Hlavní obsah

Nejezděte ani do Španělska, Německa a Francie, vyzývá ministr

Jak zvládá vláda boj s koronavirem? Ministr zahraničí Tomáš Petříček je hostem Výzvy Seznam Zpráv. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

11. 3. 2020 17:30

V porovnání s Itálií je počet nakažených koronavirem v Česku nízký, přesto vláda zavřela školy a zakázala akce s účastí nad 100 lidí. Přijdou ještě přísnější opatření? Jak vláda zvládá krizový scénář a jak to bude s cestou šéfa Senátu na Tchaj-wan? Ptali jsme se ministra zahraničí za ČSSD Tomáše Petříčka.

Článek

Vy byste teď prakticky neměl vylézat ze záběrů kamer. Přesto se trochu zdá, že všechno kolem koronaviru řeší hnutí ANO, je to tak?

Tak řeší to vláda, řeší to Bezpečnostní rada státu. My jsme o té koordinaci hovořili i s panem ministrem zdravotnictví. Na krocích, které děláme, jsme úzce spolupracovali. Třeba Ministerstvo vnitra bylo odpovědné například za kontroly na hranicích, abychom byli schopni cizince, kteří mají podezření na koronavirus, dát do karantény. Spolupracujeme i na dalších opatřeních.

Vám připadá, že je ta práce ČSSD dostatečně vidět?

Já jsem přesvědčen, že tady je potřeba hlavně dělat konkrétní kroky, které doporučují odborníci, epidemiologové, abychom především zabránili rychlému šíření koronaviru v Česku. Ze zkušenosti v Itálii především musíme zajistit, aby zdravotnický systém zvládal.

To ano, ale já se ptám spíš na to, jestli vám nevadí, že z toho víceméně těží hnutí ANO?

Já bych z toho nedělal žádnou politiku. Tady je to spíš otázka ochrany zdraví našich občanů. A jako ministr zahraničí mám povinnost chránit naše občany v zahraničí, nechceme nechat někoho na holičkách, když se dostane do problémů, v tuto chvíli v souvislosti s koronavirem. Proto jsme například nerozhodli o žádném zavírání úřadů. Právě konzulární pomoc je důležitá, ve chvíli, kdy skutečně lidé nevědí, co je třeba druhý den čeká. My ale zároveň také doporučujeme necestovat, to jsou dvě věci, kde sledujeme situaci. Tiskovými konferencemi určitě koronavirus nezastavíme.

Podle vás není důležité se na tiskových konferencích ukazovat? Protože například minulý týden byla konference k policejní akci Corona, kterou ale oznamovala ministryně financí, a nikoli ministr vnitra Jan Hamáček. Ten byl tedy nemocen, ale na další tiskovce, kde se oznamoval zákaz návštěv v domovech důchodců, zase nebyla ministryně sociálních věcí, paní Maláčová. To nevidíte jako problém?

Samozřejmě ochranu zdraví má na starosti Ministerstvo zdravotnictví a to je kompetentní orgán. A myslím, že bychom zde neměli začít řešit nějaké dílčí spory, pojďme řešit to, co je potřeba. Ochránit zdraví našich občanů.

Na Bezpečnostní radu státu samozřejmě zván jsem. Nyní například probíhají na pracovní úrovni jednání na půdě Ministerstva vnitra o možnosti dalších opatření. Zde je to také za účasti zástupců Ministerstva zahraničních věcí. My jsme si s panem ministrem Vojtěchem řekli, že bychom měli být v kontaktu průběžně, co se týče třeba opatření, která mají především dopad na Čechy, kteří jsou v zahraničí. A že bychom o tom měli být dopředu informováni. O pátečním rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, že Češi, kteří se budou vracet z Itálie, by měli být v karanténě, o tom jsme se skutečně dozvěděli až po tom, co k rozhodnutí došlo.

Jak byste řekl, že vaše vláda zvládá šíření koronaviru? Na výbornou, chvalitebnou nebo hůře?

