Hlavní obsah

Někteří lékaři přišli „o práci“. Desítky operací byly zastaveny

Foto: Getty Images

Nemocnice snížily počet operací.

Reklama

9. 11. 2020 10:44

Ve většině českých nemocnic se odkládají operační zákroky, u nichž je to možné. Konkrétní data ukazují, o kolik počet výkonů klesl.

Článek

V největší tuzemské nemocnici - v pražském Motole - provedou běžně lékaři každý den až 140 operací.

Teď však, kdy zde kvůli pandemii koronaviru podobně jako naprostá většina zdravotnických zařízení v Česku plánované výkony zastavily, mají práce méně. Udělají jen třicet až čtyřicet operací.

„Zánět slepého střeva se musí vyřešit, léčba zhoubných nádorů také běží dál,“ popsal pro Seznam Zprávy emeritní přednosta III. chirurgické kliniky motolské nemocnice Pavel Pafko.

Operace křečových žil nebo kamenů ve žlučníku je však možné podle něho odložit a také se to děje. „Ty se nyní nedělají,“ potvrdil Pavel Pafko.

Mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková pak uvedla, že plánovaná péče (plánované operace) dělá zhruba 70 procent práce lékařů. „Logicky je pro ně práce méně,“ říká s dovětkem, že však není možné, aby lékaři nebyli k dispozici pro jiné pacienty než pro ty s covidem.

K omezení operací - nejen v Motole, ale i v dalších nemocnicích - dochází kvůli rostoucímu počtu pacientů s koronavirem, pro něž jsou v nemocnicích vyčleněna speciální lůžka.

Zhruba na čtvrtinu nebo i méně tak poklesl počet operací v dalších českých zdravotnických zařízeních. Třeba ve Fakultní nemocnici v Olomouci, v nemocnicích v Liberci, Ústí nad Labem nebo Zlíně.

„Zatímco v běžném provozu se počet operovaných pacientů pohyboval v průměru okolo tří až čtyř desítek denně, dnes je to maximálně pět až osm operací za den, a to i včetně drobných výkonů například v gynekologii. Počet operací se tak u nás snížil až o osmdesát procent,“ uvedl mluvčí zlínské nemocnice Egon Havrlant.

Další velké tuzemské nemocnice mluví o poklesu operací zhruba na polovinu.

Třeba ve Fakultní nemocnici Brno podle mluvčí Veroniky Plaché se běžně operuje na 25 sálech. Teď se výkony provádějí jenom na 13.

Ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev ilustruje nynější obecný stav na konkrétních číslech. Uvedl, že loni v říjnu zdejší lékaři provedli 1234 operací. Letos to bylo ve stejném měsíci jen 613.

„V listopadu a v prosinci predikujeme propad přinejlepším na úroveň první vlny - na čtyřicet procent, ale spíše níže,“ uvedla také mluvčí pražské Nemocnice Na Bulovce Mirka Kátriková.

I pražská Všeobecná fakultní nemocnice snížila počet operací na zhruba polovinu. Přesto si tu lékaři příliš neoddychnou.

„Vzhledem k tomu, že je v tuto chvíli cca dvacet procent zaměstnanců v pracovní neschopnosti (asi jeden tisíc z 6,5 tisíce ze zaměstnanců), je to jako by jela nemocnice naplno,“ prohlásila mluvčí Marie Heřmánková.

Výjimkou mezi tuzemskými zdravotnickými zařízeními je tak nejspíše Thomayerova nemocnice. Ta ještě neakutní zákroky neodkládá. Byť i tato péče je poskytována v omezené míře.

„Kromě toho standardně probíhá akutní péče v rámci všech zdravotních oborů. Stále u nás funguje chirurgie, gastroenterologie, onkologie a další obory,“ doplnil mluvčí nemocnice Petr Sulek.

Elitní český chirurg Pavel Pafko neočekává, že po konci nouzového stavu se začnou pacienti do tuzemských nemocnic hrnout. Počítá s tím, že jejich nárůst nebude skokový, ale pozvolný.

„Už při té první vlně lidé operace, které šly, odkládali. A stejně tak to bude i při té druhé vlně,“ uvedl Pafko.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované