Hlavní obsah

Nesýčkujeme, říkají vědci. Tyhle ptáky už zazpívat neuslyšíte

Foto: Profimedia.cz

V ČR zbývá posledních sto párů sýčka obecného.

22. 11. 15:32

Rána utichají a nebe se vyprazdňuje. Na světě ubývají ptáci. Podle studie publikované v americkém žurnálu Science za posledních 50 let v Severní Americe klesl počet ptáků o tři miliardy. To dělá necelou třetinu veškerého severoamerického ptactva. Evropa na tom není o moc lépe, Česko přišlo o 10 milionů zástupců ptačí říše.

Článek

Analýza vyšla v polovině letošního září a šokovala odborníky i organizace na ochranu přírody. Ve Spojených státech a v Kanadě klesl od roku 1970 počet ptáků o 2,9 miliardy. Protože jsou snadno viditelní a identifikovatelní, vědci považují data o jejich počtech za spolehlivá. Ta nyní ukazují, že se úbytek paradoxně netýká ani tolik vzácných a ohrožených druhů, ale hlavně těch obyčejných. Ptáci jsou výrazným indikátorem změn životního prostředí a tento závěr může mít zásadní vliv na ekosystémy a jejich funkce, píše se v analýze.

Obyčejné ptactvo je nezbytně důležité pro funkci ekosystémů. Roznáší semena rostlin, hubí škůdce a pomáhají vytvářet prostředí k opylení rostlin. Jejich existence má i ekonomický dopad. Jen ve Spojených státech lidé ročně utratí 9,3 miliardy dolarů za aktivity, které jsou nějakým způsobem spojeny s ptactvem. Úbytek druhů vědci, dle svých slov, podcenili. Příliš se soustředili na hrozbu vyhynutí těch ohrožených, zatímco pokles počtu ostatního ptactva může mít potenciálně devastující důsledky, píše se ve zprávě.

Za tento úbytek může lidská aktivita, uvádí analýza. Způsobuje ztrátu přirozeného prostředí ptactva, klimatickou změnu a agrochemické znečištění zemědělské krajiny. Podle velkého množství studií bude i nadále pokračovat, pokud člověk přímo nezasáhne. S velkou pravděpodobností se podle analýzy rozšíří seznam ohrožených druhů, což nadále přinese další finanční náklady.

Bramborníček hnědý patří mezi ptáky zemědělské krajiny. Jejich populace klesla o 67 %. (Foto: Wikimedia - Creative Commons 3.0)

Ptáci se živí hmyzem, ten ubývá také

Kromě přirozeného prostředí pro ptactvo mizí ze světa i jejich potrava. Ubývá hmyz, paradoxně ze stejných důvodů jako ptáci – kvůli zemědělství. Univerzita v Sydney letos vydala výzkum založený na souhrnu 73 studií, které se zaměřují na úbytek hmyzí populace. Hmyz je důležitým základem pro různé ekosystémy, poničení takového základu může znamenat vyhubení všech živočichů, kteří na něm závisí jako na příjmu potravy, říká autor výzkumu Dr. Francisco Sanchez-Bayo. V poslední době chybí převážně velcí brouci, kteří představují hlavní složku potravy mnoha druhů ptáků.

Jiná studie zase zkoumala úbytek hmyzu v chráněných oblastech, kde se navíc pesticidy prakticky nepoužívají. I tady za necelých 30 let zmizelo překvapivých 75 % hmyzu. S tímto úbytkem je spojený takzvaný „Fenomén čelního skla” (angl.: Windshield phenomenon), jak se začalo říkat častějšímu postřehu lidí, že čelní skla jejich aut není nutné tak často čistit od hmyzu, protože se na ně jednoduše nechytá.

Ale zpátky k ptákům.

Severní Amerika není jediným místem, kde počet ptáků klesá. Tento trend je možné pozorovat prakticky na celém světě. Úbytek lučního ptactva kvůli nedostatku přirozeného prostředí nebo i silnějším pesticidům je vidět jak v USA, tak v Evropě, kde ptáci mizí ze zemědělské krajiny. Ve Francii se jejich počet snížil o třetinu jen za posledních 15 let.

V celé Evropě pak zmizelo za posledních 40 let přes 500 milionů ptáků. V roce 1980 byl jejich počet přes dvě miliardy, v roce 2009 už se číslo pohybovalo okolo 1,64 miliardy. Jde o pokles více než 20 % celkové evropské populace a klesající trend pokračuje i dál do současnosti. Do roku 2016 populace dále poklesla o dalších 3,7 %.

Z měření vyplývá, že se úbytek týkal převážně menších, obyčejných druhů.

Přežili dinosaury, člověk jim ale dává na frak

Ke zmíněným příčinám můžeme přičíst ještě jednu další, za kterou může člověk – lov. Podle výzkumu Committee Against Bird Slaughter je v Evropě ročně uloveno v mezích zákona přes 52 milionů ptáků. Data ohledně naopak nelegálního zabíjení jsou soustředěná na oblast Středozemního moře. Tam je nelegálně zabito 25 milionů ptáků ročně, odhaduje zpráva Birdlife International.

V Egyptě se ptáci chytají do sítí, které jím mají bránit, aby se nedostali na pláže. Na Kypru se zase chytají na lepové pasti. Zvíře, které se na takovou past přilepí, před svou smrtí následkem hladu, dehydratace či sebepoškození několik dní trpí. U nás jsou sice zakázané, v českých e-shopech je ale najdeme.

Pro srovnání

Větrné elektrárny zabijí každý rok v celých Spojených státech mezi 140 a 328 tisíci ptáky.

360 milionů až miliarda ptáků v USA ročně zahyne kvůli nárazům do vysokých budov a srážkám s auty.

Kvůli drátům pod napětím zahyne okolo třiceti milionů.

Absolutně největším zabijákem zůstávají pochopitelně jejich přirození predátoři. Kočky zabijí v USA ročně 1,4 až 2,4 miliardy ptáků.

(Zdroje: Výzkum publikovaný v žurnálu Biological Conservation (2013), US Fish & Bird Wildlife Service)

Česko se otepluje a ptáci hledají chladnější místa

V České republice je trend podobný jako v USA nebo Francii. Ptáků ze zemědělské krajiny ubývá a dříve hojné druhy, jako jsou například vrabci, jsou dnes už méně časté. Podle České společnosti ornitologické se z Česka dále vytrácí čejky, vrány, kukačky nebo vlaštovky. Od roku 1982 ubylo okolo 10 milionů ptáků.

Studie Univerzity Karlovy z roku 2018 publikované ve vědeckém žurnálu Conservation Letters uvádí, že úbytek ptactva výrazně ovlivnilo zintenzivnění zemědělství, které následovalo po vstupu ČR do EU. Tento trend je podle studie vidět i na dalších evropských zemích. Naopak země, kde k zintenzivnění nedošlo, tento pokles nezaznamenaly. Stejně tak nebyl po vstupu do EU zaznamenán takový pokles například u ptactva lesního.

Foto: Profimedia.cz

Hejna vrabců byla v ČR dříve obvyklá.

Ptáci se také hůř množí kvůli změnám klimatu, konstatuje jiná studie UK, která v roce 2015 dle odhadů dlouhodobých trendů populace ptáků v Krkonoších tento vliv prozkoumala. Krkonoše se od roku 1984 oteplily a ptáci, kteří v nich žijí, mají s množením větší problémy než ti žijící v nižších oblastech. I když z měření v horských oblastech vyplývá, že tam klimatická změna probíhá do určité míry rychleji, tak netrpí jen druhy žijící v horách. Ptáci migrující přes větší vzdálenosti se také rozmnožují hůře.

Podobné případy je možné pozorovat různě po světě. Například letos v květnu popsala studie abnomální masové vymírání papuchalků. Tito vodní ptáci se živí rybami a drobnými organismy, ti se zase živí planktonem. Jak se ale oceánské vody oteplily, tak v místech Beringova moře planktonu výrazně ubylo. Jde o situaci nápadně podobnou nedostatku hmyzí potravy pro populaci ptáků zemědělské krajiny. V důsledku menšího množství planktonu ve vodě se ztenčila i populace drobných ryb a dalších organismů. Papuchalkové tak následně začali umírat hlady.

Foto: Profimedia.cz

Populace papuchalků se na severu Tichého oceánu drasticky ztenčila.

Všechny výše zmíněné vlivy mají za efekt úbytek převážně obvyklých druhů ptáků. Ty ohrožené se naopak daří zachraňovat. I tak můžeme najít druhy, které byly v České republice dříve obvyklé a nyní už je skoro nemožné na ně narazit. Česká společnost ornitologická je občas vyhlašuje za ptáky roku, aby se s nimi veřejnost mohla lépe seznámit. V roce 2018 vyhlásila ptákem roku sýčka obecného. Dříve byl v pověrách považován za posla smrti, teď je sám naší nejohroženější sovou – v Česku jich zbývá méně než sto posledních párů. Ve 20. století přitom patřil k nejhojnějším druhům sov u nás.

Letos ptáka roku vyhrála hrdlička divoká. Její stav ohrožení je na úrovni „zranitelní”, protože za posledních padesát let se její počet ztenčil na polovinu. Hrdliččin hlas ku lásce zvát už možná jen tak neuslyšíme. Patří totiž mezi rychle ubývající ptačí druhy naší krajiny a setkat se s ní se stává čím dál větší vzácností, říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Za jejich úbytek může opět intenzivní zemědělství a lov.

Když se vlivem klimatických změn zdevastuje základ nějakého z ekosystémů, následující vývoj připomíná téměř dominový efekt. Studie Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy loni publikovaná v žurnálu Science popisuje, že ztráta potravy může ovlivnit i živočichy, kteří na ní nijak nezávisí. Klimatické výkyvy způsobily opětovné tání a zamrzání ledu v oblasti Arktidy, což mělo za následek úbytek lumíků (jde o drobné hlodavce, nikoliv o motýly). Jejich predátoři začali hledat jiný zdroj potravy a začali častěji útočit na hnízda bahňáků (dlouhokřídlí ptáci). Jejich populace tak začala klesat.

Ptáků celosvětově ubývá. Roste populace pouze 7 % druhů, oproti tomu 40 % druhů klesá. Studie se shodují, že úbytek ptactva spojený s lidskou aktivitou může mít pro ekosystémy potenciálně devastující dopad.