Hlavní obsah

Některé hlasy jsou si rovnější. Kdo rozhodne, zda zvítězí Trump, či Biden?

Foto: Profimedia.cz

Volebním úterým vrcholí americké prezidentské volby.

Reklama

3. 11. 2020 6:30

Vyvrcholení amerických voleb je tady. O výsledku hlasování sice rozhodují všichni voliči beze zbytku, hlasy některých jsou ale přece jen o něco cennější. Které voličské skupiny mají možná v rukou osud Spojených států?

Článek

U každých prezidentských voleb se pozornost veřejnosti, médií i jednotlivých kandidátů upíná směrem ke „swing states“ – americkým státům, které nejsou jasně stranicky vyhraněné, a výsledek v nich je tudíž klíčový. Kdo bude volit demokrata Joea Bidena a kdo republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa? Kdo vůbec o výsledcích v těchto státech rozhoduje? Letos se mluví asi o šesti nejvlivnějších skupinách.

Každá z nich má svá specifika a i uvnitř této superskupiny vlivných platí určitá hierarchie. Největší cenu mají podle amerikanisty Jana Beneše z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity hlasy mladých Američanů.

„Klíčovými voliči jsou mladí. V roce 2036 budou tvořit, mluvím o generaci Z a mileniálech, šedesát procent elektorátu. Oni teď mají šanci si významně určit směřování té země. A dostat je k volbám znamená výhru demokratů,“ podotkl Beneš pro Seznam Zprávy.

Hispánci (v Arizoně)

Hispánci jsou největším nebělošským blokem voličů v letošních volbách. Lidí, kteří mohou volit, je mezi nimi zhruba 32 milionů. „Konkrétně v Arizoně tvoří zásadní voličskou skupinu. Asi čtvrtina tam vnímá Donalda Trumpa pozitivně, podobně je to i v Nevadě,“ uvedl amerikanista. Podle něj má republikánský prezident příznivce nejvíce mezi muži. Republikány pak tradičně volí zejména Venezuelci a Kubánci, stejně jako hispánští byznysmeni a katolíci. Tedy věřící voliči, kteří jsou proti potratům, naopak oceňují třeba konzervativní soudce a obecně křesťanské hodnoty.

Důvody, proč není jisté, jak bude tento voličský blok hlasovat, jsou dva. „Obecně se u něj mluví o tom, že jej průzkumy nepostihují úplně dobře. Řada předvolebních průzkumů je totiž pouze v angličtině, takže starší Hispánci, kteří se nikdy nenaučili dobře anglicky, se v nich neobjeví. Druhá věc je, že Hispánci obecně se rozhodují o svém kandidátovi až na poslední chvíli,“ vyjmenoval Beneš.

Zatímco hispánští muži volí spíš Donalda Trumpa, Joe Biden má vysokou podporu u Hispánek. Třeba v Severní Karolíně, kde jich žijí nižší stovky tisíc, se hovoří o tom, že právě hispánské ženy mohou rozhodnout o výsledku voleb v tomto státě. „Nejspíš by hlasovaly právě pro Bidena. Působí tam už rok různé demokratické aktivistické skupiny, které se je snaží dostat k volbám,“ řekl amerikanista.

Foto: Profimedia.cz

Předčasné hlasování se v Arizoně konalo od 7. do 30. října.

Senioři (na Floridě)

Na Floridě tvoří lidé starší 65 let pětinu populace a prezident Trump tuto komunitu navštěvoval v posledních dnech hojně. Podíval se i za The Villages, tedy za největší důchodcovskou komunitou ve Spojených státech, která Donalda Trumpa v minulých volbách významně podržela. A tradičně je republikánskou baštou.

„Trumpa tam přivítali v kostýmech, vítali, že se jim věnuje. Některá další čísla ale ukazují, že senioři jsou skupina lidí, která vnímá to nezvládnutí, zlehčování pandemie jako něco, co je ohrožuje. Byť s ním mohou v jiných věcech souhlasit, tohle považují za riziko. A zodpovědnější přístup Bidena oceňují více, mezi staršími lidmi na Floridě tedy demokrat získává,“ přiblížil Beneš situaci na Floridě.

Britská Sky News přinesla například výpověď Efraina, místního, který letos bude volit Joea Bidena. Kromě pandemie Efrain zmínil jako důvod, proč nevolí Trumpa, i způsob, jakým prezident mluvil o veteránech. Sám má dva syny veterány a označení amerických padlých vojáků za „hlupáky“ ho pobouřilo. „Nevěřím mu. Je to fanatik a agresor. A ty já nemám rád,“ uvedl pro britskou televizi.

(Mladí) Afroameričané

Nejvíce voličů v Americe je ve věku mezi 18 až 38 let – tvoří 38 procent celého elektorátu. „A čtyři z deseti afroamerických voličů jsou právě v této věkové skupině. U nich lze konstatovat, že – na rozdíl od svých rodičů nebo prarodičů – jsou silně progresivní. Představují to levé křídlo, které v demokratických primárkách volilo Bernieho Sanderse. Ty starší, konzervativnější generace pak znají a vědí, co mají očekávat, od Joea Bidena. A dostat k volbám ty mladé Afroameričany je něco, na co se Biden s Kamalou Harrisovou dost soustředili,“ vysvětlil Beneš s tím, že kdyby tato skupina k volbám nepřišla, demokraty by to citelně zasáhlo. Každý zhruba desátý Afroameričan je republikán.

Hodně Afroameričanů se také z různých důvodů přesouvá z amerického severu zpět na jih, například do Georgie nebo Severní Karolíny. Tento přesun začal už v devadesátých letech, kdy tam podmínky pro život začaly být přijatelnější i příjemnější.

Foto: Profimedia.cz

Do Atlanty v Georgii přijel v rámci Bidenovy kampaně i bývalý demokratický prezident Barack Obama.

„Třeba v Georgii, kde černoši tvoří třetinu voličstva, se bavíme o tom, že by čistě teoreticky mohli hlasovat pro Bidena. Za poslední čtyři roky tam narostla černošská populace o pět procent, což není úplně málo. Jde o desetitisíce nových voličů. Takže Afroameričané postupně mění demografickou situaci v jižanských státech, případně i sílu jednotlivých okrsků,“ popsal amerikanista. Právě kvůli tomu se letos v případě některých států mluví o posílení různých protiopatření a omezení, která mají zabránit některým voličským skupinám, například právě Afroameričanům, jít volit. Případně je od voleb odradit.

Bílí muži středního věku bez vysokého vzdělání (v Pensylvánii)

V roce 2016 byla tato voličská skupina, tedy bělošští dělníci středního věku, ve Wisconsinu, Pensylvánii a Michiganu pro Trumpa klíčová. „Jde o státy, kde postupně upadá těžební průmysl a které nejvíce zasáhla environmentální opatření prezidenta Baracka Obamy. Jde do určité míry o zapomenuté komunity,“ přiblížil Beneš. Letos je ale podle něj zjevné, že někteří Trumpovi voliči z tohoto bloku přecházejí k Bidenovi.

Důvodů může být hned několik. Kromě potenciálního znechucení Trumpem může jít čistě o sympatie k Bidenovi jako takovému. „On se dlouhodobě prezentuje jako člověk z dělnické rodiny, jako někdo, kdo byl vždycky pro odbory. Někdo, kdo vždy rozuměl obyčejným lidem,“ uvedl odborník.

Republikánský kandidát má ale u těchto mužů stále velkou podporu. „Snížily se mi daně a mně se líbí bezpečnostní politika, s níž přišel. Všichni, které ze stavby znám, podporují prezidenta Trumpa,“ uvedl pro Sky News stavební dělník Wayne Sisley. Kromě toho jsou Trumpovi vděční i lidé z těžebního průmyslu, který prezident podpořil.

Paradoxně jde ale o komunity, které dříve volily Baracka Obamu. „Jde o celkové naštvání, že politici na ty skupiny kašlou, objeví se tam vždy jen před volbami. Jsou to částečně zapomenuté komunity, které byly dříve hrdé na to, že dodávají zbytku USA uhlí nebo jiné suroviny. Ale on se na ně dívá skrz prsty,“ dodal Beneš.

Foto: Profimedia.cz

Trumpův předvolební mítink v Pensylvánii.

Ženy z předměstí

Před čtyřmi lety získal podporu žen z předměstských oblastí (například v Ohiu) republikán Trump – letos je tomu ale opět jinak. Mimo jiné kvůli tomu, jak u této skupiny zarezonovaly záběry zabití George Floyda.

„Bavíme se hlavně o nižší střední třídě. Zapůsobily na ně ty záběry, kde Floyd umírá na kameře a volá po své matce. Byl to samozřejmě drastický, ale lidský moment. A mluvilo se o tom, že vzrostlo pochopení a podpora pro hnutí Black Lives Matter, což šlo částečně i od těchto žen. Ony jsou aktivní v různých klubech a organizacích, starají se o svou komunitu,“ vysvětlil expert.

Foto: Profimedia.cz

Hlasování v Ohiu.

Na voličky z předměstí naopak nejspíš nezabral způsob, jakým se Trump stavěl k protirasistickým protestům. Když se z nich snažil neempaticky udělat negativní téma voleb, které jakožto „prezident práva a pořádku“ vyřeší.

Současného šéfa Bílého domu už možná nechtějí volit také kvůli tomu, že třeba téma potratů, jež bylo pro tuto skupinu (jakožto jejich odpůrce) významné, už letos tak aktuální oproti jiným otázkám není.

Ultrakonzervativní katolíci (v Michiganu)

„Tuto podceněnou skupinu si prezident Trump poslední měsíce dost předchází. Jeho volební tým si dobře uvědomuje, že jde o desetitisíce voličů, které republikán dokázal svými sliby zmobilizovat. Jinde mohou být důležitější evangelíci, ale právě v Michiganu je to silně konzervativní katolická komunita. A prezident sází na to, že k volbám opět půjdou ve velkém, protože splnil všechny ty sliby,“ shrnul amerikanista Jan Beneš.

Foto: Profimedia.cz

Trumpova „rally“ v Michiganu.

Současný americký prezident se zaměřil na tuto ultrakonzervativní skupinu v Michiganu. Na hlasy liberálních katolíků, těch, kteří se k této církvi hlásí, ale nechodí do kostela nijak často, nicméně Trump nedosáhne – jejich hlasy pravděpodobně získá demokrat Biden. „On je také katolík a katolických prezidentů v americké historii mnoho nebylo,“ dodal pro Seznam Zprávy odborník Beneš.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované