Hlavní obsah

Nejméně každá pátá oběť koronaviru v Česku je z domovů pro seniory

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Nejohroženější skupinou onemocnění koronavirem jsou senioři (ilustrační foto).

Reklama

V Česku zemřelo s koronavirem 40 lidí. Minimálně osm z nich žilo v domovech pro seniory. Ty nebyly přes sliby vlády dostatečně vybaveny ochrannými prostředky.

Článek

Ještě předminulou neděli posílala rodině videozprávu, že se má dobře. Hned následující pondělí ale 91letou ženu z pražského domova seniorů v Michli museli převézt do nemocnice. V úterý jí potvrdili nákazu koronavirem a ve středu zemřela.

„Bylo to hrozně rychlé,“ popsala pro Seznam Zprávy její vnučka Helena Procházková.

Právě senioři jsou nejohroženější skupinou nového typu pandemie. V některých zemích zemřelo i 15 procent nakažených lidí nad 80 let.

Česko hlásí ke čtvrtečnímu ránu 40 obětí COVID-19. Minimálně u poloviny z nich známe přesné stáří. Průměrně šlo o lidi ve věku 80 let. I většina dalších pacientů byla ale z řad seniorů. Ministerstvo zdravotnictví však oficiálně uvádí u zemřelých pouze věkovou skupinu. Víme tak, že z dalších obětí podlehlo koronaviru 18 lidí nad 60 let, jeden člověk ve věku 50 až 59 let a jeden ve věkové kategorii 0 až 49 let.

Koronavirus v domovech pro seniory

Největším problémem jsou stále nákazy v domovech pro seniory. Hned první oběť koronaviru prošla pražským domovem pro seniory v Chodově. Z veřejně dostupných dat, která Seznam Zprávy nasbíraly, se ukazuje, že nejméně pětina obětí koronaviru v Česku je právě mezi lidmi z domovů pro seniory. Pokud se v nich nákaza objeví, velmi rychle se šíří a hlavně má nemoc COVID-19 u jejich obyvatel, kteří jsou velmi často starší 80 let, nejzávažnější průběh.

K tomu je ale nutné dodat, že nemoci podlehli především lidé, kteří měli nějaké další závažné onemocnění, například chronické plicní nebo srdeční choroby nebo onkologická onemocnění.

„Děkuji všem seniorům. Myslím na vás, jak zvládáte psychicky nesmírně náročnou situaci. Potřebujeme vás, ani nevíte jak,“ poděkoval seniorům minulé pondělí v projevu premiér Andrej Babiš a prosil je, aby se chránili.

To ale kontrastuje s tím, že většina domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb neměla ani na konci minulého týdne dostatek ochranných pomůcek. Z průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb vyplynulo, že 90 procent zařízení nemá ani jeden respirátor nejvyšší třídy. Každému dvanáctému poskytovateli navíc chyběl i jakýkoliv respirátor s nižší ochranou nebo roušky.

„Během včerejšího dne a někde i dříve došlo k distribuci ochranných prostředků. Respirátory z čínské dodávky zamířily do většiny pobytových služeb v řádu jednotek nebo desítek kusů,“ říká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) Jiří Horecký.

Bez ochranných pomůcek desítky nakažených

Situace se tak částečně zlepšila až poté, co se koronavirem nakazili klienti v osmi domovech pro seniory. Kromě nich hlásí nakaženou zaměstnankyni také další dům pro seniory v Trnové na Plzeňsku, pozitivní výsledek na koronavirus měli také senioři v pečovatelských domech v Příbrami a Českém Krumlově. Nakažení pacienti staršího věku jsou i na dvou pražských odděleních následné péče – v Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi a Thomayerově nemocnici.

APSS i zdravotnické odbory už přitom začátkem března žádaly pro pracovníky sociálních služeb o ochranné pomůcky. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se pak minulý týden pohádali na sociální síti Twitter o to, kdo měl ochranné pomůcky mezi domovy pro seniory distribuovat.

Ministerstvo zdravotnictví uvádělo, že nejdříve je potřeba zásobit zdravotníky. Kraje si pak také stěžovaly na to, že dostaly k rozdělení výrazně méně ochranných prostředků, než očekávaly.

„Budeme nyní řešit, aby se ochranné prostředky dostaly i do terénních služeb. Pokud navíc pečovatelka dochází ke klientovi, tak nemá informaci, jestli není pozitivní nebo v karanténě, a může tak nákazu roznést i mezi další klienty,“ varuje Horecký.

Celkem je v domovech pro seniory, pečovatelských domech a pražských zařízeních následné péče podle veřejně dostupných informací, které Seznam Zprávy nasbíraly, nejméně 127 nakažených seniorů a 40 zaměstnanců.

Čísla ale budou daleko vyšší. Pražská hygienická stanice totiž zakázala domovům a nemocnicím komentovat počty nakažených. Zveřejňuje pouze souhrnná čísla. Jen v domovech pro seniory v pražské Michli a Chodově a lůžkových zdravotnických zařízeních následné péče Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi a Thomayerově nemocnici je k 1. dubnu 98 nakažených seniorů, z nichž je 34 izolováno v nemocnici. Dalších 71 klientů zůstává v karanténě. Tato zařízení hlásí také 28 pozitivních testů u personálu, dva zaměstnanci jsou hospitalizováni v nemocnici. Celkem 54 zaměstnanců je doma v karanténě.

Začíná fungovat testování

V hlavním městě je situace nejdramatičtější. Z celkového počtu 3 604 potvrzených případů ve čtvrtek ráno připadá na Prahu 959 osob s COVID-19. Přes 17 procent pacientů v Česku je navíc starších 65 let, u nich je největší riziko závažného průběhu nemoci.

Kvůli nebezpečí nakažení v dalších domovech pro seniory vydalo ministerstvo zdravotnictví minulý týden opatření, aby každé takové zařízení vyčlenilo pro seniory s případným pozitivním testem na COVID-19 desetinu kapacity. To ale řada domovů nemůže splnit, například kvůli velikosti budovy. Hejtmani se tak se zástupci vlády v pondělí dohodli, že pro taková zařízení zajistí zvláštní kapacity pro nakažené klienty kraje.

Domovy mohou navíc od začátku týdne přijímat pouze klienty, kteří podstoupí vyšetření na přítomnost koronaviru s negativním výsledkem.

„Začíná fungovat testování klientů, kteří se vrací z nemocnice. To bylo jedno z největších rizik nákazy,“ dodává Horecký.

Takový postup zafungoval například v ostravském Domově pro seniory Iris. Jedna z klientek se vracela do zařízení z městské nemocnice a test u ní ukázal, že je pozitivní. Díky tomu nepřišla do kontaktu s dalšími obyvateli domova.

Reklama

Doporučované