Hlavní obsah

Několik milionů na vakcínu? Směšně málo, říká kolega profesora Holého

Foto: Seznam.cz

Zdeněk Havlas, místopředseda Akademie věd ČR.

7. 5. 15:04

„Antonín Holý by náš dopis také podepsal,“ říká Zdeněk Havlas za vědce, kteří sepsali dopis ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Vadí jim naivita, s jakou stát mluví o plánu vyvinout českou vakcínu proti covid-19.

Článek

Ministerstvo zdravotnictví v tomto týdnu oznámilo, že by mělo Česko pracovat na vlastní vakcíně proti covid-19 a že na vývoj tohoto přípravku, na kterém nyní horečně pracují laboratoře po celém světě, uvolní desítky milionů korun.

Podle představ úřadu Adama Vojtěcha by se do bádání měli zapojit experti ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny. Garantem projektu se stala kardioložka a poslankyně za ANO Věra Adámková.

Jenže řadě vědců se bombastické prohlášení o „národní vakcíně“ nezdálo… A oznámenou sumu považují za úplně nereálnou.

„Deklarovaných několik desítek milionů korun je směšně málo, protože celý proces stojí spíš miliardy a já si myslím, že si spočítali ty náklady jen na ty první fáze. Tipuji, že dvacet milionů může stačit jen na preklinické testy, ale to je ještě strašně málo,“ řekl Zdeněk Havlas, jeden ze signatářů otevřeného dopisu, místopředseda Akademie věd ČR, bývalý šéf Ústavu organické chemie a biochemie a také bývalý spolupracovník uznávaného profesora Antonína Holého.

„Vývoj má mít v ruce farmaceutická firma, která má možnost vakcínu i vyrobit,“ řekl také Havlas. Farmaceutické firmy podle něj mají zkušenosti s tím, jaké kroky vývoj vakcíny nebo léku má, včetně schvalování a možnosti zahájit výrobu.

„To, co nám vadí, je naivita v tom, jak se to bude řídit a financovat,“ vysvětlil.

I přes kritiku plánů Ministerstva zdravotnictví si však myslí, že by se čeští vědci měli na výzkumu podílet. Hlavně proto, že nikdo neví, která z testovaných látek nakonec uspěje.

Miliony? Připravte miliardu... dolarů

Za dob Antonína Holého, geniálního českého vědce, který stál u zrodu například léku proti nemoci AIDS nebo žloutence, stál vývoj nového medikamentu zhruba miliardu dolarů. Tahle částka však zásadně vzrostla, popsal Havlas. „Je to proto, že důraz na bezpečnost a preciznost schvalování před vstupem na trh je stále přísnější.“

To potvrzuje i šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Asociace sdružuje firmy, které se podílejí na výzkumu a uvádění nových léků na trh. Hlavní výhodu vidí v tom, že farmaceutické firmy mají už zkušenosti ze dvou předchozích koronavirových infekcí a epidemií způsobených viry Ebola a Zika. A také že znají genetický kód nového viru.

Naopak nevýhodou je podle něj oslabení zdravotnických systémů v Evropě. „Klinické hodnocení, které bude probíhat v celé řadě zemí, kde infekce probíhá, bude narážet na mnohé obtíže. Například v Itálii a ve Španělsku jsou zdravotnické systémy přetížené, provádění klinických studií je zde zatím prakticky nemožné,“ míní Jakub Dvořáček.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené