Hlavní obsah

Nevyřeší-li Turecko územní spor s Řeckem, čekají ho sankce, shodla se EU

Foto: Profimedia.cz

Turecké námořnictvo absolvovalo tento týden ve Středomoří společné manévry s USA.

Reklama

28. 8. 2020 17:47

Evropě dochází trpělivost s autoritářským režimem Recepa Tayyipa Erdogana. Jestli nepřestanete s agresí ve východním Středomoří, uvalíme na vás sankce, vzkázala Evropská unie Ankaře.

Článek

Spor mezi Řeckem a Tureckem o plynová naleziště ve východním Středomoří eskaluje. V pátek se jím proto v Berlíně zabývali ministři zahraničí Evropské unie. „Je to hra s ohněm a i malá jiskra může vést ke katastrofě,“ varoval v úterý šéf německé diplomacie Heiko Maas.

Právě Německo patří spolu s Itálií a Španělskem k zemím, které prosazují vstřícnější postoj k Turecku. Na druhé straně stojí vedle Řecka i Kypr a Francie, které prosazují vůči Ankaře tvrdší postoj. Francie už minulý týden oznámila, že vysílá ke kyperským břehům vojenské lodě i letadla, a od středy se spolu s Řeckem, Kyprem a Itálií účastní u kyperských břehů vojenského cvičení. Jeho cíl je jasný - odradit Turecko od dalšího průzkumu ve sporných vodách regionu, na nějž si dělá nároky i Řecko.

Unijní ministr zahraničí Josep Borrell na tiskové konferenci přiznal, že uvnitř sedmadvacítky roste frustrace z chování Turecka. Šéf německé diplomacie Maas ho doplnil, že EU chce dát nejdříve šanci jednáním, pokud ale neuspějí, je připravena uplatnit proti Ankaře sankce. Ty by se mohly týkat například tureckých lodí.

Foto: Profimedia.cz

Turecká průzkumná loď Oruc Reis stála u zrodu řecko-tureckého konfliktu ve východním Středomoří.

Celý spor mezi dvěma členskými státy Severoatlantické aliance začal 10. srpna, kdy Turecko vyslalo průzkumnou loď do vod, které si nárokuje Řecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nešetřil v následném sporu ostrými slovy: „Nebudeme dělat kompromisy ohledně věcí, které jsou naše… Jsme připraveni udělat vše, co je nutné, a to v oblasti politické, hospodářské i vojenské,“ pohrozil sousední zemi.

Spojené státy, jejichž diplomaté vyřešili v devadesátých letech spor Řecka s Tureckem o neobydlený ostrov v Egejském moři, se tentokrát drží stranou. Iniciativu proto převzalo Německo, které nyní předsedá EU. Jeho ministr zahraničí se v posledních dnech sešel se svým řeckým i tureckým protějškem a po schůzkách oznámil, že ani jedna země nemá zájem na tom, řešit konflikt vojensky.

Z Turecka pak přicházejí smíšené signály - šéf turecké diplomacie Hulusi Akar na jednu stranu nabídl Řekům jednání a zdůraznil, že spor je třeba řešit dialogem, na druhou stranu ale trvá na tom, že ve výzkumu nalezišť plynu bude jeho vláda pokračovat. Zprostředkovatelskou roli EU Ankara odmítá, Brusel stojí podle očekávání na řecko-kyperské straně.

Situaci nalezišť ležících v blízkosti Kypru komplikuje i rozdělení země - podle námořního práva OSN by vody okolo ostrova měla mít k dispozici kyperská vláda, Turecko ale námořní chartu nepodepsalo, a navíc argumentuje neuznávanou Severokyperskou tureckou republikou a jejími nároky.

K rozdělení ostrova došlo po turecké invazi v roce 1974 - Ankara tehdy vyslání vojáků odůvodnila tím, že se kyperští Řekové chtěli připojit k Řecku. Od té doby jsou vztahy obou států více či méně napjaté, výše zmíněný konflikt v roce 1996 neměl daleko k válce.

Před páteční schůzkou unijních ministrů zahraničí bylo nicméně jasné, že žádné rozhodnutí nepadne - to se očekává až na summitu Evropské rady na konci září. Některé státy by neměly problém s uvalením sankcí na Turecko - kromě jeho asertivity ve Středomoří i kvůli rozsáhlému porušování lidských práv ze strany Erdoganova režimu - zároveň je ale Turecko stále spojencem v NATO a hostí na svém území více než tři miliony syrských uprchlíků, což je pro Evropu neméně důležité.

Kypr spojoval konflikt s děním v Bělorusku

Rozdílné názory uvnitř EU na postoj k Turecku vedly i ke spojení řecko-tureckého sporu se situací v Bělorusku. Ministři zahraničí na svém berlínském zasedání totiž řešili i přípravu sankcí proti představitelům režimu Alexandra Lukašenka.

Šéf kyperské diplomacie Nikos Christodoulides před schůzkou pohrozil, že pokud EU nezvýší tlak na Turecko, mohla by jeho země zablokovat sankce proti Bělorusku. „Nechceme, aby zde byly dvojí standardy,“ odpověděl na dotaz, zda jeho vláda kývne na sankce proti Lukašenkovu režimu, aniž by EU schválila sankce proti Turecku.

Ostatní politici včetně předsedajícího Maase se ale snažili oboje sankce oddělit. „Sankce proti Bělorusku měly včera (ve čtvrtek, první den schůzky, pozn. red.) širokou podporu a jsou odlišným tématem než sankce proti jiným zemím,“ prohlásil například nizozemský ministr zahraničí Stef Blok.

Nakonec se podle všeho podařilo obě témata oddělit. Jak informoval na Twitteru šéf české diplomacie Tomáš Petříček, EU se už ve čtvrtek shodla na seznamu 20 jmen běloruských představitelů, na které by měly dopadnout unijní sankce.

V otázce sporu Řecka s Tureckem se česká vláda podle Petříčka staví na stranu Řecka a podporuje rozhovory mezi oběma zeměmi, které by vedly k uklidnění situace. O řecko-tureckém sporu jednala tento týden i německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Merkelová poté prohlásila, že „je povinností všech členských států Evropské unie podporovat Řecko v územním sporu s Tureckem“.

V tuto chvíli se zdá, že stoupenci ostřejšího přístupu k autoritářskému režimu prezidenta Erdogana mají navrch. Pro Erdogana, jehož sílící nacionalismus a vojenské operace v zahraničí Evropu znepokojují, to není vůbec dobrá zpráva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované