Hlavní obsah

Nechoďte k nám, přijedeme za vámi, vzkazuje Vídeň nakaženým

Foto: Profimedia.cz

Koronavirus se už dostal i do německého Hamburku. Snímek je z tamní nemocnice.

28. 2. 13:20

Koronavirus se dál šíří napříč Německem, kde zvolna přibývá nakažených. Vídeň nabízí občanům, kteří mají podezření na virus, že je vyšetří u nich doma. Slovenskému zpravodajství pak dominují sobotní parlamentní volby a v Polsku pokračují spory o výklad událostí za druhé světové války.

Článek

Německo identifikovalo tři ohniska nákazy koronavirem

U našich západních sousedů od včerejška přibylo 27 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Pouze u jednoho pacienta má nemoc závažný průběh. Podle deníku Die Welt registruje Spolková republika tři národní ohniska nákazy. Jde o Heinsberg v Severním Porýní-Vestfálsku, spolkovou zemi Bádensko-Württembersko a bavorskou metropoli Mnichov.

Nejvážnější průběh má onemocnění u 47letého muže, o něhož pečující zdravotníci na univerzitní klinice v Düsseldorfu. Koronavirem se nakazila i manželka tohoto pacienta. Jeden z nemocných ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko pobýval čtyři dny v braniborském rekreačním komplexu Tropical Islands, kde případně mohl nakazit další osoby.

Podle Institutu Roberta Kocha, jehož viceprezidenta Larse Schaadeho cituje televize ARD, nový koronavirus stále nepředstavuje zvýšené riziko pro obyvatelstvo. Schaade dokonce veřejnost vyzval, aby nenosila ochranné roušky. Také používání dezinfekčních prostředků označil německý expert za zbytečné.

Vídeň představila vlastní opatření

U našich jižních sousedů zatím počet potvrzených případů výskytu nového koronaviru nestoupl, a k páteční 10. hodině dopoledne tak úřady evidovaly nadále 5 pacientů s onemocněním Covid-19. Podle deníku Der Standard ale už na 763 stoupl počet provedených testů na koronavirus. Testy musel podstoupit i šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg se svou delegací, kteří se vrátili z jednání v Íránu. Koronavirem se tam nenakazili.

V pátek představila svůj plán boje s koronavirem po spolkové vládě také rakouská metropole. Pilířem jejího přístupu je důrazné varování, aby lidé nechodili do ordinací a ambulancí. Za osobami vykazujícími symptomy onemocnění naopak přijede lékař, který odebere potřebné vzorky. Vídeň tuto lékařskou službu také odpovídajícím způsobem posílila.

Rekordní zájem zahraničních Slováků

V sobotních parlamentních volbách na Slovensku by mělo hlasovat korespondenčně asi 55 tisíc zahraničních Slováků, tisíce dalších ale míří do vlasti, aby volili osobně. Jak informoval server Aktuality.sk, zájem o letenky na víkend 29. února do Bratislavy, Vídně a Budapešti je o 133 procent vyšší než při posledních volbách v roce 2016.

„Aktuální poptávka po letenkách domů na Slovensko je enormní a v historii našich voleb určitě rekordní,“ řekl serveru Jozef Rybár, PR manažer cestovní kanceláře Pelikán. Dodal přitom, že zájem o letenky samozřejmě souvisí nejen s volbami, ale i s vybíráním dovolené a návštěvami příbuzných a známých.

Podle statistik cestovky se Slováci vracejí na volby ze Španělska, Velké Británie, Itálie, Německa, Nizozemska, Švýcarska a dalších států, kde pracují nebo studují. Průměrná cena letenky činí asi 200 eur, asi 80 procent lidí si přitom kupuje jednosměrné letenky.

Další tisíce Slováků jedoucích z České republiky využijí k hlasování nejbližší slovenské obce za hranicemi, jako jsou například Kúty.

Polsko přišlo o nejlepšího ambasadora polsko-židovských vztahů

Polská vláda jmenovala ve čtvrtek nového ředitele Muzea dějin polských Židů (POLIN). Její kritici ale tvrdí, že tak politizuje historii – s bývalým ředitelem Dariuszem Stolou se vládní strana Právo a spravedlnosti (PiS) přela nejen o financování muzea, ale i o program výstav nebo konferencí.

PiS se snaží přesvědčit Západ o tom, že Poláci během druhé světové války Židům pomáhali, navzdory množícím se historickým studiím poukazujícím na to, že tisíce svých židovských sousedů zabili nebo udali nacistům právě Poláci.

Stolovo vedení muzea se ale na zájem polské vlády neohlíželo a otevřelo výstavu popisující antižidovskou kampaň polských komunistů v roce 1968, která mnohé Poláky židovského původu připravila o práci nebo donutila k emigraci. Stola se navíc přidal k dalším ředitelům muzeí, kteří si stěžovali na politické tlaky, jež se objevily s nástupem PiS k moci. Vládní stranu obvinil ze snahy o přepisování historie.

Jeho místo tak nově zaujal Zygmunt Stepinski, který už tuto instituci vedl v minulosti. „Ztratili jsme Stolu, který byl nejlepším ambasadorem polsko-židovských vztahů,“ citovala agentura Reuters Piotra Wislickiho, šéfa Asociace židovských historických institucí Polska. Právě tato instituce má spolu s městem Varšava a ministerstvem kultury provoz muzea POLIN na starost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené