Nelichotivá přezdívka pro naše generace. Ti, co zaplavili New York City

Ačkoli antarktický ledovec roztaje až za dlouhou dobu, zvrátit tento stav a především zmírnit dopady tohoto důsledku klimatické změny bude obtížné. I při splnění cílů Pařížské dohody vzroste hladina světových oceánů až o dva a půl metru, alespoň podle nejnovější studie zveřejněné v odborném časopise Nature. I kdyby teploty po růstu o dva stupně Celsia (oproti době před průmyslovou revolucí), což je teplotní limit, na který cílí Pařížská dohoda, znovu klesly, ledovec už by se podle vědců znovu do původního stavu nevrátil.

„Čím více se toho o Antarktidě dozvídáme, tím se předpovědi zhoršují,“ cituje The Guardian spoluautora studie Anderse Levermanna z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. „Čeká nás obrovský vzestup mořské hladiny, i když budeme dodržovat Pařížskou dohodu, pokud ne, tak budou následky katastrofální,“ dodal Levermann.

Antarktický ledovec existuje ve své současné podobě přibližně 34 milionů let, o jeho budoucí podobě se ale rozhoduje právě teď, varuje Levermann. „Budeme v budoucnu známí jako lidé, kteří zaplavili New York City,“ cituje odborníka The Guardian. Právě na začátku letošního roku byly v Antarktidě poprvé zaznamenány teploty vyšší než 20 stupňů Celsia.

„Studie nám poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, že i mírné oteplování klimatu má pro lidstvo neuvěřitelně vážné důsledky, exponenciálně rostou spolu s teplotou,“ řekl The Guardian glaciolog z Bristolské univerzity Jonathan Bamber. „Vzestup mořské hladiny při udržení růstu teploty o dva stupně Celsia představuje existenční hrozbu pro celé státy,“ dodává Bamber.

Rychle netaje pouze ledová pokrývka na jižní polokouli, ne zrovna pozitivní zprávy přichází i z opačného pólu. Když arktický ledovec dosáhl svého ročního minima, šlo o druhý největší úbytek ledu za poslední čtyři desetiletí. Výzkumníci 15. září zaznamenali led na 3,74 milionu metru čtverečních, což bylo podle amerického Národního datového střediska pro sníh a led teprve podruhé, kdy plocha ledovce klesla pod 4 kilometry čtvereční.

„Je zničující vidět další konec arktického léta s tak malým množstvím zbývajícího ledu. Nejenže je zde velmi malá plocha mořského ledu, ale je také celkově zranitelnější. Arktida je už úplně jiné místo,“ cituje The Guardian vědeckou pracovnici z Coloradské univerzity v Boulderu Twilu Moonovou. „Veškerá naděje spočívá v lidech, aby zpomalili toto alarmující tempo tání,“ dodává Moonová.

Ledová pokrývka Antarktidy, která má rozlohu zhruba jako celá Severní Amerika a tloušťku téměř 5 kilometrů, obsahuje více než polovinu sladké vody na Zemi. Část z toho jsou i plovoucí ledové kry, ty ale stoupání hladiny moře nezpůsobují.

Pokud by teplota na Zemi stoupla o čtyři stupně v porovnání s předindustriální érou, což je podle některých předpovědí možné, pak by vzestup mořské hladiny činil až 6,5 metru od samotné Antarktidy, v tomto modelu přitom není započítáno tání ledovců na severní polokouli, jde čistě jen o antarktický ledovec. Takový rozsah tání by stačil k zaplavení všech pobřežních měst na světě, uvádí výzkumníci.