Hlavní obsah
Online

40 milionů lidí v USA bez práce. Nezaměstnaný je každý čtvrtý Američan

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

28. 5. 6:19
aktualizováno • 28. 5. 22:27

Koronavirem se po celém světě nakazilo více než 5,6 milionu lidí. Nejvíce případů hlásí Spojené státy, Brazílie a Rusko. Z nemoci covid-19 se už téměř 2,4 milionu nemocných uzdravilo. Dění ve světě sledujeme online.

Článek

Co byste měli vědět?

- Před dvěma týdny podalo první žádosti o dávky v nezaměstnanosti 2,44 milionů Američanů, od poloviny března o ně požádalo téměř 39 milionů lidí. Asi 25 % Američanů je nyní bez práce. Wall Street Journal i New York Times odhadují, že situace je ve skutečnosti ještě horší, protože v téměř 40 milionech lidí nejsou zahrnuti ti, kteří neměli práci ještě před pandemií.

- Brazílie zaznamenala za posledních 24 hodin rekordních 20 599 nových případů nákazy koronavirem. Dohromady nejlidnatější latinskoamerická země eviduje už 411 821 nakažených. Mrtvých přibylo 1086, dohromady jich už největší latinskoamerická země má 25 598. Počet nových případů i obětí je vyšší než v předchozích bilancích.

- Peru zaznamenalo opět rekordní denní nárůst případů koronavirové nákazy (6154) i jejích obětí (195). Dohromady počet infikovaných dosáhl 135 905, což představuje nárůst o 36 procent během jednoho týdne. Počet mrtvých dosáhl 3983, uvedlo ve středu ministerstvo zdravotnictví. Peru je co do počtu infikovaných i zemřelých druhou nejhůře zasaženou zemí současnou pandemií v regionu Latinské Ameriky.

Dění ve světě jsme sledovali také včera:

  • Ghanský veterán se po vzoru Brita Moora vydal na pochod

    Pětadevadesátiletý ghanský veterán z 2. světové války, vojín Joseph Hammond, následoval stoletého Brita Toma Moorea a fyzickým výkonem se pokusil získat peníze pro zdravotníky, kteří ošetřují lidi nakažené koronavirem. Hammond o tom Moorea informoval videem.

    Podle stanice BBC celý týden denně ušel dvě míle (přes tři kilometry) v okolí ghanské metropole Akkry. Vybrat se mu podařilo v přepočtu 631 000 korun.

  • WFP: Kvůli nemoci covid-19 hrozí letos hlad 14 milionům Latinoameričanů

    Kvůli pandemii nemoci covid-19 a opatřením proti šíření koronaviru hrozí letos hlad nejméně 14 milionům lidí v Latinské Americe. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na Světový potravinový program (WFP). Jako důvod tato organizace OSN uvedla omezení pohybu lidí, kteří tak nemohou chodit do práce, propad ekonomiky a s tím související rušení pracovních míst.

    „Vstupujeme do velmi složité fáze, my ji nazýváme pandemie hladu,“ řekl Miguel Barreto, šéf WFP pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast. Podle WFP trpělo potravinovou nejistotou v roce 2019 v regionu na 3,4 milionu lidí, letos by to mohl podle jeho odhadu být více než čtyřnásobek.

  • Zákaz vycházení v Kuvajtu bude platit nově jen 12 hodin denně

    Kuvajt během noci zmírní celodenní zákaz vycházení na 12 hodin, řekl ministr vnitra Khaled Al Jarrah Al Sabah. Ministr dodal, že nově bude zákaz vycházení platit od neděle od 18:00 do 6:00. Jde o první z pěti fází plánu na uvolnění restrikcí, z nichž každá bude trvat nejméně 3 týdny.

  • AFP: Renault propustí 15 000 lidí, 4 600 ve Francii

    Francouzská automobilka Renault propustí na 15 000 lidí, z toho 4 600 ve Francii. Chce tak během tří let ušetřit dvě miliardy eur (téměř 54 miliard korun). Tvrdí to zdroje agentury AFP. Firma, která měla na konci loňského roku ve Francii zhruba 48 500 zaměstnanců a po celém světě pak necelých 180 000, by svůj záměr měla oznámit na páteční tiskové konferenci.

    Renault se dostal do finančních problémů kvůli koronavirové krizi. Nyní čeká na dokončení plánované státní půjčky ve výši pěti miliard eur.

  • Británie začne uvolňovat restrikce přijaté kvůli epidemii

    Británie může od pondělka začít s uvolňováním restrikcí přijatých kvůli koronaviru. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Boris Johnson. Uvolňování podle něj bude postupné a týkat se bude některých obchodů, škol a také možnosti setkávání ve venkovních prostorách ve skupinách do šesti osob. Británie dnes ohlásila za minulých 24 hodin dalších 377 mrtvých s nemocí covid-19. V zemi odsud zemřelo podle vládního webu 37 837 lidí a nakazilo se 269 127 lidí.

    Johnson řekl, že denní statistiky mrtvých se snižují a že sedmidenní průměr činí 256 nových případů. V době, kdy epidemie uprostřed dubna vrcholila, to bylo přes 900 případů.

  • Britský premiér Johnson chce za aférou Cummings udělat tečku

    Britský premiér Boris Johnson na dnešní tiskové konferenci k epidemii způsobené koronavirem řekl, že chce za záležitostí svého poradce Dominika Cummingse udělat tečku. Cummings je kritizován za porušení karanténních opatření.

    V březnu odjel s rodinou z Londýna několik set kilometrů do sídla svých rodičů v Durhamu, kde si později, stále v době, kdy pro Brity platila uzávěra, zajel na výlet k hradu Barnard. Durhamská policie dnes oznámila, že tato cesta mohla být přečin. Kdyby ho prý tehdy policisté zastavili, doporučili by mu vrátit se domů. Nejde ale podle policistů o tak závažnou věc, aby proti Cummingsovi bylo třeba podnikat další kroky.

  • Španělsko hlásí už druhý den jen jedno úmrtí s covid-19

    Španělské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo už druhý den v řadě pouze jedno úmrtí pacienta s covid-19 za 24 hodin. Celkem tak už v zemi zemřelo 27 119 lidí v souvislosti s nákazou koronavirem. Ten se dosud ve Španělsku potvrdil u 237 906 lidí, informovala dnes místní média s odkazem na údaje ministerstva zdravotnictví. Podle něj za den přibylo 182 potvrzených případů nákazy.

    Ze 182 nových případů infekce potvrzených metodou PCR připadá 67 na madridský region a 39 na Katalánsko, tedy na autonomní regiony, které byly v této zemi se 47 miliony obyvatel nynější pandemií postiženy nejvíce. Ve středu informovalo ministerstvo o 231 nových případech nákazy.

  • V Itálii zemřelo za den 70 lidí s koronavirem, nejméně od neděle

    Počet úmrtí pacientů s koronavirem se v Itálii za poslední den zvýšil o 70 na 33 142. Jde o nejmenší přírůstek obětí od neděle, ve středu bylo mrtvých 117. Nově nakažených je 593, tedy téměř stejně jako předchozí den. Informoval o tom dnes úřad civilní ochrany.

    V Itálii navzdory uvolnění celostátní karantény začátkem měsíce dál klesá počet lidí, kteří s virem SARS-CoV-2 aktuálně bojují. Infikovaných je nyní necelých 48 000, což je ve srovnání s předchozím dnem o téměř 3000 méně.

  • V Anglii spustili systém hledání kontaktů nakažených, má problémy

    V Anglii a Skotsku dnes začal fungovat nový systém vyhledávání a testování lidí, kteří přišli do kontaktu s osobami nakaženými koronavirem, podle britských médií se ale od začátku potýká s velkými technologickými problémy. Server The Independent napsal, že část z 25 000 nově najatých zaměstnanců pro anglickou část programu měla dnes problémy se vůbec dostat do počítačového systému. Podle ministerstva zdravotnictví šlo jen o nepodstatný zádrhel.

    The Independent informoval o mnoha vyhledávačích kontaktů, kteří se zatím nedokázali do systému ani přihlásit. Podle všeho byl přetížený a nápor nezvládal. Někteří pracovníci dosud ani nedostali přístupová hesla. Reportéři napsali, že start byl naprosto chaotický.

  • Aerolinky American Airlines propustí 30 procent administrativy

    Letecká společnost American Airlines propustí 30 procent zaměstnanců v administrativě, více než 5000 lidí. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení. Reaguje na pokles poptávky po letecké dopravě způsobený koronavirem.

    Škrty se dotknou zaměstnanců v managementu a v podpůrných profesích, kterých společnost zaměstnává 17 000. American Airlines uvedla, že bude přijímat žádosti o dobrovolné odchody s odstupným do 10. června. Pokud se nepřihlásí dost lidí, přistoupí k nedobrovolnému propouštění. Dotčeným zaměstnancům rozhodnutí oznámí v červenci, placeni budou za období do konce září.

  • Rakousko hranice s Itálií otevírat nechce, Řím to kritizuje

    Rakousko se zatím dál staví zdrženlivě k možnosti, že by mohlo v brzké době pro turisty otevřít hranice s Itálií, a ministr zdravotnictví Rudolf Anschober uvedl, že zemi dál považuje za ohnisko koronavirové nákazy. V Itálii postoj Rakouska vzbuzuje velkou nevoli zejména u pravicových stran, i ministr zahraničí Luigi Di Maio ale prosazuje, aby se všechny vnitřní hranice v rámci EU naráz otevřely v polovině června. Informovala o tom dnes agentura APA.

    „Itálie je stále těžce zasaženou oblastí, ačkoli v některých regionech už je situace lepší a hodně se tam snaží. Jsem velkým zastáncem svobody cestování, ale s Itálií je třeba být obezřetný,“ řekl Anschober v rozhovoru, který dnes zveřejnil regionální list Oberösterreichischen Nachrichten. Poukázal přitom na to, že v jihoevropské zemi je v přepočtu na obyvatele stále několikanásobně více nakažených než v Rakousku, Slovinsku či Chorvatsku.

  • Donald Trump vydal tweet plný soucitu

    Den po zásahu samotného Twitteru do tweetů amerického prezidenta vydal Donald Trump neobvykle soucitný příspěvek.

    „Právě jsme dosáhli velmi smutného milníku, kdy počet úmrtí na koronavirus dosáhl 100 000. Všem rodinám a přátelům těch, kteří přišli o život, chci sdělit svou upřímnou soustrast a lásku, kterou tito skvělí lidé představovali. Bůh s vámi!“

  • Dánsko ani Finsko nemají po otevření škol víc případů koronaviru

    Částečné znovuotevření dánských škol v polovině dubna nevedlo k nárůstu případů nákazy koronavirem mezi studenty. S odvoláním na dánského epidemiologa Petera Andersena o tom dnes informovala agentura Reuters. Problémy podle Reuters nezaznamenalo ani Finsko, kde se žáci do tříd vrátili 14. května.

    Dánsko bylo první evropskou zemí, která po epidemii covid-19 znovu otevřela jesle, školky a školy. Stalo se tak 15. dubna. „Nevidíme žádné negativní dopady znovuotevření škol,“ řekl nyní Reuters epidemiolog Andersen, který pracuje pro Danish Serum Institute. „Podle aktuálních údajů není v týdnech po opětovném zprovoznění škol patrný nárůst infekcí u dětí ve věku od jednoho roku do 19 let,“ dodal.

  • USA zruší víza čínským studentům s vazbami na vojenské školy

    Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje zrušit víza tisícům čínských magisterských a doktorandských studentů a výzkumníků v USA, kteří mají přímé vazby na univerzity napojené na čínskou armádu. S odvoláním na sdělení nejmenovaných amerických činitelů to napsal list The New York Times. Představitelé některých univerzit v USA se přitom domnívají, že je takový krok paranoidní a Spojeným státům uškodí.

    Plánovaný krok by mohl vzbudit obdobnou čínskou protireakci vůči Američanům v Číně. Mezi oběma velmocemi přitom delší dobu zuří diplomatická přestřelka, jež se týká obchodu, duševního vlastnictví, technologií, koronaviru a nejnověji také Hongkongu. Vztahy Washingtonu s Pekingem jsou podle řady pozorovatelů nejhorší za několik desetiletí.

  • V Malawi a Zimbabwe prchají stovky lidí z koronavirové karantény

    Úřady v Malawi a Zimbabwe pátrají po stovkách lidí, kteří uprchli z karanténních center. V Malawi uteklo více než 400 lidí, kteří se předtím vrátili z Jihoafrické republiky nebo odjinud ze zahraničí, z karanténního centra na stadionu v druhém největším městě země Blantyre. Policie a zdravotníci jen přihlíželi tomu, jak tito lidé přeskočili plot nebo prostě prošli branou. Policisté a zdravotní personál to později vysvětlili tím, že neměli ochranné prostředky, a tak osazenstvo centra nemohli zadržet.

    Někteří z uprchlých lidí řekli novinářům, že policii podplatili. Minimálně 46 z narušitelů karantény má koronavirus. Podle serveru BBC si lidé, kteří na stadionu trávili karanténu, stěžovali na nedostatek toalet, jídla a pití. Podle informací AP se zde nedodržovala preventivní opatření, protože lidé si volně chodili kupovat potraviny k prodavačům v blízkosti zařízení, a na stadion navíc chodili navrátilce ze zahraničí vítat jejich příbuzní.

  • Každý čtvrtý Američan je bez práce

    Před dvěma týdny podalo první žádosti o dávky v nezaměstnanosti 2,44 milionu Američanů, od poloviny března o ně požádalo téměř 39 milionů lidí. Asi 25 % Američanů je nyní bez práce. Wall Street Journal i New York Times odhadují, že situace je ve skutečnosti ještě horší, protože v téměř 40 milionech lidí nejsou zahrnuti ti, kteří neměli práci ještě před pandemií.

    Rekordně vysokou úroveň nezaměstnanosti, nejhorší za 50 let, vykazovala americká ekonomika už v únoru. Vládní údaje také nepočítají s těmi, kteří skončili s vyplácením dávek v nezaměstnanosti a dosud si práci nenašli, stejně tak jako OSVČ. Skutečné číslo tak bude odhadovaných 40 milionů nejspíš dalece přesahovat.

  • Mezinárodní turistiku čeká letos největší propad od 50. let

    Mezinárodní cestovní ruch čeká v letošním roce kvůli koronaviru největší propad od 50. let minulého století. Počet zahraničních turistů se může snížit o 70 procent a ohroženo je 110 milionů pracovních míst. V rozhovoru s německým listem Handelsblatt to řekl generální tajemník Světové organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) Zurab Pololikašvili.

  • Afghánistán nemá dostatek ochranných pomůcek a ventilátorů

    Počet potvrzených případů nákazy v Afghánistánu překročil hranici 13 tisíc, informuje deník The Guardian. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v zásobě už země nemá téměř žádné ochranné pomůcky a dostatek nemá ani plicních ventilátorů. Ministerstvo pak uvedlo, že za poslední měsíc neobdrželo žádnou humanitární pomoc. „Neprodleně potřebujeme ventilátory a ochranné pomůcky, v některých nemocnicích už nemáme dostatek lůžek pro pacienty, uvedl náměstek ministra zdravotnictví Wahid Majroh.