, než je jen kojení a péče o děti. Opakuje se tu věčný nářek nad nedostatečným sběrem a využíváním relevantních dat. „(…) problém nastal v tom, že jsme neměli reálná data z terénu a nevěděli jsme, jak špatné to je. A do toho vám hlavní instituce (Národní laktační centrum – pozn. red.) říká, že vše je v pořádku,“ říká v již citovaném rozhovoru Majerčíková.
Nedostatky jsou patrné i v ministerském řízení přímo řízených organizací. Národní laktační centrum stejně jako Laktační liga působí při pražské fakultní Thomayerově nemocnici, která podléhá přímo ministerstvu. Přesto si podivného zacházení s certifkáty Baby Friendly Hospital léta nikdo nevšiml, natož aby zakročil.
Dalším ožehavým tématem je firemní sponzoring odborných společností sdružených do České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Tyto společnosti platí v českém zdravotnictví za téměř nezpochybnitelnou autoritu a jistě jsou obsazeny velkými jmény v daných oborech. Ale zjevně i ony se mohou dostávat do střetu zájmů a jejich fungování by mělo být při vší odborné úctě podrobováno pečlivější a kritičtější analýze, než je tomu dnes.
Bylo by samozřejmě naivní se domnívat, že problematiku podpory kojení a přidružené problémy vyřeší založení ministerské komise, ale jde o vítaný signál, že stát se o problém začal zajímat. Vítaný už proto, že ministerstvo nese za současný stav, přinejmenším za hrozící ostudu s mezinárodními certifikáty, svůj díl odpovědnosti.
V každém případě by byla škoda, kdyby si česká neonatologie, jeden z klíčových pilířů hrdosti na české zdravotnictví, nechala pokazit pověst nezvládnutou spoluprací s výrobci umělých kojeneckých výživ a zbytečnými střety zájmů.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
