Hlavní obsah

Sekretářku z koncentračního tábora Němci obvinili ze smrti 10 tisíc lidí

Foto: ČTK

Židé v koncentračním táboře.

Reklama

6. 2. 19:20

Pětileté vyšetřování skončilo a padlo rozhodnutí. Němečtí prokurátoři obvinili ženu, která během druhé světové války pracovala jako sekretářka v koncentračním táboře. Na rukou má mít krev 10 000 lidí.

Článek

Nyní pětadevadesátiletá žena v období od června 1943 do dubna 1945 pracovala jako sekretářka a stenografka u velitele koncentračního tábora Stutthof. Němečtí prokurátoři, kteří ji kvůli ochraně soukromí označují pouze jako Irmgard F., v pátek rozhodli o jejím obvinění z „napomáhání vraždě ve více než 10 000 případů“ a zároveň také ze spoluúčasti na pokusech o vraždu.

Stutthof

Nacistický koncentrační tábor Stutthof ležel na severu Polska poblíž dnešního města Gdaňsk. Po výstavbě roku 1939 místo fungovalo jen jako zajatecký tábor, později se z něj však stal tábor vyhlazovací. V prostorách tábora se ocitlo přibližně 110 000 vězňů, z nichž více než polovina tam i zemřela, informuje web Holokaust.

V době spáchání trestných činů byla žena nezletilá a jejím případem se proto bude zabývat soud pro mládež, u kterého pravděpodobně dosáhne i mírnějšího trestu, píše list The New York Times (NYT). Daný soud by nyní měl rozhodnout, zda na základě obvinění zahájí soudní řízení, to by mohlo trvat pár měsíců i několik let.

„Jde o konkrétní odpovědnost, kterou měla v každodenním fungování tábora,“ cituje NYT Petera Müller-Rakowa ze státního zastupitelství v německém městě Itzehoe. Vyšetřování případu trvalo prokurátorům celkem pět let, podle webu CNN se momentálně zabývají ještě dalšími třinácti případy, které se kromě Stutthofu týkají také táborů jako Buchenwald nebo Mauthausen.

Obviněná žena již připustila, že jí přes pracovní stůl prošla řada složek a korespondence, které souvisely s chodem tábora, věděla prý dokonce také o některých vraždách uvnitř zařízení. Tvrdí ovšem, že o hromadném zabíjení vězňů za pomoci plynu nevěděla. Okno v její kanceláři prý směřovalo mimo tábor a nemohla tak během práce sledovat, co se děje uvnitř.

Podle Müller-Rakowa jde o komplikovaný případ, některé sekretářky opravdu mohly mít menší přístup k informacím než jiné. Během pětiletého vyšetřování tak bylo vyslechnuto několik přeživších, z nichž někteří se momentálně nacházejí ve Spojených státech nebo Izraeli. K případu byl přizván na pomoc i nezávislý historik.

Před soudem pro mladistvé z podobného důvodu stanul minulý rok také třiadevadesátiletý hlídač Bruno D., který působil ve stejném táboře jako Irmgard. Za své činy ve věku 17 let nakonec obdržel dvouletý podmíněný trest odnětí svobody, obviněn byl jako spolupachatel několika tisíců vražd.

S přibývajícími roky, které od druhé světové války uplynuly, ubývá lidí, kteří si činy nacistů pamatují, či těch, kteří byli jejich součástí. Německé úřady proto usilují o to, aby co největší množství z těch, kteří jsou dosud naživu, bylo postaveno před soud a čelilo následkům své minulosti.

Během holokaustu – systematického vyvražďování – přišlo o život kolem šesti milionů Židů. Genocida se však netýkala pouze židovského etnika, ale také Romů či lidí s postižením. Pokud bychom tedy nacistickou perzekuci brali jako celek, obětí holokaustu je podle Donalda Niewyka, profesora z Dedman College of Humanities and Sciences, mezi 11 až 17 miliony.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované