Hlavní obsah

Neshodnou se skoro v ničem. Úvod mnichovské konference ukázal rozdílný přístup Merkelové a Penceho

Mnichovská bezpečnostní konference. (Video: Renáta Matoušková, Reuters)

Projevy amerického viceprezidenta Mika Pence a německé kancléřky Angely Merkelové ukázaly na mnichovské bezpečnostní konferenci rozdílné názory mezi USA a Evropou. Spojené státy například požadují po Evropě odstoupení od jaderné dohody s Íránem, to však EU odmítá.

Článek

Na mnichovské bezpečnostní konferenci v sobotu vystoupil americký viceprezident Mike Pence a německá kancléřka Angela Merkelová. Jejich postoje ukázaly na zásadní názorové rozdíly mezi Spojenými státy a Německem, respektive celou Evropskou unií, v otázkách íránského jaderného programu, fungování NATO, vzájemného obchodování nebo výstavy plynovodu Nord Stream 2.

Českou republiku na konferenci zastupuje ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Ve svém projevu Pence prohlásil, že je čas na to, aby evropští spojenci Spojených států vypověděli dohodu o íránském jaderném programu. Írán je podle něj největším státním sponzorem terorismu a představuje největší nebezpečí v regionu Blízkého východu.

„Íránský režim je otevřeným stoupencem dalšího holokaustu,” uvedl Pence o hrozbě, kterou tamní režim podle něj představuje. Navíc podle Pence Teherán hledá zbraň, jak toho dosáhnout. Proto je nutné se Íránu důrazně postavit. Evropa se však staví na jinou stranu, mezinárodní dohodu s Íránem se snaží zachovat. Podle Merkelové by její vypovězení v oblasti bezpečnosti nikam nevedlo.

V otázce ohledně fungování Severoatlantické aliance se Pence zastával vůdčí rolě Spojených států, zatímco Merkelová se vyslovila pro multilateralismus a společné rozhodování v klíčových otázkách. Směřovala tím tak zřejmě k Trumpově překvapivému stažení amerických vojsk ze Sýrie a možnosti odchodu velké části vojáků z Afghánistánu. Rozhodnutí totiž učinil bez konzultace se spojenci.

Americký viceprezident sice pochválil některé země NATO za zvyšování obranných rozpočtů v posledních letech, dalším ale připomněl, že v tomto ohledu musí dělat více. Šéfka německé vlády zase poznamenala, že zvyšování rozpočtu na obranu není jediné, co přispívá k bezpečnosti. Podobnou roli podle ní hraje i rozvojová pomoc.

Ve spojení s kritizovaným plynovodem Nord Stream 2, který má přímo spojit Rusko s Německem po dně Baltského moře, Merkelová poznamenala, že i nadále stojí o to, aby Ukrajina zůstala tranzitní zemí pro ruský plyn. S výstavbou plynovodu však na rozdíl od Pence souhlasí. Množství ruského plynu se do Evropy dováželo i za studené války.

Společný názor nalezli Pence a Merkelová v otázce vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Podle Merkelové je pochopitelné, že ji Washington vypověděl. Celkově však celou situaci považuje kvůli porušování INF Ruskem za velmi špatnou zprávu pro Evropu. Primárním cílem smlouvy byla totiž právě evropská bezpečnost. Ráda by zahájila novou diskuzi o odzbrojování, a to i s Čínou.

K vzájemnému obchodu se Pence nevyjádřil. Německou kancléřku ale děsí, že by evropská auta měla být v USA vnímána jako ohrožení jejich národní bezpečnosti. Uvedla to v narážce na úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla na auta vyráběná v Evropě. Merkelová takový krok, který by měl výrazné dopady na německý export, jasně odmítla i s poukazem na to, že německé automobilky velké množství svých aut vyrábějí také ve Spojených státech.

Pence ve svém projevu zmínil i situaci ve Venezuele. Nicoláse Madura označil za diktátora a vyzval všechny země světa, aby za jediného legitimního prezidenta Venezuely uznaly tamního vůdce Juana Guaidóa. Ocenil, že ho ve funkci prozatímního prezidenta uznalo už přes 50 zemí světa. Guaidóa již uznalo několik zemí Evropské unie, ale zatím nikoli Unie jako celek.

Otevřené rozpory mezi oběma spojenci komentoval i český ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Ty tenze jsou dnes znát. Mnichovská konference by měla naopak přispívat k tomu, že ty tenze se snižují, že se bavíme o tom, jak konfliktům předcházet. Dnes to vypadalo naopak, že některá kontroverzní témata vyplouvají napovrch," uvedl. Řekl také, že se Česká republika nechystá měnit postoj k Íránu.

Mnichovské bezpečnostní konference se účastní 35 hlav států a šéfů vlád a na 80 ministrů zahraničí. Trvat bude do neděle 17. února.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama