Hlavní obsah

Obavy z pandemie rostou. Kdo se nejvíc bojí přijít k volbám?

Foto: Profimedia.cz

Už volby na Slovensku na konci února se odehrávaly v atmosféře nastupující epidemie nového koronaviru. Volební účast byla nejvyšší za posledních 14 let. Snímek z bezpečnostních opatření ve štábu jedné z kandidujících stran.

Reklama

29. 9. 2020 12:35

Seznam Zprávy přinášejí přehled, jak v řadě zemí světa ovlivnila světová pandemie zájem voličů naplnit jedno ze základních občanských práv.

Článek

Nejen strany se ve volbách střetnou o vládu v krajích. Samy kraje budou bojovat o svou pověst. V delší perspektivě jim jde o přežití.

Jsou to volby s takřka nejnižší účastí, dokonce v perspektivě celé Evropy. Tentokrát se může vinou tzv. druhé vlny koronaviru propadnout zájem voličů do neznámých hlubin.

„Záleží na tom, jak se budou vyvíjet denní počty nakažených,“ vysvětluje sociolog Jan Herzmann. Pokud bude lidí pozitivně testovaných na koronavirus rychle přibývat, pak se dá čekat, že ve starší generaci vznikne silná obava a volit nepůjde. „Tipuji účast okolo třiceti procent,“ uvedl expert.

V Česku se mizivému zájmu o krajskou politiku málokdo diví, přesto se v Evropě těžko hledá srovnání.

Pokud jde o účast, komunální i regionální volby se v západní i jižní Evropě drží spolehlivě nad padesáti procenty, v zemích jako Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko či Srbsko zájem neklesá pod čtyřicet procent.

Hůře, okolo dvaceti procent, na tom bylo ve volbách do svých osmi krajů jen sousední Slovensko. Po volební reformě v roce 2017 dosáhla účast aspoň 29,9 procenta. „Kraje se u nás nevžily a lidé nerozumí, jakou mají úlohu,“ popisuje zvláštnost zemí bývalého Československa sociolog Herzmann.

Nízkou hodnotu krajských voleb dokumentuje i fakt, že neexistují volební předpovědi s výjimkou výzkumu sympatií placeného Českou televizí.

Koronavirus ovlivnil už volby v řadě zemí. Evropské státy donutil volby odložit a v některých později snížil účast.

Obavy z nákazy zasáhly především francouzské komunální volby, které proběhly poslední víkend v červnu a při kterých účast proti obvyklým šedesáti poklesla na čtyřicet procent. Asi o deset procent méně voličů dorazilo při parlamentních volbách v Srbsku, Chorvatsku a Severní Makedonii, stejně se obavy z koronaviru podepsaly v komunálních rakouských volbách.

Kromě Evropy zažily dramatický pád účasti ostrovní státy Latinské Ameriky v čele s Jamajkou. Nepříznivý efekt koronaviru tam posílila epidemie horečky dengue, které se region nedokáže zbavit od loňska. Naopak volby v Asii, například na Cejlonu nebo v jižní Koreji, podobně jako kanadské regionální volby měly přinejmenším obvyklou účast.

Foto: Profimedia.cz

Červencové prezidentské volby v Santo Domingu v Dominikánské republice. V čase epidemie k nim přišlo o téměř pětinu voličů méně než k těm předchozím.

Další příklady pak ukazují, že strach z koronaviru překonají také evropští voliči tam, kde se o něco hraje.

V Polsku se opozice neúspěšně pokusila svrhnout prezidenta Andrzeje Dudu a výsledkem byla druhá nejvyšší účast v historii. Černohorcům se při historické účasti podařilo zbavit Mila Đukanoviće, který vládl s krátkými přestávkami třicet let.

Stejnou zkušenost přinesly regionální volby v Itálii a Španělsku. Nejvyšší účast měly na Apeninském poloostrově volby v Toskánsku, kde opoziční pravice chtěla odstranit „rudého“ regionálního prezidenta Eugenia Gianiho. Obavy z nákazy naopak mnozí nepřekonali v Ligurii, kde byl stávající prezident, pravicový lídr Giovanni Toti, předem jasným vítězem.

Také v Česku může podle Jana Herzmanna přitáhnout větší pozornost středočeský „souboj o Jermanovou“, i když region nákaza postihla nejvíc po Praze. Obdobný efekt může zažít Zlínský kraj, kde budou volby referendem o kontroverzním hejtmanovi Jiřím Čunkovi.

Ve většině regionů však volbám téma chybí. Vysoká neúčast proto může pomoci dosud marginálním stranám schopným mobilizovat svůj menší voličský kádr, jako se to podařilo Zeleným, kteří ve Francii získali starostu ve čtyřech z deseti největších měst.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené