Hlavní obsah

Nová vakcína je bezpečná a dá se skladovat v ledničce, říká virolog

Foto: Profimedia.cz

AstraZeneca přišla s druhou vakcínou proti koronaviru. Jako první ji schválili k použití Britové.

Reklama

Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti novému koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca.

Článek

Virolog Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd, v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že nová vakcína je naprosto bezpečná. A navíc nepotřebuje uchovávat zmražená na minus 70 stupňů jako vakcína od firmy Pfizer, jíž se už v Česku v malém množství očkuje.

Na světě je nová schválená vakcína od firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Čekalo se to, přesto: Jak důležitá je to zpráva pro boj s epidemií?

Určitě důležitá. Na trhu se objeví další kvalitní vakcína z kategorie vektorových, založená na šimpanzím adenoviru. Nepochybně je významná tím, že podmínky pro uchovávání a manipulaci jsou mnohem jednodušší než u vakcíny Pfizeru. Je skladovatelná při ledničkové teplotě, plus čtyři stupně. Deklarovaná účinnost je nižší, ale i tak je to důležitá posila.

Má vůbec mě – jako možného uživatele vakcíny – zajímat, jestli mi píchnou AstraZenecu, nebo mRNA vakcínu od Pfizeru? Nebo kterou byste zvolil vy?

Tuhle otázku jsem očekával a myslím, že není dobrým východiskem pro manipulaci s veřejným míněním. Ale jestli z ní nemám utéct: asi bych preferoval RNA vakcínu, a to pro jednoduchost a mechanismus, jakým působí. Ale i vakcína od AstraZenecy bude stimulovat imunitní odpověď postačujícím způsobem. Stejně počítáme v příštích letech s přeočkováváním, tak bych nedělal nějaké zásadní rozdíly nebo nevyjadřoval zásadní preference některé z nich.

Je dobré mít víc vakcín i pro nějakou případnou mutaci viru? Myšleno: kdyby přestala fungovat jedna, máte tady ještě další?

Spíš to roli nehraje. Genetické informace jsou odvozeny od původního kmene nového čínského koronaviru, který tady byl od začátku. Z hlediska imunitní odpovědi bude reakce na oba typy vakcín velmi podobná.

Foto: Slavomír Kubeš / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Důležitý nástroj pro boj s covidem, říká o nové vakcíně virolog Libor Grubhoffer.

Určitě sledujete dezinformace kolem očkování a sám jste to zmínil: britská vakcína je založená na šimpanzím adenoviru. Čekáte, že se objeví hned varování, aby si do sebe lidé nenechali vpravit „kousek opice“?

Ten šimpanzí adenovirus je kultivován v opičích buňkách a je přečištěn do nejvyššího stavu, který dnes technologie umožňují. Zásadní dopad na člověka je vyloučený. Vážně to neznamená, že do těla dostaneme kousek opice.

Já to schválně trochu karikoval…

Rozumím vám a jsem za to rád. Tato vakcína je stejně bezpečná jako vakcína založená na mRNA. Tím druhým argumentem, na který se musíme připravit, je, že by tato vakcína mohla nějakým nebezpečným způsobem měnit naši DNA. Odpověď je opět taková, že konstrukt, který se dostane do jádra buňky, se nemůže začít množit – to je zařízené už předem. Nemůže být zabudován do lidského genomu.

Určitě sledujete izraelskou očkovací ofenzívu, země očkuje jedno procento obyvatel denně. Z tohoto pohledu: Jak moc připraveni jsme na očkování v Česku?

Víte, každá špatná zpráva nese nějaký pozitivní aspekt. Myslím, že teď si lidé uvědomí, o jak závažnou věc se jedná, a že si uvědomí význam vakcíny jako jediného možného rychlého řešení. Když sleduju Izrael, Spojené státy, Velkou Británii nebo Německo, které se k očkování staví zodpovědně, a jak razantně začaly, mám strach, jak to bude u nás. Já vím, že jsme teprve v první fázi, kdy očkujeme několik set zdravotníků z první linie a rizikové pacienty. Ale probíhá to strašně vlažně. Mám obavu, že až dorazí zásadní počty vakcín, tak na to nebudeme připraveni. Představa, že to zvládnou očkovací centra v nemocnicích, mi přijde hodně naivní. Tedy kombinovat obrovský průtok lidí jdoucích na očkování s běžným provozem nemocnic, které jsou a budou pod velkým tlakem.

Reklama

Související témata:

Doporučované