Hlavní obsah

Projeli jsme se nejdelším tunelem v Česku

Podívejte se, jak se jezdí nejdelším tunelem v Česku. (Video: Jan Marek, Seznam.cz)

Modernizace trati stála téměř 6,8 miliardy korun, financovala ji SŽDC.

Článek

Novým tunelem u Plzně, nejdelším v ČR, projel dnes v 08:20 první zvláštní vlak s cestujícími. Už od čtvrtka odpoledne, kdy provoz v novém jižním čtyřkilometrovém tubusu povolil Drážní úřad, tam mohly jezdit nákladní vlaky.

Během dne tam začnou projíždět všechny expresy, rychlíky a spěšné vlaky ve směru z Plzně do Prahy, od soboty pak také v opačném směru na Prahu. Ejpovický tunel je součástí nové tratě z Plzně do Rokycan, která je na III. tranzitním koridoru Praha-Cheb.

Osobní vlaky začnou místem projíždět až 8. prosince, dokdy platí výluka a náhradní dopravu mezi stanicemi Plzeň a Rokycany zajišťují autobusy.

„Zkušební provoz (tratě) je povolen do 31. prosince 2019. Z důvodu náročnosti kontrolního procesu byly kontroly rozloženy do dvou dnů,“ uvedl mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. První část byla v úterý 13. listopadu, další část prošla obhlídkou tento čtvrtek. Severní tubus závěrečná kontrolní prohlídka teprve čeká.

Severním tunelem budou podle SŽDC jezdit nákladní vlaky od 7. prosince, o den později pak soupravy s cestujícími a od 9. prosince, tedy ode dne platnosti nového jízdního řádu, všechny vlaky oběma tubusy.

Rychlíky mohou jet tunelem rychlostí 160 kilometrů v hodině, která je v dnešní době na české železnici nejvyšší možná. V budoucnu se počítá s rychlostmi až 200 kilometrů za hodinu.

Doba cestování rychlíkem mezi Plzní a Prahou se sníží na hodinu a 20 minut. Vlaky tak budou rychlejší než autobusy z Plzně na Prahu-Florenc i z Plzně na pražský Zličín a metrem do centra. Trať mezi Rokycany a Plzní, která se zkrátila o šest kilometrů na 14, by mělo podle zástupců obou koncových měst využívat ještě více lidí.

Tunel spolkl polovinu nákladů

Celkové náklady trati včetně výkupů pozemků, projektů, náročného archeologického průzkumu i víceprací dosáhly 6,783 miliardy korun. Samotná stavba, na niž dá EU 3,52 miliardy korun, si vyžádala přes pět miliard korun, z toho tunel spolkl necelou polovinu.

Akci, která se začala připravovat v roce 2002, zajišťovaly firmy Metrostav a Subterra. Její dokončení se zpozdilo kvůli archeologickým nálezům v místech tunelu. Ražbu prováděl 1800tunový razicí stroj německé firmy Herrenknecht s průměrem řezné hlavy téměř deset metrů a délkou stroje 110 metrů.

Na západní části III. koridoru, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T), už jsou hotové části Plzeň – Cheb – státní hranice, Beroun-Zbiroh, Zbiroh-Rokycany, Rokycany-Plzeň a průjezd Plzní. Jako poslední se připravuje nová trasa Beroun-Praha s dvacetikilometrovým berounským tunelem. Cesta z Prahy do Plzně má po dokončení celé trati trvat 45 minut. „Zadal jsem SŽDC, aby udělali studii a aby se začal (tunel) projekčně řešit,“ řekl koncem září ČTK ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Lepší varianta než tunel podle něj u Berounky není.

Doporučujeme

Další zprávy