Hlavní obsah

Vizita Martina Čabana: Víc doktorů víc ví? To ještě uvidíme…

Martin Čaban
Komentátor

Zajímá vás, co se děje v českém zdravotnictví? Začtěte se do nového newsletteru Martina Čabana.

Reklama

24. 11. 10:00

Představujeme vám Vizitu – nový newsletter Martina Čabana, který bude přinášet postřehy o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Níže si můžete přečíst ukázku z prvního vydání. Pokud vás zaujme, přihlaste se k odběru!

Článek

Víc doktorů víc ví? To uvidíme…

Mít před jménem titul MUDr. je téměř záruka zvolení do Sněmovny, traduje se už od 90. let. Je to tedy spíš mýtus. Jak ukázali ve starší analýze kolegové z Hospodářských novin, zdaleka nejvíc sedělo ve všech Poslaneckých sněmovnách inženýrů. A v celkové úspěšnosti trumfli lékaře i magistři a doktoři práv.

Zastoupení lékařů bývá přesto ve Sněmovně bohaté, což má i své praktické důsledky. Když v roce 2007 ve sněmovních kuloárech nešťastně upadl tehdejší šéf Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk, dostalo se mu rychlé první pomoci hned od dvou poslanců-lékařů. Shodou okolností šlo o nesmiřitelné rivaly Ivana Langera a Davida Ratha.

Přítomnost lékařů ve Sněmovně je však důležitá hlavně pro nadcházející debatu o budoucnosti českého zdravotnictví. A v tomto směru přináší složení nové Sněmovny zajímavou změnu.

Letošní volby vynesly do poslaneckých lavic 18 nositelů titulu MUDr. To je o dva více než v minulém volebním období. A k poslancům s přímou zkušeností se zdravotnickým systémem je třeba připočítat ještě dva ředitele nemocnic (Lubomír Wenzl z Kyjova za ANO a Antonín Tesařík z Hodonína za KDU-ČSL) a jednoho farmaceuta (Petr Fifka za ODS).

Zajímavější než samotný drobný přírůstek sněmovních lékařů je ovšem zcela zásadní změna rozložení jejich politických sil. Zní to skoro neuvěřitelně, ale ze 16 titulovaných lékařů přítomných ve Sněmovně v uplynulém volebním období jich plných 11 reprezentovalo hnutí ANO. Sociální demokraté, SPD, lidovci, ODS a TOP 09 měli ve „staré“ Sněmovně po jednom lékaři.

Nová Sněmovna je mnohem pestřejší. Z 18 lékařů jich 7 zasedá v lavicích hnutí ANO, 7 mezi poslanci koalice Spolu (dva za ODS, čtyři za KDU-ČSL a jeden za TOP 09) a 4 jsou členy poslaneckého klubu SPD. Piráti ani Starostové lékařskou profesi mezi svými poslanci zastoupenou nemají.

Jestli rovnoměrnější politické rozložení lékařských sil ve Sněmovně prospěje kvalitě diskuse, se už brzy ukáže.

Rodí se návod, jak přežít nemocniční péči

Ve zdravotnictví se hodně mluví o koncentraci specializované péče. Lidskou řečí to v první řadě znamená, že některé složitější plánované zákroky by nemusely nutně provádět úplně všechny nemocnice, které je provádějí dnes. Politicky je to třaskavina. Kdo něco takového navrhne, do několika sekund se setká s argumentem, že za komplikovanějšími zdravotními výkony budou muset starší či méně movití lidé složitě dojíždět.

Dosud bylo pro tyto debaty k dispozici málo veřejně dostupných tvrdých dat, ale to se teď mění. Kancelář zdravotního pojištění začala na svém Portálu ukazatelů kvality (PUK) zveřejňovat statistiky související právě s některými komplikovanými výkony. Projekt se rozbíhá pomalu a zdaleka ještě neposkytuje komplexní pohled na kvalitu veškeré péče. Také to není bůhvíjak krásně zpracovaný web. Ale mnoho zajímavého už z něj vyčíst lze.

Tak třeba z dat pro 90denní mortalitu po resekci karcinomu rekta (laicky řečeno operace nádorů v oblasti konečníku) vyplývají dost hrozivé věci. Na pracovištích, která provádějí více než 50 těchto výkonů ročně, zemře do 90 dnů po operaci 2,83 procenta pacientů, u nichž byl zákrok proveden plánovaně. V nemocnicích, kde mají s resekcí karcinomu rekta menší zkušenosti a provedou jich méně než 15 za rok, zemře z každé stovky plánovaně operovaných pacientů skoro šest.

U akutních resekcí jsou čísla ještě horší. Zatímco ve „zkušených“ nemocnicích zemře do 90 dnů 7,31 procenta akutně operovaných pacientů, tam, kde se zákroků provádí nejméně, je to skoro 18 procent. Existují nemocnice, jež některý ze složitých zákroků provedou třeba třikrát do roka a vykážou stoprocentní mortalitu pacientů.

Takže až se bude v debatách argumentovat dejme tomu pacientem z Děčínska, který by musel kvůli operaci nádoru konečníku cestovat až do Motola, bude po ruce silný argument. Podstoupí-li pacient cestu do Prahy místo do bližšího Děčína, bude mít zhruba o deset procentních bodů menší pravděpodobnost, že do čtvrt roku po operaci zemře. PUK je neúprosný.

Pohled na tyto údaje prakticky vylučuje jiné řešení než další významnou koncentraci specializované péče na „zkušená“ pracoviště. Argumenty dostupnosti péče jsou relevantní. Ale měly by si s nimi poradit zdravotní pojišťovny. Jejich zájmem i povinností je zajistit, aby jejich klient dostal maximálně bezpečnou a kvalitní péči. I kdyby to mělo znamenat sem tam mu proplatit individuální dopravu do vzdálenějšího špitálu.

V plném vydání newsletteru Vizita se dozvíte ještě mnohem víc. Třeba to, kdo jsou gatekeepeři českého zdravotnictví, jaké změny čekají lékárníky a co komentují prestižní lékařské časopisy. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Newsletter Vizita

Doporučované