Tak v tuto chvíli bych rozhodně nehodnotil. To ukáže až čas. Já věřím, že se podaří těmi přísnými opatřeními zabránit tomu, aby se koronavirus šířil takovou rychlostí, že zdravotnický systém nebude schopen zajistit dostatečnou péči pro ty nejvíce ohrožené občany.

Nechceme, aby se u nás koronavirus šířil tak rychle jako v Itálii

Vy hodnotit nechcete, ale Andrej Babiš hodnotí. Tvrdí, že v boji proti viru je Česko nejaktivnější stát v Evropě. Na rozdíl od Itálie, která podle něj koronavirus nezvládla. S tím byste nesouhlasil, s takovým hodnocením?

Není asi potřeba v tuto chvíli říkat, kdo co zvládl, či nezvládl. Mohla to být jiná země, nemusela to být Itálie, kde by bylo to první ohnisko koronaviru v Evropě. Naším úkolem je především zabránit tomu, aby se koronavirus v Česku šířil rychlostí jako třeba právě v Itálii. Využít ty zkušenosti, které Itálie udělala. Ty informace s námi sdílí. Můžeme sledovat opatření, která zaváděla, nechci hodnotit, jestli pozdě. Ano, mohla možná některá rozhodnutí udělat rychleji, ale po bitvě je každý generál. Měli bychom se soustředit na nás.

Jste poučení natolik, že můžete říct, že se u nás italská situace opakovat nebude?

Děláme všechno pro to, abychom zabránili rychlému šíření koronaviru, což je ten největší problém. Abychom ochránili ty skupiny obyvatel, které jsou nejvíce ohrožené, jsou to naši starší spoluobčané, jsou to dlouhodobě nemocní, lidé, kteří mají další nemoci. Tady je potřeba přijmout kroky, které tyto ohrožené skupiny ochrání. Ale je potřeba si říct, že to je na odpovědnosti každého z nás. Epidemiologové jasně říkají, že cestou, jak zabránit šíření koronaviru, je i omezit nějaký sociální kontakt, dobrovolně například přijmout některá opatření, která nemusí být příjemná.

A to Češi dělají podle vás?

Já si myslím, že to poučení z Itálie je. Možná delší dobu veřejnost podceňovala situaci. A že ta výzva premiéra Conteho „zůstaňte doma, jenom choďte do práce“, přišla ve chvíli, kdy už to stejně bylo kritické. Ale to rozhodnutí bylo správné. A já myslím, že to je poučení i pro nás. V tuto chvíli také doporučujeme, pokud můžete, odložte cesty do zemí, kde riziko je vysoké. To není dnes jenom Itálie, je to Španělsko, Německo, Francie. Pokud jedeme do těchto oblastí, tak bychom po návratu měli určitě i dobrovolně přijmout některá omezení.

Když se podíváte zpětně, co vláda v této věci udělala, řekl byste, že všechno udělala správně?

Vycházíme z těch zkušeností, které máme, i z toho, jak reagovala Čína, jak reagovala Itálie. A myslím, že to klíčové je v tuto chvíli omezit ta rizika, kdy se nekontrolovaně vlastně začne koronavirus šířit. Jedná se právě o omezení srocování nebo právě omezení akcí, kde je větší počet lidí. Myslím, že to přišlo včas. Nečekali jsme, až naroste počet potvrzených případů do takové míry, že už to nebude zvladatelné.

V té situaci se hodně mluví například o Italech, kteří se tedy pohybují po Praze, nebydlí v hotelích, ale bydlí v ubytování Airbnb. Máte představu o počtu, kolik jich je?

Takové informace nemáme, sledujeme především počet našich občanů, kteří jsou v zahraničí. Co se týče cizích státních příslušníků, takovou evidenci nedisponujeme. Přijatá opatření směřují k tomu, aby se omezila obecně cestování ze zahraničí do Česka.

Tomu rozumím, ale není potom příliš přísné držet v karanténě všechny Čechy, kteří se z Itálie vrátí, když Italové se tady volně pohybují?

