Hlavní obsah

Nobelovu cenu míru získal Světový potravinový program OSN

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

9. 10. 2020 11:11
aktualizováno • 9. 10. 2020 11:35

Laureátem Nobelovy ceny míru se letos stal Světový potravinový program (WFP), ocenění organizaci OSN patří za boj proti hladu po celém světě.

Článek

Norský Nobelův výbor dnes cenou míru ocenil Světový potravinový program „za boj proti hladu a za zlepšení mírových podmínek ve válkou sužovaných oblastech“. Organizace OSN si rovněž podle norského výboru cenu zasloužila i díky snaze předejít „používání hladu jako válečné zbraně“.

„Světový potravinový program je největší humanitární organizací na světě, která řeší hlad a potravinovou bezpečnost,“ zaznělo při vyhlášení ceny.

WFP v posledním roce pomohl téměř 100 milionům lidí ohrožených hladem v 88 zemích světa. Loni podle Nobelova výboru akutní hlad ohrozil 135 milionů lidí, což je nejvyšší číslo za mnoho let. Většina z nich hladověla kvůli válce. Letos pak podle výboru krizi ještě prohloubila pandemie koronaviru.

Norský výbor proto využil příležitosti k výzvě vládám, aby WFP a dalším humanitárním organizacím zajistily nutnou finanční podporu.

WFP na svém twitterovém účtu vyjádřil hluboký dík. Jde podle něj o mocnou připomínku, že světový mír a boj proti hladu jdou ruku v ruce. To ostatně zaznělo i přímo v Oslu. „Válka může způsobit hlad, stejně jako konflikty a násilí. Nikdy nedosáhneme vymýcení hladu bez vymýcení válek a ozbrojených konfliktů,“ popsala komise problematiku „začarovaného kruhu“ hladu a válek.

Držitele ceny čeká odměna deset milionů norských korun (25 milionů českých korun). Nominováno bylo 318 kandidátů, z čehož zhruba dvě stovky činili jednotlivci a stovku organizace.

Mezi nominovanými byli letos i aktivistka Greta Thunbergová, Světová zdravotnická organizace (WHO), ruský opozičník Alexej Navalnyj, demonstranti v Hongkongu nebo například hnutí Black Lives Matter.

Loni Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, který výrazně přispěl ke zlepšení dlouhodobě nepřátelských vztahů se sousední Eritreou. Ahmed podle norského Nobelova výboru „inicioval důležité reformy, které daly mnoha lidem naději na lepší život a budoucnost. I přesto, že v Etiopii podle výboru ještě zůstává spousta práce, usiloval o usmíření, solidaritu a sociální spravedlnost“.

Ahmed na sebe znovu strhl pozornost, když jen několik týdnů po ohlášení ceny veřejně prohlásil, že jeho země je připravena jít do války s Egyptem kvůli sporům okolo přehrady na Modrém Nilu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované