Hlavní obsah

Nobelovu cenu za lékařství získala dvojice vědců za revoluční postup v boji s rakovinou

Revoluční postup v boji proti rakovině. (Video: Johana Trešlová, AP)

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství v letošním roce získala dvojice vědců. Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó dostali ocenění za nový přístup k boji s rakovinou využívající reakce imunitního systému.

Článek

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó. Přišli s novým způsobem léčby rakoviny, který spočívá v napadání rakovinných buněk imunitním systémem. Hondžó objevil specifickou bílkovinu na imunních buňkách. Již známou podobnou bílkovinu a její funkce později zkoumal právě Allison. Oba vědci zjistili, že tyto bílkoviny fungují jako brzdy pro imunitní systém. Ve chvíli, kdy je této funkce zbaví, zareaguje imunitní systém útokem na rakovinné buňky. Terapie využívající této metody se ukázala být velice efektivní.

Imunitní systém dokáže v těle rozeznat cizí látky. Bakterie, viry a jiné nebezpečné látky tak mohou být napadeny a eliminovány. Bílé krvinky T-lymfocity jsou v tomto procesu klíčovým hráčem, a to díky jejich receptorům, které se dokážou napojit na struktury, jež jsou detekovány jako cizí, a tato interakce vzápětí spustí obrannou reakci imunitního systému. Aby taková reakce proběhla skutečně naplno, jsou zapotřebí další bílkoviny, které fungují jako urychlovače T-lymfocitů. Již dříve byly identifikovány určité proteiny, jež naopak fungují jako brzdy imunitního systému. Rovnováha mezi brzdami a urychlovači je důležitá pro kontrolu imunitní reakce. Ta je nutná k tomu, aby tělo reagovalo na hrozbu dostatečně, nicméně nikoliv přehnaně, což by vedlo k autoimunitnímu ničení zdravých buněk a tkání.

James P. Allison si brzdící funkce proteinu CTLA-4 všiml již v devadesátých letech během své práce na univerzitě v kalifornském Berkeley. V roce 1994 pak provedl s kolegy první experiment, při kterém zkusili tuto funkci zablokovat, a umožnit tak imunitnímu systému reagovat naplno. Po pokusech na myších proběhla v roce 2010 s obrovským úspěchem klinická studie zkoumající účinky tohoto postupu na pacienty trpící určitým typem rakoviny kůže. U některých jedinců následně stopy po rakovině zcela zmizely, což se u tohoto typu onemocnění podařilo vůbec poprvé.

V roce 1992 objevil Tasuku Hondžó na povrchu lymfocytů jiný protein PD-1. Jeho pokusy ukázaly, že i ten funguje jako brzda, ovšem na jiném principu. Studie z roku 2012 pak potvrdila, že za pomoci těchto poznatků lze léčit i rakovinu ve stadiích metastází, což bylo dříve považováno za nemožné.

Výzkum na poli proteinů brzdících reakce imunitního systému naprosto změnil léčbu pro pacienty s určitými pokročilými formami rakoviny. Jako u jiných typů léčby i zde existuje nebezpečí toho, že reakce imunitního systému bude příliš intenzivní. To může vést k ohrožujícím autoimunitním reakcím. Podle lékařů se však dá těmto vedlejším efektům ve většině případů předcházet. Allison a Hondžó inspirovali snahy o kombinování různých strategií a zaměření se na oba typy proteinů tak, aby byla léčba co nejefektivnější. Jejich terapie přinesla podle Nobelovy nadace revoluci ve využívání imunitního systému pacientů v boji s rakovinou.

Doporučujeme

Další zprávy