Hlavní obsah

Ochrnutí tváře po vakcíně? Nemusí souviset, vedlejší účinky jsou mírné

Foto: Twitterový účet Romana Šmuclera

Diskusi o vedlejších účincích vakcín vyvolala fotografie, kterou zveřejnil Roman Šmucler. Po injekci mu prý tvář dočasně ochrnula.

Reklama

4. 6. 17:36

Fotografie stomatologa Romana Šmuclera, na které má po očkování proti covidu-19 ochrnutou část tváře, vyvolala u veřejnosti otázky týkající se bezpečnosti vakcín. Podle dostupných informací ale není důvod k obavám.

Článek

Šéfovi stomatologické komory Romanu Šmuclerovi podle jeho slov část obličeje dočasně ochrnula po druhé dávce vakcíny proti covidu-19 od Pfizer/BioNTech. Později uvedl, že vzácnou reakci očekával a zůstává příznivcem očkování. Už dříve u něj k Bellově paréze (obrně lícního nervu, pozn. red.) došlo. Fotkou prý chtěl upozornit na to, že se tento vedlejší účinek může vyskytnout.

Nicméně to, zda se skutečně jedná o vedlejší účinek očkování proti covidu-19, zatím oficiální data nepotvrzují. „U účastníků klinických studií Pfizer/BioNTech a Moderna byly po očkování zaznamenány případy Bellovy obrny. V současnosti však neexistují žádné přesvědčivé důkazy, že by tyto případy byly kauzálně spojeny s očkováním,“ vysvětluje profesor Federico Martinón-Torres, který se očkováním dlouhodobě zabývá a spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací.

Pro hodnocení jakýchkoliv možných kauzálních souvislostí je důležité poregistrační bezpečnostní sledování. Právě to nyní stále probíhá. Vzhledem k nedostatku důkazů o příčinné souvislosti mohou osoby, u nichž se Bellova obrna dříve vyskytla, vakcínu dostat.

S tím souhlasí i lékař a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan. „V klinických studiích došlo k několika případům obrny lícního nervu. Nebylo ale možné stanovit, zda to souvisí s vakcinací, protože počet případů nebyl vyšší než v neočkované populaci,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Otoky po dermálních výplních

Evropská léková agentura (EMA) bezpečnost vakcín proti covidu-19 registrovaných v EU pravidelně hodnotí a průběžné zprávy vydává každý měsíc. Přehodnocení provádí Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv (PRAC) na základě všech dostupných údajů. Veřejnost si vše může přečíst i na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Poslední aktualizace bezpečnosti vakcíny Comirnaty od Pfizer a BioNTech je dostupná z druhé poloviny května a některé novinky obsahuje. Odborníci například hodnotili případy lokalizovaného otoku po očkování u lidí s anamnézou injekcí dermálních výplní. Jde o gelovité látky aplikované pod kůži, které se používají například v estetické medicíně.

„Vzhledem k hlášenému umístění otoků, době do nástupu reakce (medián 2 dny) a biologické věrohodnosti příčinné souvislosti s vakcínou dospěl výbor PRAC k závěru, že informace o přípravku mají být aktualizovány o nový nežádoucí účinek otok obličeje, který se může objevit u očkovaných osob, jež v minulosti podstoupily injekce dermálních výplní,“ oznámili kontroloři.

Kromě toho se agentura zabývala případy myokarditidy (zánětu srdečního svalu) a perikarditidy (zánětu membrány kolem srdce) hlášených po očkování vakcínou Comirnaty. Nic ale podle ní zatím nenasvědčuje tomu, že by potíže byly způsobeny vakcínou.

„Výbor PRAC však požádal držitele rozhodnutí o registraci, aby předložil další podrobné údaje, včetně analýzy případů podle věku a pohlaví v další měsíční souhrnné zprávě o bezpečnosti a zváží, zda budou zapotřebí další regulační opatření,“ píše agentura.

Už v dubnu kontroloři na základě údajů z klinických studií a z údajů po uvedení na trh zažádali o doplnění některých kožních alergických reakcí do informací o přípravku. Kožní vyrážka a svědění se tak zařadily mezi méně časté nežádoucí účinky, vyskytují se u několika osob na 1000 očkovaných. Vzácnými nežádoucími účinky, které vznikly u několika osob na 10 000 očkovaných, jsou nově kopřivka a angioedém, otok v podkoží.

Teploty a bolest v paži

V České republice už dostalo obě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 přes 1,6 milionu lidí. Podezření na nežádoucí účinky vakcín mohou lidé hlásit Státnímu zdravotnímu ústavu. Ten zatím dostal přes 4791 hlášení. Zároveň upozorňuje, že jde o pouhá podezření a nikoliv prokázané účinky. Mezi vakcínami a reakcemi totiž může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti.

Mezi nejčastěji hlášené reakce patří horečky, zimnice, únava, reakce v místě vpichu, příznaky chřipky a další, obvykle během pár dní přejdou.

Vedlejší účinky vakcín zkoumala i nedávná studie prestižního medicínského žurnálu The Lancet. Uskutečnila se v období mezi 8. prosincem 2020 a 10. březnem 2021 a zúčastnilo se jí 627 383 očkovaných lidí, kteří sami účinky nahlašovali v mobilní aplikaci COVID Symptom Study. Očkovaní byli vakcínami od firem Pfizer a AstraZeneca.

Většina očkovaných nezaznamenala vůbec žádné vedlejší účinky. Alespoň nějaké nežádoucí účinky jakéhokoliv typu byly evidovány u 13,5 % osob po první dávce a 22 % po druhé dávce.

Prakticky všechny příznaky byly podobné mírnému onemocnění, nejčastější byla zvýšená únava. Alergické reakce zaznamenalo méně než jedno procento očkovaných. Většinou šlo o kožní problémy, například vyrážku.

Podrobnější přehled nežádoucích účinků si můžete projít na níže uvedených grafech.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované