Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Litvě/ „Nedá se to srovnávat s prostředím Afghánistánu, Iráku nebo Mali, žijeme tady mírovým způsobem. Hrozby tu však také existují, zatím jsou spíše hybridního charakteru, ale musíme být připraveni i na zhoršení situace,“ líčí major Roman Dvořák, který je velitelem úkolového uskupení. Nacházíme se ve výcvikovém prostoru Gaižūnai nedaleko základny v litevském městečku Rukla, všude kolem nás je písek a nízké stromy a keře.
131 českých vojáků v Litvě
Strakonický 25. protiletadlový raketový pluk vyčlenil samostatné úkolové uskupení do mise historicky poprvé. Koncem července začalo nově působit v rámci alianční mise předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence) v Litvě 131 českých vojáků. Celkem je v pobaltské zemi aktuálně nasazeno zhruba 1 200 vojáků ze šesti zemí Severoatlantické aliance (NATO). Další základny eFP jsou také v Lotyšsku, Estonsku a Polsku.
„Naším úkolem je bránit mezinárodní uskupení, takzvané Battlegroup, které je dislokováno tady v Rukle,“ objasňuje major Dvořák. Je to vyjádření naší solidarity s Litevskou republikou a s dalšími baltskými státy, které se cítí ohroženy. Zároveň však také důkazem, že chceme dostát závazkům vůči NATO,“ dodává s tím, že všichni vojáci NATO jsou zde na pozvání Litvy. Pro litevskou armádu rotace spojeneckých jednotek představuje rovněž zisk cenných zkušeností.
Lehké obrněné vozidlo (LOV) Dingo slouží pro přepravu družstva a je využíváno jako místo velení čety.
Po příjezdu do plánovaného palebného postavení je nezbytnou součástí zamaskování vozidla Tatra 810 PVO.
Operátor kompletu RBS-70 vyhledává cíl.
Na rozkaz operátor vzdušný cíl vyhledá, zaměří a zničí.
Nášivka na uniformě 1. úkolového uskupení strakonické jednotky.
Po výstřelu následuje vybití prázdné raketnice.
Nabití nové rakety, tzv. přebití.
Komplet RBS-70 je po přebití opět připraven k postřelování nového cíle.
Strakoničtí vojáci dokáží prostředky protivzdušné obrany zneškodnit cíl na vzdálenost několika kilometrů.
Místy krajina ve výcvikovém prostoru Gaižūnai připomíná poušť, najdeme zde však také mokřady a bažiny, které jsou líhništi komárů.
První skupina vojáků se ze Strakonic do Litvy přesunula už na začátku července. Následovalo vypravení vlaku s technikou a doprovodem. Vojáci odletěli z vojenského letiště v Pardubicích 20. července a na základně v Rukle budou působit po dobu šesti měsíců. Pak je vystřídají další kolegové ze strakonického pluku.
V Litvě jsou Češi pod německým velením. „Každý rok se vystřídají dvě rotace, vždy s jinými vojáky. I specializace nasazených jednotek je v průběhu let obměňována,“ říká major Dvořák s tím, že kromě Němců působí na základně v Rukle také vojáci Norska, Nizozemska, Belgie či Lucemburska. „Spolupráce funguje velice dobře. Během výcviků, které jsme měli v rámci naší přípravy, jsme cvičili i s německým praporem. Dlouhodobě spolupracujeme také s litevskou protivzdušnou obranou, která využívá stejný zbraňový systém jako my, takže na to teď v Litvě chceme navázat,“ dodává.
Na místě čeští vojáci předvedli přenosný protiletadlový raketový komplet RBS-70 od švédské společnosti Saab Dynamics. Jde o základní konfiguraci, která čítá zaměřovač, stojan a raketu v raketnici. „Jde o zbraňový systém v kategorii velmi krátkého dosahu (několika kilometrů). Účelem systému je ničení letadel a vrtulníků za podmínek přímé viditelnosti. Raketa je k cíli naváděna pomocí laserového paprsku,“ vysvětluje kapitán T. R. Pro obsluhu systému jsou třeba tři lidé – operátor, nabíječ a velitel.
Pro přepravu družstva a celého raketového kompletu se používá vozidlo Tatra 810 přizpůsobené specifickým potřebám, které stojí zamaskované opodál kousek od vozidla velitele čety – lehkého obrněného vozidla Dingo. „Nedílnou součástí práce družstva je i maskování vozidel. Druh a způsob maskování se odvíjí od prostředí místa nasazení,“ přibližuje kapitán T. R.
Následuje ukázka zaujetí palebného postavení, operátor kompletu RBS-70 na rozkaz vyhledává cíl, zaměří a pomyslně vystřelí. Po výstřelu následuje vybití prázdné raketnice a rychlé přebití. Jde o čas, proto je nezbytné pravidelně cvičit. Koncem měsíce už čeká strakonické vojáky společný výcvik s německými kolegy z JTAC (Joint Terminal Attack Controller), což jsou letečtí návodčí.
Major Dvořák závěrem dodává, že z motivace strakonických vojáků má pozitivní dojem. Do Litvy se prý těšili, což potvrzuje i četař L. M. „Klima nám tu žádné problémy nedělá a zázemí máme skvělé,“ říká v terénu. Na nové prostředí si zatím zvyká dobře. „Do mise jsme se připravovali rok. Byla to náročná příprava a ztěžoval nám ji covid-19. Cvičení byla pod přísnějšími hygienickými opatřeními,“ popisuje.
Přestože byla pravidla kvůli pandemii zpřísněna také na základně v Rukle, vojáci trénují podle plánu, a společně tak posilují kolektivní obranu NATO.