I ty kontroly na hranicích směřují právě na to, abychom zachytili cizí státní příslušníky a mohli je dát do karantény, pokud budou mít projevy koronaviru.

K tomu Airbnb ještě jedna otázka. Starosta Prahy 1 Petr Hejma (STAN) chce dočasně zakázat krátkodobé ubytovací služby, existuje nějaká debata o tom, že by takový zákaz byl plošný?

Ten problém je v tom, že nemáme evidenci o tom, kdo s kým přišel do styku. Ten cíl – v případě, že se potvrdí třeba u nějakého cizince nákaza – je zajistit, abychom byli schopni dohledat, s kým vším se setkal. Ale zde právě ty informace postrádáme. Takže to je jedna z otázek, které již byly probírány…

Vy byste dočasný plošný zákaz Airbnb uvítal?

Myslím si, že možná tato omezení jsou nyní namístě. Pokud chceme předejít tomu, aby se situace výrazně zhoršila, tak to vyžaduje mimořádná opatření.

Jaká další mimořádná opatření jsou namístě teď? Co bude následovat?

Je to především na odbornících, na expertech, na epidemiologii, aby řekli, jaké další kroky mají následovat. Mohou pouze odkázat na to, co Itálie už zavedla. Aby se omezily kontakty mezi lidmi, omezila se tam otevírací doba některých podniků. Například restaurační zařízení mohou fungovat pouze do nějaké hodiny.

To si dokážete představit u nás?

Měli bychom si říct, v jaké chvíli je to namístě. Já jenom konstatuji, že to jsou opatření, která například Itálie zavedla právě proto, aby lidé spíše zůstali doma. Aby ochránili sami sebe, ale také zamezili dalšímu šíření.

Ruší se cesty i pobyty

Dokážete nějak vyčíslit, jak výrazně se omezil pohyb lidí přes české hranice?

Je to skutečně výrazné. Můžu čerpat z informací od leteckých společností, ale i od českých hoteliérů. Skutečně ten pokles je výrazný.

Výrazný, tedy klesl třeba až o polovinu?

I více. Třeba Itálie zakázala hromadné zájezdy, školní výlety již před 14 dny, což přineslo pokles italských turistů, kteří zde měli mít prázdniny. Bavíme se teď o českých hranicích. A můžete se třeba podívat i na statistiky dopravní vytíženosti některých dálnic. Lidé se méně přesouvají, jsou méně na cestách.

V půlce února Česko darovalo Číně 4,5 tuny materiální pomoci proti koronaviru. Za více než tři miliony korun. A půlka té pomoci se tedy nestihla vlastně odeslat, zůstala tady v Česku…

Já bych jen poupravil, jedná se o dvě různé pomoci. Česká vláda schválila uvolnění deseti milionů korun na pomoc řešení situace v souvislosti s koronavirem. Větší část, 6 milionů korun, byla použita na podporu programu Světové zdravotnické organizace a část byla použita na nákup některých zdravotnických pomůcek od českých firem, které v té době byly k dispozici.

Část tedy odešla do Číny.

Část odešla do Číny, společně s pomocí dalších členských zemí EU. A potom to, co vy zmiňujete, je část pomoci českých krajů, obcí a soukromých společností, které dopravil z větší části speciál do Číny a část tedy je v Česku a bude se zde nechávat.

Bude se zde nechávat, protože čínská strana už ji sama nepotřebuje.

Podle vývoje epidemie koronaviru v Číně už ta potřebnost není tak vysoká. V tuto chvíli chceme zajistit, aby tento materiál byl k dispozici českým zdravotníkům.

Neměli jste to chtít zajistit už předtím?

Já vycházím z toho, že v té době se jednalo o materiál, který jsme nepotřebovali.

A nebylo nasnadě, že ho patrně potřebovat budeme?

Tak ten materiál nebyl v takovém množství, že by to výrazně změnilo situaci. Vycházeli jsme z toho, že materiál, který české zdravotnictví v té době potřebovalo, tak nebyl obsahem té pomoci. Jednali jsme se soukromými subjekty, s českými firmami, které měly v tu chvíli možnost to tam rychle dodat, a zároveň to neomezilo další výrobu pro český průmysl, české instituce.

Aktuálně se v Česku řeší otázka cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan. Proč by podle vás předseda Miloš Vystrčil na Tchaj-wan neměl jet?

Já bych se spíš možná zeptal, proč by tam měl jet.

A já se ptám, proč by tam jet neměl. Protože vy tvrdíte, že by tam jet neměl.

Já si myslím, že bychom se – co se týče rozvoje vztahů s Tchaj-wanem – měli držet pravidel, která jsme si sami nastavili. A panu Vystrčilovi jsem to zmínil. Tady se opakovaně otevírá otázka jedné Číny. Politika jedné Číny je naše vlastní politika, kterou jsme si my definovali v 90. letech. Česká vláda se této politiky drží a součástí této politiky ale také je, že si vyhrazujeme právo mít kontakty a rozvíjet vztahy v daných oblastech i s Tchaj-wanem. Jsou to dvě strany.

A ta schůzka je nad rámec těch kontaktů?

Měli bychom se držet toho, jak jsme si to nastavili. Rozvoj vztahů s Tchaj-wanem v té ekonomické oblasti se dělá na úrovni nižší než ministerské. Tchaj-wan je významný ekonomický partner, je to třetí největší investor z Asie u nás.

To znamená, že se to třeba nemůže změnit?

Tak samozřejmě bychom se měli bavit o tom, jestli chceme definovat naši politiku jedné Číny, která je shodná s tím, jak ji mají definovanou všechny evropské státy.

Každopádně, pokud by tam pan předseda Senátu jel?

Tak by to bylo velmi mimořádné, na takto vysoké úrovni skutečně zástupce žádné jiné evropské země Tchaj-wan nenavštívil.

Předseda senátu Belgie ano.

Kromě tedy jediné výjimky předsedy senátu Belgie, který byl těsně před koncem svého mandátu.

Odpověděla na to Čína nějak?

Byla na to samozřejmě i z čínské strany reakce. V tuto chvíli je důležité držet se toho, co jsme si sami definovali, jak jsme si nastavili vlastní pravidla. To jsou naše pravidla, jsou to i čínská pravidla. My chceme rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem a to nikdo nezpochybňuje.

Byla by cesta pana Vystrčila vnímána jako provokace?

Já si myslím, že to je otázka, jestli tím sledujeme naše dlouhodobé zájmy, ať už ekonomické, nebo hodnotové otázky. Jestli je to ze strategického pohledu něco, co České republice něco přináší. A myslím, že je to do značné míry vnitropolitická záležitost. Já bych rád, abychom nedělali zahraniční politiku na základě toho, co nám přináší nějaké laciné vnitropolitické body.

Takže by to byla provokace?

Já se skutečně ptám: Co je přínosem cesty druhého nejvyššího ústavního činitele na Tchaj-wan? Není to žádný ústupek čínské straně. Já jenom musím zdůraznit, že ve chvíli, kdy my se držíme naší vlastní politiky, tak bychom měli jednak odolat tlaku, který tu z čínské strany je. Například na to, abychom snižovali intenzitu vztahu s Tchaj-wanem. Ale my se jasně bráníme, že jsme si tuto politiku nastavili. Že jsme si vyhradili jasná práva, že chceme v ekonomické oblasti, ve vědě a technologiích, kultuře, mezilidských vztazích s Tchaj-wanem spolupracovat. Máme i zájem na tom, aby Tchaj-wan byl i s ohledem třeba na současnou epidemii koronaviru součástí Světové zdravotnické organizace, což Čína nechce. Tady si ale my diplomaticky obhajujeme svoji pozici. Pokud bychom ale nerespektovali to, jak jsme si ta pravidla nastavili, tak pouze zavdáme Číně záminku, aby na to také reagovala nepřiměřeně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované