Hlavní obsah

Nižší daně prosazované Babišem mohou připravit důchodce o tisíce

Foto: vlada.cz

Babiš tvrdí, že díky jeho návrhu vydělají na nových daních všichni. Až na důchodce.

Reklama

10. 12. 2020 17:14

Vinou zákona na snížení daní přijde v příštích letech průměrný penzista o šest nebo sedm tisíc korun ročně. Bude záležet, v jaké verzi Parlament zákon schválí.

Článek

V ekonomice neexistuje oběd zadarmo. Proto také snížení daně z příjmů, o kterém dnes jedná Senát, někdo zaplatí.

Kromě budoucích daňových poplatníků, kterým časem předloží účty věřitelé, to jsou také současní důchodci.

Vinou zákona na snížení daní přijde v příštích letech průměrný penzista o šest nebo sedm tisíc korun ročně. Bude záležet, v jaké verzi Parlament zákon schválí.

Obavy z dopadu na důchodce netají někteří senátoři, podle kterých může seniory poškodit už jenom inflace.

Snížení sazby daně z příjmů podle návrhu Andreje Babiše (ANO) a zvýšení daňových slev podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka zvýší čistou mzdu zaměstnanců až o deset procent, lidé začnou mohutně utrácet a obchodníci využijí příležitost zvýšit ceny.

S takovou vyhlídkou polemizuje Česká národní banka, podle níž nižší daně pouze kompenzují výpadek podpory, kterou zaměstnanci dostávali letos. Podle poslední prognózy ČNB nepřekročí inflace napřesrok hranici dvě a půl procenta, a důchodce tedy vážně neohrozí.

Nepochybné ztráty, které penzistům způsobí nižší daně, však objevil pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.

Jak známo, penze se každoročně zvyšují o inflaci, kterou ekonomika zažila rok předtím, a o polovinu reálného růstu hrubé mzdy před dvěma lety. Zvýšení čisté mzdy podle pozměňovacích návrhů Babiše a Ferjenčíka (sazba daně 15 a 23 procent a sleva na poplatníka 34 125 korun) reálně vylepší rozpočty zaměstnanců o osm procent.

V případě, že se v Senátu prosadí úprava senátora ODS Vladislava Vilímce (sazba 15 a 23, sleva na poplatníka 27 840 korun), polepší si o šest procent.

Změny čisté mzdy se však na růst důchodů nepřenáší. Zároveň se sníží obvyklý tlak zaměstnanců na vyšší platy, a proto jim v příštích dvou letech budou zaměstnavatelé přidávat jen minimálně, pokud vůbec.

Růst penzí tedy zaostane za růstem čistých mezd proti dosavadním zvyklostem o tři nebo čtyři procenta. Při průměrném patnáctitisícovém důchodu to znamená ztrátu šest, respektive sedm tisíc ročně.

Babišova vláda se dosud snažila důchodcům pomoci tím, že zvyšovala penze víc, než jí předepisoval zákon. V roce 2019 přidala 300 korun měsíčně, letos to byly dvě stovky. Díky těmto zásahům inkasuje průměrný důchodce naopak o šest tisíc korun ročně navíc.

Nepříznivý dopad daňového zákona na důchody se projeví i v makroekonomických datech.

Důchody kopírují platy s dvouletým zpožděním, proto se jejich poměr k hrubé i čisté mzdě během konjunktury snižuje.

Příkladem je poslední konjunktura, na jejímž vrcholu v roce 2018 bral průměrný důchodce 39 procent hrubé a 51 procent čisté mzdy. Na druhé straně rostou důchody díky zpoždění i v prvních letech krizí. Například ještě v roce 2013 měli penzisté nárok na 44 procent hrubé mzdy a 57 procent té čisté.

Stejného poměru by nepochybně dosáhli i během současné krize, zabrání tomu však snížení daní, které pomůže zaměstnancům a důchodce obejde. V roce 2025 se může důchod snížit pod polovinu průměrné mzdy, přinejmenším to vyplývá z prognózy, která předpokládá návrat ekonomického růstu v roce 2023.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované