Hlavní obsah

Dlouholetý trest vězení pro Kočnera za padělané směnky

Marian Kočner si u soudu vyslechl zatím nepravomocný trest 19 let vězení.

Reklama

27. 2. 15:05

Středoevropané žijí v posledních dnech zprávami o koronaviru, což ukazuje i náš dnešní příspěvek z Německa. Na Slovensku je ale hlavní událostí dne první rozsudek nad podnikatelem Marianem Kočnerem. V Polsku se zase kromě blížících se prezidentských voleb mluví i o vládním plánu stavět jaderné elektrárny.

Článek

Devatenáct let pro Kočnera

Slovenský soud v Pezinku uložil podnikateli Marianu Kočnerovi trest ve výši 19 let vězení v kauze padělaných směnek televize Markíza. Stejný trest udělil i Pavolu Ruskovi, bývalému šéfovi soukromé televize. Vedle toho oba dostali i peněžitý trest ve výši 10 tisíc eur (asi 253 tisíc korun). Rozsudek není pravomocný a proti verdiktu se mohou oba odvolat.

Podle soudu jsou oba dva vinní z padělání čtyř směnek v hodnotě přibližně 69 milionů eur (1,75 miliardy korun). Podle prokuratury Pavol Rusko nepodepsal směnky v roce 2010, ale až o tři roky později, kdy už nebyl ředitelem televize Markíza. Proplacení směnek od Markízy chtěla jedna z Kočnerových firem.

Právní zástupce Markízy Daniel Lipšic podle deníku SME řekl, že je spokojený a že tento den považuje za dobrý den pro slovenskou justici. „Překvapilo mě to, myslel jsem si, že budou mít odvahu postavit se a poslechnout si rozsudek,“ řekl Lipšic novinářům. Ani jeden z obžalovaných se totiž soudu neúčastnil, oba vinu odmítli a navrhovali vyslechnout další svědky, to soud nepřijal.

Foto: Profimedia.cz

Marian Kočner při čtvrtečním soudním stání.

Vlivný slovenský podnikatel Marian Kočner čelí i další obžalobě, a to z objednání vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Co mi dělá starosti, je hysterie, tvrdí německý pediatr

Pediatr Philipp Schoof se listu Süddeutsche Zeitung svěřil, že jeho mnichovská ordinace zažívá kvůli koronaviru nájezdy pacientů. Reflex znepokojených rodičů vyrazit s dítětem, které má rýmu a zvýšenou teplotu, okamžitě k lékaři může být podle něj ve vážných případech fatální. Nekontrolované proudy dospělých doprovázejících své smrkající děti do soukromých praxí a nemocničních ambulancí považuje doktor Schoof za to nejhorší, co by se mohlo stát. Dětský lékař takové chování doslova nazývá „rozfoukáváním požáru“.

Podle televize ARD se situace v Německu z hlediska šíření nového koronaviru změnila, ale neexistuje důvod k panice. Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn z CDU mluví o „nové kvalitě“ šíření koronaviru, kdy se ale zatím daří izolovat nakažené i osoby z jejich bezprostředního okolí.

Foto: Profimedia.cz

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn mluví o koronaviru.

V nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko se už počty osob, s nimiž nakažení přišli do styku, počítají na stovky, a „infekční řetězce“ se už nedá vystopovat. Spahn tak mluví o tom, že spolková republika je na prahu koronavirové epidemie. Berlínská vláda už také kvůli tomu zřídila zvláštní krizový štáb, v jehož čele jsou ministerstva zdravotnictví a vnitra.

Polské jádro straší sousedy

Polský plán postavit v budoucnu šest jaderných elektráren znepokojuje sousedy. Stavba první elektrárny v Žarnowci, který leží u Baltského moře jen 150 kilometrů od německých hranic, by měla začít během čtyř let. Berlínu se ale nelíbí, že polská vláda projekt plánuje, aniž by bylo provedeno zhodnocení stavby z hlediska životního prostředí. To přitom vyžaduje mezinárodní právo, připomíná německá verze serveru Euractiv.

Foto: Profimedia.cz

V polském Žarnowci už torzo jedné elektrárny stojí. Její výstavbu ale úřady zastavily v roce 1990 kvůli odporu místních obyvatel i nedostatku peněz.

Na konci listopadu už proto německá poslankyně za Zelené Sylvia Kottingová-Uhlová napsala ministrovi hospodářství Peteru Altmaierovi dopis, v němž upozornila na to, že Německo nemá o polském plánu žádné informace. „To je nepochopitelné a nepřijatelné,“ domnívá se.

Altmaier se poté obrátil na šéfku parlamentního výboru pro jadernou bezpečnost, aby polskou vládu požádal o konzultaci, tím ale aktivita německých úřadů prozatím skončila.

Odlišná situace panuje v Rakousku, přestože nejde přímo o sousední zemi. Rakušané jsou ale k jádru tradičně nedůvěřiví, a už před rokem si proto vyžádali posouzení, jaké mohou mít polské elektrárny vliv na životní prostředí za hranicemi Polska. K jeho výsledkům se pak vyjádřila Rakouská agentura pro životní prostředí, která upozornila na nejasnosti v polských plánech – především na osud jaderného odpadu a také na chybějící strategii týkající se zahraničních dopadů případné havárie nebo útoku na polské reaktory.

Stavět jaderné elektrárny plánuje Varšava v rámci navrženého klimatického plánu pro rok 2040, který vyžaduje ústup od spalování uhlí, jež přispívá ke globálnímu oteplování. V letech 2024 až 2043 by tak do polské rozvodné sítě mělo přibýt devět gigawattů energie vyrobené z jádra. Předpokládaná životnost polských reaktorů se odhaduje na 60 až 80 let. První z nich by měl být spuštěn v roce 2033. Pochybnosti o návratnosti této investice ale panují i v samotném Polsku.

Duda míří k vítězství

Květnové prezidentské volby v Polsku mají jasného favorita. Stávající hlavu státu Andrzeje Dudu by podle nejnovějšího průzkumu CBOS podpořilo ve volbách až 50 procent voličů. Daleko za ním skončila opoziční kandidátka Małgorzata Kidawová-Błońská, jíž by dalo hlas 20 procent dotázaných, informoval list Gazeta Wyborcza. Ostatní kandidáti by podle sondáže dostali pouze pět a méně procent. K volbám chce přijít 85 procent polských voličů.

Duda tak může doufat ve vítězství už v prvním kole. Ve druhém kole voleb by ho mohl podle nedávného průzkumu teoreticky ohrozit pouze šéf Polské lidové strany Władysław Kosiniak-Kamysz, jeho šance na „přežití“ prvního kola jsou ale minimální.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené