Článek
Surfařská vlna se nachází v Brandýse nad Labem přímo pod renesančním zámkem, kam jezdíval Rudolf II.
Umělou vlnu tady pro surfaře vytvořil Jan Maršík v roce 2014.
Brandýský Surfwave je první riversurfový spot v Česku. Obliba sportu nyní roste a vznikají další místa jako třeba v Roudnici nad Labem, v Českých Budějovicích nebo nově v Praze na Štvanici.
„Je to super osvěžení. Vlna je ve stínu mostu a voda má sympatickou teplotu,“ říká surfař Jan Strmiska z Prahy, který na brandýskou vlnu chodí třetím rokem.
Vlna na řece má proti té mořské mnoho výhod. Vedle toho, že se za ní nemusí až k moři, je to její základní vlastnost: je na jednom místě a nikam neuteče.
Vlna se nemusí lovit, je stále stejná a není záludná. Proto je také bezpečná. Na rozdíl od té mořské zde nehrozí, že by surfaře semlela o skalnaté nebo korálové dno.
Instruktoři přesto doporučují vzít si pevnou obuv. Dno je na kanále v Brandýse nad Labem tvořené betonem a mohlo by dojít k oděrkám.
V chladnějších dnech se doporučuje neopren, který chrání proti chladu i případnému odření. V horkých dnech, jaké nyní panují, je ale lepší surfovat jen v plavkách.
Surfaři stojí frontu za sebou podél břehu kanálu. Pokaždé když jeden na vlně spadne, nastoupí další. Všichni se navzájem povzbuzují.
I když to vypadá jednoduše, jednoduché to není ani trochu.
Pro nezkušeného člověka je problém už jenom naskočit do vlny tak, aby ho nespláchla korytem směrem po proudu.
Základ je naskočit přímo do vlny tak, že člověk leží břichem na prkně. Pokud trefí správné místo nebo se mu do něj povede dopádlovat, zůstane stát ve vlně na jednom místě. A to je ono.
Jakmile člověk dosáhne tohoto rovnovážného bodu, může si zkusit stoupnout na prkno.
Postavit se na prkno vyžaduje speciální chvat, kdy si člověk podhodí prkno pod sebe a postaví se na surf oběma nohama.
Méně zkušení surfaři jezdí na větších a stabilnějších prknech, experti pak mají menší a hbité surfy, které umožňují rychlejší pohyb.
I když to někomu nejde, zbytek surfařů ho podpoří. Všichni vědí, že je to těžký sport, a ocení i sebemenší progres.
Většině lidí trvá mnoho hodin tréninku, než se poprvé postaví. Ale nakonec se to vždy nějak povede a už jen samotné zkoušení je skvělý zážitek.
Surfování je sportem, kdy je člověk hodně dlouho ve vodě proto, aby pak zažil pár vteřin jízdy. Na umělé vlně je poměr mnohem výhodnější. Lidé, kteří se to naučí, dokážou stát na vlně i několik minut.
I ten sebelepší jezdec ale jednou udělá chybu a vlna ho spláchne.
„Je to skvělý trénink pro ty, co chtějí jet surfovat k moři, protože si tady osvojí základní techniku vstávání i jízdy,“ říká surfař Jan Strmiska.
Po dvou hodinách v kanále je každý propláchnutý jako po ždímání v pračce.
Zakladatel Surfwave Jan Maršík umělou vlnu vytvořil na odtokovém kanálu Podzámeckého mlýna, který sloužil vodákům už od roku 1980.
Brandýský kanál se mimochodem objevil v seriálu Návštěvníci. V 90. letech kanál zchátral, ale brandýští vodáci jej zachránili a nyní na něm trénují každý den.
Největší inspirací pro vybudování prvního riversurfového spotu v Česku byly vlny v Mnichově, kde se na řece Eisbach surfovalo již v 70. letech minulého století.
V Brandýse panuje přátelská atmosféra, domácí zvířata nejsou problém.
Pořádná voda tvořící velkou surfovou vlnu se v kanále pouští jen na dvě hodiny denně. Ve všední dny je to od šesti do osmi večer, o víkendech pak od dvou do čtyř.
Zasurfovat si tady může každý příchozí. Zájemci si mohou půjčit i vybavení – tedy prkno a neopren. Domluvit se dá i lekce s instruktorem.
