Vizita: Zdravotnictví v programech. Bod pro Motoristy, zklamání ze Spolu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Konkrétně učiníme průlet zdravotnickými kapitolami, ať se ukáže, jakou péči aspiranti na moc ve státě věnují tématu, které v průzkumech opakovaně vychází jako jedno z nejdůležitějších. Nemám ambici sem jednotlivé programy přepisovat, spíš bych si tuto Vizitu představoval jako rozcestník s jistým osobním hodnocením dojmu ze čtení.

Začneme těmi, kdo momentálně v Česku drží moc.

Koalice ODS, TOP 09 a lidovců představila svůj program před pár dny. Jmenuje se Svoboda a prosperita i pro budoucí generace a vědomě či z nedostatku inspirace se názvem odkazuje k volebnímu programu Svoboda a prosperita, s nímž ODS usilovala o hlasy voličů v roce 1992.

Srovnávat oba dokumenty by mohlo být dobrou kratochvílí, mohu to doporučit, ale pouštět se do toho nechci. Nakonec bychom dospěli k závěru, že společného nemají v podstatě nic a že 90. léta se svou transformací a porevolučním zápalem byla pro psaní kvalitních volebních programů zjevně příznivějším obdobím.

Aktuální program koalice Spolu je rozdělen do osmi kapitol, z nichž každá nese jméno po dvou prioritách. Zatímco třeba názvy „Bezpečné Česko & účinná obrana“ nebo „Kvalitní vzdělání & špičková věda“ dávají nějaký smysl, zdravotnictví se ocitlo v podivně „meziresortní“ kapitole „Zdravé Česko & čistá příroda“. Zdravotnické sliby se tak ocitly v těsném sousedství hesel jako „Méně byrokracie pro zemědělce“ či „Obnova lesů“.

Zdravotnictví si vysloužilo deset programových bodů. Jen minimum z nich ale lze označit za skutečné předvolební sliby – online objednávkový systém, bonusy za zdravý životní styl a ještě snad „transparentní a jednotný systém nákladů zdravotních výkonů (sjednocení sazeb)“. Za tímto nepříliš srozumitelným zaříkadlem se nejspíš skrývá slib přehodnotit nastavení klasifikačního systému CZ DRG, který dnes nesmyslně křiví úhrady stejné péče v různých nemocnicích.

Zbytek bodů jsou v podstatě bezobsažné fráze: „Zlepšíme stravování v nemocnicích.“ „Vytvoříme podmínky pro rozvoj telemedicíny.“ „Vytvoříme lepší podmínky pro investice do farmaceutického průmyslu.“

Nedá se zbavit dojmu, že na koalici, která byla čtyři roky u moci a jejíž vůdčí síla se (i názvem programu) hlásí k motoru devadesátkové transformace, je to dost slabé. Chybí jakákoli zmínka o řešení finanční situace zdravotních pojišťoven. Koaličnímu kompromisu zjevně padla za oběť také jakákoli informace o záměrech s přímými platbami ve zdravotnictví, jakkoli srdnatě (a neúspěšně) se ministr Vlastimil Válek ve Sněmovně bil za „volbu pacienta“.

Starostové a nezávislí se nezalekli písmenek a jejich program je jednoznačně nejobsáhlejší z porovnávaných. Zdravotnická kapitola je v jejich „Dobrém programu“ v pořadí desátá a kromě povinných obecných frází o důležitosti prevence obsahuje i několik celkem konkrétních slibů.

Například změnu úhradové vyhlášky se sjednocením sazeb (podobný případ jako výše citovaný příslib Spolu o změně CZ DRG). Nebo odvážné „převedení nemocenského pojištění na zdravotní pojišťovny“. To je hezký nápad, který ale naráží na neprůstřelný resortismus. Kdo by jej chtěl uskutečnit, potřeboval by velmi silné páky jak na Ministerstvu zdravotnictví, tak i práce a sociálních věcí. Rovněž zajímavý slib „revize dosud překonaného systému stanovování cen a úhrad“ léků by si zasloužil ještě jednu dvě věty navíc, jinak nedává valný smysl.

Zajímavý je bod k zajištění dostupnosti léků, kde se sice mluví o „cíleném zachovávání lékáren v malých obcích“, ale také o lékových automatech a zásilkovém prodeji léků. Což jsou věci, které těší lékárenské řetězce a na zástupce malých lékáren působí jako rudý hadr na býka. Zdá se, že urputný (a neúspěšný) boj poslance STAN Jana Kuchaře za malé lékárny a za omezení vzniku nových lékáren je pryč.

Sympaticky jednoznačný je i slib „prosadíme zavedení daně ze slazených nápojů“. Naproti tomu věty o změnách ve zdanění alkoholu jsou velmi obecné a ohledně tichého vína program cudně mlčí.

Podpora prevence v podání STAN působí vesměs jako reforma školního tělocviku. Pokud jde o citlivé téma spoluúčasti, jsou Starostové opatrní, ale najdeme tu aspoň zmínku o tom, že je třeba prevencí snížit množství obezit a cukrovek, „aby se snížila zátěž zdravotního pojištění a omezila nutnost výrazného navyšování finančních prostředků na zdravotnictví i růstu spoluúčasti pacientů“.

Ani u Starostů se nedočteme nic o problémech zdravotních pojišťoven a jejich případném řešení. Zato tu najdeme několik obecně formulovaných bodů, jimiž se hnutí zjevně snaží vymezit vůči motolské korupční kauze. Jde ale skutečně spíš o fráze ve stylu „při řízení nemocnic budeme prosazovat model s větší manažerskou odpovědností a dohledem“.

Malé bezvýznamné plus si Starostové zaslouží za inovaci, jíž je AI asistent, který čtenáři po zvýraznění pasáže v programu nabídne obšírnější „vysvětlení“. Je to sice mnohdy jinými či více slovy totéž, není to úplně vychytané, ale působí to vlastně docela hezky.

Nejmenší vládní a posléze nejmenší opoziční strana by si zasloužila pochvalu v nějakém širším hodnocení programů za jeho ekonomickou kapitolu, která je fakt zajímavá. Angažmá chytrého ekonoma Libora Duška se ale bohužel nepropsalo až do zdravotnické kapitoly, která je v pirátském programu spíš popelkou.

V pětici prioritních oblastí, které se Piráti chystají – bůhvíproč – „nakopnout“, se zdravotnictví nesměle krčí ve třetím pilíři, který se jmenuje „Nakopneme boj s korupcí“. Zde je jednoodstavcový příslib „ušetřit miliardy“ zastavením rozkrádání a digitalizací. Tyto miliardy mají posloužit k tomu, „aby v každém okrese byla dostupná péče zubařů, praktiků, dětských lékařů, psychologů a adiktologů a zkrátily se čekací doby“.

V podrobnější verzi programu je obsahu o fous víc, ale pořád je to dost náhodný pelmel bez větší úpravy. K posílení prevence Piráti píší: „Prevenci budeme řešit zeširoka: Například ukončením těžby uhlí snížíme znečištění ovzduší.“ Jinak je to hodně „zjednodušíme“, „zavážeme“, „chceme“, „rozšíříme“ a „zlepšíme“, ale s žádným velkým vysvětlováním nebo svázáním slibů do nějakého logického celku se nikdo nezdržoval.

Nejsilnější opoziční strana dosud program nepředstavila, mělo by se to stát tento čtvrtek, tedy po uzávěrce Vizity. Jak se zkušení marketéři hnutí ANO rozmáchnou, kde budou opatrní a kde naopak přitvrdí, tedy netušíme. Ale zase víme, kdo by v hnutí případně aspiroval na funkci ministra zdravotnictví. A také máme v rukou několik rozhovorů, které lídr jihočeské kandidátky Adam Vojtěch v poslední době poskytl.

Z jeho vystoupení v posledních Otázkách Václava Moravce, z obsáhlého rozhovoru pro Zdravotnický deník nebo z podcastu Medical Tribune Druhý názor můžeme pár programových priorit odhadnout.

Kromě obecných frází o dostupnosti a důležitosti prevence, které jsou povinné, Vojtěch opakovaně zmínil nutnost finanční injekce pro kolabující zdravotní pojišťovny. To je celkem odvážný a diskutabilní postoj, zvláště při napjatých rozpočtech, ale je to konkrétní slib, a to se cení. Dále mluvil o potřebě kontinuity v oblasti digitalizace, tedy snaze navázat na to, co v této oblasti udělal na ministerstvu Vlastimil Válek, ale hlavně jeho elektronizační guru Petr Foltýn.

Z odvážnějších slibů Vojtěch v jednom vystoupení slíbil výstavbu nové pražské nemocnice místo některého ze stávajících zastaralých areálů, obnovení reformy psychiatrické péče nebo centralizaci „facility managementu“ fakultních nemocnic.

Co přijde dál, uvidíme. Očekávat se dá několik projevů neutuchající lásky Andreje Babiše k onkologické prevenci.

Rostoucí mocenské ambice hnutí SPD se projevují v projevech jeho představitelů, nikoli ovšem v programové práci. Stránky hnutí prošly úpravou, po níž přibylo vizuální estetiky a ubylo obsahu. Jediný programový dokument je „volební desatero“, jehož páté přikázání zní: „Dostupné zdravotnictví pro všechny! Vrátíme výrobu léků do České republiky.“

A to je ke zdravotnictví všechno. Možná se dá někde najít ještě něco, ale mně se to nepovedlo. A ne, nebudu kvůli tomu číst „Politické usnesení SPD ze 2. září“, ani „Politické usnesení SPD z 26. srpna“, ani žádné jiné politické usnesení SPD.

Tady platí totéž jako u SPD. Silných řečí hodně, programová práce žádná, nebo alespoň nic, co by se projevilo na webu hnutí. Věta „Zajistíme dostupnost zdravotních služeb a léků“ v politické deklaraci je na hnutí, které má v řadách experta na zdravotnictví Ondřeje Dostála, fakt málo. Jestli je toho někde víc, tak jsem to nenašel (a hledal jsem!).

Zato jsem našel mnoho návodů na zaslání příspěvku včetně vzorů darovacích smluv. Ke zdravotnictví tedy snad jen tolik, že na webu Stačilo! má mnohem silnější otisk Vidlák než Dostál. A možná ještě alespoň odkaz na jeden Dostálův příspěvek na síti X, který se týká plateb za státní pojištěnce.

Motoristé jsou naopak z hlediska programové práce příjemným překvapením. Zdravotnická kapitola není obsáhlá, ale není ani odfláknutá.

Boris Šťastný nezapře dlouholetou kariéru v ODS a jeho programové teze jsou opatrným odvarem z Modré knihy Tomáše Julínka. Rozdělení pojistného na dvě složky. Zrušení úhradové vyhlášky. Dobrovolné legální připlácení rozdílu mezi úhradou a cenou nehrazené služby. Posílení pojišťoven a jejich vláda nad sítí služeb (zrušení krajských výběrových řízení). Odmítnutí plošného odměňování podle tabulek.

Má to samozřejmě i legrační momenty. Třeba když strana, která chce jinak potírat veškeré dotace, slibuje třítisícový příspěvek na sport „pro mladé“ a „pro seniory službu osobního zdravotního asistenta a rozvoj domácí péče“, což je shodou okolností oblast, v níž Boris Šťastný léta podnikal.

Před závěrečné shrnutí ještě přece jen patří čestná zmínka o Přísaze, jejíž naděje na zdolání sněmovních bran vypadají nevalně, ale i tak si dala alespoň elementární práci s programem, který rovněž obsahuje zdravotnickou kapitolu.

Že programová nabídka většiny stran nebude žádná sláva, jsme všichni tak nějak tušili. Umění sepsat poutavý dokument popisující úsilí o změnu republiky zahynulo nejpozději s nástupem moderního politického marketingu, jehož základní (možná pravdivou) tezí je, že „programy nikdo nečte“.

Mnohé tomuto předpokladu odpovídají. Proto si kladný bod za snahu zaslouží Starostové především za rozsah (nezaleknout se delšího textu) a Motoristé především za obsah (závan zapomenutého pravicového přístupu ke zdravotnictví).

Zklamáním je naopak Spolu, které kvůli koaličnímu kompromisnictví nebo kvůli nedostatku kompetence rezignovalo na jakýkoli obsah, a také hnutí ANO, které volební program prohlásilo za naprostou zbytečnost, kterou stačí vytáhnout měsíc před volbami.

V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.