Hlavní obsah

Nová čtvrť pro 25 tisíc lidí? Život tam bude nesnesitelný, míní odpůrci

Foto: IPR Praha

Takto má nová čtvrť vypadat – jedná se o pohled z jihu.

Reklama

16. 12. 2020 16:30

Hlavní město upravilo studii zástavby území Bubny-Zátory v Praze 7. Změnila se výška některých budov, zlepšilo propojení plánovaného parku se Stromovkou. Kritici mají přesto plán za přemrštěný a neekologický.

Článek

Na území o rozloze 110 hektarů má v budoucnu bydlet až 25 000 lidí, mají tu být administrativní budovy a vznikne nový park. V jižní části u stanice metra C vyroste budova filharmonie. Kdy se přesně začne stavět, není v tuto chvíli jasné.

„Nová městská čtvrť nabídne bydlení a k tomu ještě 29 tisíc pracovních míst,“ říká primátorův náměstek Petr Hlaváček (TOP 09). „Vše jsme paralelně urychlili novou změnou územního plánu, která šetří všem skoro dva roky času, než kdybychom pokračovali podle dosavadního předpokladu, tedy podle původní změny územního plánu z roku 2008. Tu jsme proto již v říjnu definitivně ukončili.“

Podle místostarostky Prahy 7 Lenky Burgerové (Praha 7 Sobě) má „studie za úkol zkoordinovat vše, co se v tom území stane. Jsme na startu, toto je regulace, nejsou to konkrétní projekty. Nicméně je to přesnější obraz.“

Anketa

Líbí se vám studie nové pražské čtvrti?
Ano
29,1 %
Ne
70,9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1633 čtenářů.

Oproti studii představené loni se změnila například výška věžáků nedaleko Výstaviště. „Nově je výška věže na této straně stanovena z 18 na 12 podlaží. Přechod mezi územími je tak plynulejší,“ míní ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč.

Studie nově zachovává rovněž historickou vodárnu a ochraňuje budovu bývalé holešovické elektrárny s kovárnou, a to v původní podobě. Nově byla upravena podoba obchodního centra nedaleko Vltavské. Původně se mělo jednat o monolitickou budovu, nakonec ale byla rozdělena.

Zlepšilo se také, jak uvádí agentura ČTK, propojení plánovaného Centrálního parku se Stromovkou. Zelený koridor, který je spojuje, byl rozšířen až na 30 metrů. Nový park potom přibyl v místech, kde se potkávají tratě na Kladno a na Kralupy nad Vltavou. Původně zde byl zamýšlen veřejný prostor. Zeleně bude více i v okolí metra C Vltavská.

Svou vlastní koncepci bude mít plánovaný Centrální park, který má být spojnicí mezi novou a stávající čtvrtí. Samostatný projekt bude vypracován také na chystané náměstí u Nádraží Holešovice. Projekt bude ještě dopracován. Upraveny byly také některé bloky domů, pod kterými vede linka metra C.

Obdobné studie chce město v budoucnu využívat častěji. „Je to příklad dokumentace, kterou bychom potřebovali mít na všechna podobná území. Pozitivní zkušenosti máme například z Komořan,“ připomíná náměstek primátora Hlaváček.

V minulosti vzniklo několik návrhů, co s územím udělat a jak jej využít. Podle Boháče se však jednalo především o inženýrské návrhy, nikoliv urbanistické. Navrhovány tak byly například velkokapacitní silnice, které udávaly charakter a strukturu území. To se nyní změnilo. Obytné domy budou zejména u parku ve středu území. Okolo Argentinské ulice budou převážně administrativní budovy. U nádraží Bubny a Holešovice vzniknou náměstí a u stanice metra C Nádraží Holešovice jsou naplánovány výškové budovy.

„Holešovice a Letná se propojí, jak to je již sto let plánováno,“ těší se starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 sobě).

Rozloha jako Staré Město

Radost naopak nemají některé občanské organizace, které s chystanou podobou čtvrti nesouhlasí. Vytýkají jí mnoho problematických bodů a tvrdí, že život v takto nedomyšlené čtvrti bude pro lidi nesnesitelný. „Institut plánování a rozvoje zcela ignoroval převážnou většinu připomínek obyvatel, spolků i Městské části Prahy 7. Jedno je dnes tedy jisté. Na dosud nevyužitém území vyroste komerční čtvrť, ve které se obyvatelé budou potýkat s důsledky přemrštěné husté zástavby, finančně nedostupným bydlením a nedostatkem zelených opatření na ochranu před extrémním vedrem. Dopravní řešení upřednostní automobilovou dopravu na úkor chodců bez konkrétní vize budoucího zklidňování,“ domnívá se Václav Orcígr z Arniky, vedoucí kampaně Praha – město pro život.

Foto: IPR Praha

Vizualizace plánované čtvrti, tentokrát se jedná o pohled ze severu.

Jedná se území zhruba o stejné rozloze, jakou má Staré Město. Obyvatelé Prahy se mohli s návrhem seznámit během veřejných setkání. „Děkuji všem sousedům z naší městské části, kteří se na výsledku podíleli připomínkami a komentáři,“ píše v tiskové zprávě starosta Prahy 7 Čižinský.

Dle kritiků studie se ale stal přesný opak a názory lidí zůstaly ignorovány. „Téměř žádná podstatná připomínka od obyvatel, občanských spolků, odborných organizací a hlavně městské části Prahy 7 nebyla vyslyšena,“ diví se Orcígr. Podle něj dojde k tomu, že se bude obrovské území zastavovat „salámovou metodou“. „Bude možné schvalovat jednotlivé developerské záměry. Jde o tvorbu budoucí čtvrti podle potřeb developerů, takový postup umožní rychlý zisk bez ohledu na potřeby obyvatel,“ podotýká.

Zde najdete hodinový záznam z představení studie:

Z dokončené studie dle jeho názoru nezmizel žádný ze sporných bodů, proti kterým směřovalo nejvíce výtek. „Navrhovaná výšková zástavba v severní části území zůstává, jen se snížila z 21 na 18 podlaží, pouze výška jednoho z bloků u Výstaviště byla snížena s 18 na 12 pater, také ‚výškové akcenty‘ – budovy o 9 až 12 podlažích délky až 38 metrů – v celém území zůstaly. Podstatná část vymezených bloků může být maximálně prostavěna. Dokonce přetrvává nepoměr mezi počtem budoucích obyvatel ve prospěch lidí dojíždějících do nové čtvrti za prací,“ konstatuje.

Stále podle něj chybí občanská vybavenost, jako jsou polikliniky a další zdravotní zařízení, sociální zařízení, sportoviště nebo parky.

Město jako podatelna pro developery?

Studie má, myslí si Orcígr, za cíl vyjít maximálně vstříc developerům a území co nejvíc vytěžit. „IPR si ale vůbec neuvědomuje, že život v nové čtvrti bude pro obyvatele nesnesitelný,“ varuje.

Dodává, že v nabídce účinných opatření před extrémním vedrem a dalšími dopady klimatické krize je studie zcela nekompletní. Je zde zelený pás podél železnice, ten ale podle něj nebude z velké části vhodný pro trávení volného času a odpočinek místních. Další řešení má vzejít ze slibovaného dodatečného projektu „klimatického mapování a klimatického modelování“. Zatím však není jasné, zda řešení budou pro investory závazná.

„Neurčitost zadání v oblasti nastavení dostupnosti bydlení pro domácnosti se středním a nižším příjmem je výrazným nedostatkem územní studie,“ přidává se s kritikou také Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. Hodnotou města je podle ní diverzita. „Součástí moderní metropole mají být i seniorky, senioři, studenti, rodiče s dětmi, zdravotně postižení a další skupiny obyvatel, kteří nepatří mezi hrstku nejbohatších.“

Výhrady má rovněž Michal Lehečka ze spolku AutoMat: „Zprvu nadějný počin města bohužel zůstává ve stavu nevyužité příležitosti. S tvrzením politických zástupců, že vzniká inkluzivní město, v současné fázi nelze souhlasit. Pro vyřešení zásadních urbanistických, socio-demografických i dopravních připomínek neexistují konkrétní záruky. Schválení studie navíc proběhlo bez toho, že by byla veřejnost detailně seznámena s vypořádáním připomínek, což povede pouze k dalšímu narušení důvěry občanů v participaci.“

„Město evidentně rezignovalo a z pražských institucí, které mají dohlížet na ochranu veřejných zájmů a udržitelný rozvoj města, se stala úslužná podatelna pro developery,“ uzavírá Orcígr z Arniky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované