Článek
Kustodka sbírky amatérského filmu Rakouského filmového muzea Stefanie Zingl v archivech objevila unikátní záběry zachycující historii pražské zoo. Vzácné snímky byly uchovány na třinácti filmových kotoučích.
Většina dokumentů byla natočena v období mezi roky 1934 až 1937. Filmové kotouče zachycují zcela jedinečné záběry zakladatele zoo a prvního jejího ředitele profesora Jiřího Jandy, jeho manželky i spolupracovníků.
Zatím neznámý autor filmového dokumentu je na snímku pořízen při hře s gepardem Mignonem. Ví se, že to byl důstojník justiční služby Československé armády.
Zakladatel a první ředitel Zoo Praha profesor Jiří Janda s mládětem tygra.
Zakladatel pražské zoo Jiří Janda si hraje s makakem. Za ním je jeho manželka Ludmila.
Neznámá žena, která se ve filmech objevuje nejčastěji. Má se za to, že jde o manželku autora snímku. Ze záběrů vyplývá, že byla blízká rodině ředitele zoo Jiřího Jandy.
Slavná prvorepubliková herečka Zita Kabátová s medvíďaty.
Lachtani Batul a Hýta, které pražské zoo věnoval Vlasta Burian. Záběr musel být pořízen mezi 10. červencem 1934, kdy byli oba lachtani přivezeni, a 15. říjnem 1935, kdy Batul uhynul.
Unikátní záběr ukazuje, že slon Baby se osobně podílel na výstavbě zoo.
Pan podplukovník v soukromí, patrně ve své pracovně.
I když byla tato neznámá žena v zoo jako doma, současným badatelům se její jméno nepodařilo zjistit.
V létě roku 1936 probíhalo stěhování šelem do nového „lvince“.
Chytání a transport lachtana. Postupy od té doby značně pokročily.
Výběh koní Převalského. V pozadí je vidět, že okolí zoo tehdy vypadalo zcela jinak než dnes.
Hra s tygřaty.
Hroch Petr s chovatelem. Snímek z původního pavilonu tlustokožců, který stával na místě dnešní expozice lemurů. V pozadí stojí správní budova zoo.
„Byl to velice ambiciózní amatérský filmař, která své snímky opatřoval popisky. Všechny začínají písmenem Z v kroužku. Kroužek byl mohl být písmeno O. Mohlo by to evokovat iniciály autora,“ říká rakouská filmová historička.
Jedna z hypotéz byla, že neznámou ženou byla dcera ředitele zoo Jiřího Jandy Jarmila Klatovská, ale při srovnávání s jejími jinými snímky se ukázalo, že to není ona.
Autor dokumentu s papouškem. Na záběru je patrné, že experimentoval s natáčením při umělém osvětlení.
Pracovníci Zoo Praha se obracejí na veřejnost s prosbou, zda někdo pozná autora filmu nebo neznámou ženu.
„Filmové záběry jsem poprvé viděl přes satelitní telefon v mongolské jurtě před rokem a byl jsem jimi fascinován,“ řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek na středeční tiskové konferenci.
Zachycena je i řada zvířat, počínaje slonem Babym a konče gepardem Mignonem. Nalezené snímky jsou raritní, protože z této doby se žádné jiné záběry nedochovaly. Zoo tehdy filmy netočila, první záběry vznikly až během druhé světové války, ale filmy byly zničeny. Existují jen krátké záběry nebo se zoo objevila v jiných filmech, ale takto systematické natáčení se v tomto období nekonalo.
Snímky vídeňskému muzeu předal nejmenovaný rakouský sběratel v roce 2010 spolu s více než pěti sty filmy. Kustodka Stefanie Zingl řekla, že sběratel aktivní na burzách ale chce zůstat v anonymitě.
Autor záběrů a jeho žena se objevují na mnoha záběrech. Bohužel se nám nepodařilo zjistit jejich jména. Budeme vděční, pokud se na pražskou zoo obrátí kdokoli, kdo by je pomohl ztotožnit,“ prosí Stefanie Zingl, která filmové záběry předala vedení zahrady.
Ví se jen, že autorem filmů byl plukovník justiční služby Československé armády, který občas předal kameru i své manželce nebo někomu jinému z okolí. O nalezení identity filmaře a neznámé ženy se zatím neúspěšně pokouší mnoho badatelů včetně vojenského historika Eduarda Stehlíka. „Zatím se bohužel ukázalo jen to, že jsme mistři slepých uliček,“ konstatoval historik.
