Hlavní obsah

O Babišově ústavní stížnosti v kauze StB rozhodnou dva bývalí poslanci strany Směr, která pomohla Agrofertu

Foto: hnutí ANO

Premiér Andrej Babiš

Reklama

18. 10. 2019 6:00

Strana expremiéra Roberta Fica pomohla Agrofertu k úlevám, Babiš podle slovenských médií v minulosti Směr sponzoroval.

Článek

Už přes sedm let se Andrej Babiš snaží přesvědčit slovenskou justici, aby ho zbavila nálepky spolupracovníka komunistické tajné policie StB. Při prvním pokusu nejprve vícekrát uspěl a narazil až u Ústavního soudu. Následovalo druhé soudní kolečko, na jehož konci je nyní opět Ústavní soud. A jeho personální složení tentokrát pro Babiše vychází příznivěji než minule.

Dva soudci z celkem tříčlenného senátu – Jana Laššáková a Mojmír Mamojka byli dříve významnými poslanci vládní strany Směr. S ní měl Babiš přátelské vztahy ještě jako majitel koncernu Agrofert. Podle informací slovenských médií měl Babiš stranu v minulosti sponzorovat. Ministři a poslanci Směru kromě toho dopomohli Agrofertu k získání výrazných daňových úlev pro dceřinnou jihoslovenskou chemičku.

Původní složení ústavního senátu bylo jiné. Vyplývá to z dubnového usnesení, kterým slovenský ústavní soud přijal Babišovu stížnost k dalšími projednání. Text usnesení mají Seznam Zprávy k dispozici.

Rošády na vyprázdněném soudu

Právníci českého premiéra podali stížnost k Ústavnímu soudu už loni v září. Následně systém soudu přidělil věc senátu, v němž vedle Laššákové seděli ústavní soudci Lajos Mészáros a Sergej Kohut. Mészáros však namítl svoji podjatost – zřejmě proto, že byl zpravodajem v jiném senátu, který v roce 2017 posuzoval tuto kauzu poprvé a rozhodl v neprospěch Babiše. Než ale jiní soudci rozhodli o Mészárosově námitce, vypršelo jeho funkční období. Letos v únoru pak skončil i další původní člen senátu Kohut.

Na fungování soudu se následně projevila personální krize, způsobená hlavně spory mezi bývalým prezidentem Andrejem Kiskou a vládou, kterou do loňska vedl předseda Směru Robert Fico. Soud měl několik týdnů pouze jeden senát. V něm kromě exposlanců Laššákové a Mamojky usedla uznávaná expertka na civilní právo Jana Baricová coby předsedkyně senátu. Tento senát pak dostal na stůl Babišovu stížnost a v dubnu ji přijal k dalšímu projednávání. Ve stejném složení bude senát pokračovat i přesto, že se mezitím Ústavní soud doplnil o nové soudce.

Kdy slovenský Ústavní soud o Babišově stížnosti rozhodne, není jasné. „V současnosti probíhá analýza kompletního spisového materiálu,” uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí soudu Tomáš Senaj.

Verdikt navrhne senátu Laššáková, která má funkci soudce zpravodaje. Teoreticky by se měla držet stanoviska jiného senátu v Babišově kauze z roku 2017. Pokud by ho chtěla změnit, rozhodnout by měli všichni ústavní soudci na plenárním jednání. V tříčlenném senátu však mohou Laššáková a Mamojka rozhodnout tím, že třetí členku „přehlasují“.

Doktorát pro Michala Haška

Na politickou minulost Laššákové a Mamojky už dříve upozornil slovenský deník Sme. Laššáková byla před nástupem na Ústavní soud členkou předsednictva Směru a v minulosti také vedla poslanecký klub strany. V parlamentu proslula Laššáková například tím, že dirigovala své kolegy, jak mají hlasovat, pomocí gest – palec nahoru nebo dolů.

Mamojka sice nebyl přímo členem Směru, jako poslanec byl ale straně vždy zcela loajální. Jeho jméno se objevilo i v českých médiích – Mamojka byl vedoucím rigorózní práce bývalého místopředsedy ČSSD Michala Haška, která podle odborníků nesplňuje potřebná kritéria. Mamojka byl přitom současně děkanem právnické fakulty soukromné vysoké školy, jež Haškovi udělila titul JUDr.

Strana Směr je podle slovenských médií Babišovi dlouhodobě nakloněná. Časopis Týždeň v minulosti napsal, že Babiš mohl patřit mezi tajné sponzory strany. Odvolával se na slova jednoho z bývalých poslanců Směru. Peníze údajně neskončily ve stranické pokladně, ale měl si je přisvojit podnikatel, který s Ficem Směr kdysi zakládal.

Prokazatelné je, že politici Směru před lety pomohli Agrofertu, jenž nyní spadá pod premiérovy svěřenské fondy. Jedna z klíčových chemiček skupiny, Duslo Šaľa, získala v roce 2014 vysoké daňové úlevy. Jejich přiklepnutí urychlil návrh poslance za Směr Maroše Kondróta, který s Babišem v minulosti pracoval v podniku zahraničního obchodu Petrimex. Přiznané daňové prázdniny pro Duslo v objemu přes 58 miliónů eur (zhruba 1,5 miliardy korun) houževnatě obhajoval bývalý ministr hospodářství za Směr Pavel Pavlis, který s Babišem v minulosti podnikal v bratislavském přístavu na Dunaji.

Je koho žalovat?

Kauza Babiš a StB se táhne od roku 2012, kdy šéf hnutí ANO zažaloval slovenský Ústav paměti národa. Ten spravuje dokumenty po Státní bezpečnosti včetně rejstříků spolupracovníků této bývalé tajné služby. V Česku se o tyto materiály stará Archiv bezpečnostních složek při Ústavu pro studium totalitních režimů. Většina záznamů o Babišově spolupráci s StB je uložena v Bratislavě, kde nynější premiér za komunistického režimu žil a pracoval.

Babiš vždy tvrdil, že s StB vědomě nespolupracoval a je proto na seznamu agentů neprávem. Nejprve byl úspěšný, zapravdu mu na Slovensku daly okresní, krajský i nejvyšší soud.

Slovenský Ústavní soud však v roce 2017 verdikty obecných soudů smetl. Zdůraznil například, že bývalí důstojníci StB, kteří ve výpovědích zpochybnili věrohodnost písemných záznamů o Babišově spolupráci s tajnou službou, nebyli předem zbaveni mlčenlivosti. Případ se poté vrátil k obecným soudům, které se však už musely držet závěrů ústavních soudců a Babišovu žalobu zamítly.

Premiér se přesto znovu obrátil i k Ústavnímu soudu. Mezitím se neúspěšně pokusil zvrátit případ ve svůj prospěch u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ten se však odmítl jeho podnětem podrobněji zabývat.

V nynější stížnosti se Babiš znovu obrací proti Ústavu paměti národa, ačkoli Ústavní soud už před dvěma lety zdůraznil, že k této instituci se žaloba nemůže vztahovat, protože není nástupkyní po StB a nenese tedy zodpovědnost za obsah historických spisů. Babišovi právníci však stále trvají na tom, že žaloba na Ústav míří správně a že obecné soudy porušily práva českého premiéra na spravedlivý proces a ochranu soukromí.

Ústav naopak namítá, že v Babišově případě není správným cílem a odkazuje na praxi v Česku, kde podobné žaloby směřují na Ministerstvo vnitra.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené