Hlavní obsah

Od padlého fotbalového šéfa Platiniho vede stopa katarské korupce až do prezidentského paláce

18. 6. 2019

Michel Platini, donedávno nejmocnější muž evropského fotbalu, čelí policejnímu vyšetřování (Video: AP)

Ta zpráva zaujala nejen fotbalové fanoušky: Bývalý slavný reprezentant a posléze i šéf evropského fotbalu Michel Platini byl zadržen a vyslýchán policií. A to kvůli údajným korupčním aktivitám kolem přidělení pořadatelství fotbalového MS 2022 velmi malému, ale zato velmi bohatému Kataru. Dost možná tak začíná další velká kapitola temné ságy, ve které vyšetřovatelé nahlédnou až do nejvyšších pater francouzské politiky.

Článek

Asi čekal, že ke svým pátečním 64. narozeninám dostane trochu jiné dárky.

Pomyslný poukaz k nepříliš dobrovolnému pobytu v budově protikorupční policie v Nanterre v západní části Paříže by Michel Platini jistě rád oželel.

Nicméně s tím, že se téma podezřelých okolností spojených s vítěznou kandidaturou Kataru ještě v nějaké podobě vynoří, nejspíš počítat musel.

Vyšetřování celého skandálu probíhá už několik let, a to na řadě úrovní. Vedle policejních a jiných vyšetřovacích orgánů několika zemí se případem, který vznikl na její půdě, samozřejmě interně zabývala i Mezinárodní fotbalová asociace FIFA. Ta na základě závěrů své Etické komise exkomunikovala v roce 2015 z fotbalové rodiny nejen svého dlouholetého šéfa Seppa Blattera, ale právě i Michela Platiniho.

Poté, co byla Platiniho původně osmiletá suspendace zkrácena v rámci odvolacích řízení na 4 roky, měla by platnost tohoto opatření vypršet letos na podzim, konkrétně v říjnu. Milovníky konspirací možná napadne, že celý případ byl opět povytažen na světlo, aby Platiniho náhodou nenapadlo znovu aspirovat na svůj ztracený podíl na moci nad fotbalovou planetou, či přinejmenším kontinentem.

Mnohem podstatnější jsou ale úplně jiné konsekvence. List Le Monde uvádí, že se měl aktuální Platiniho výslech hodně točit kolem schůzky, která – takříkajíc na nejvyšší úrovni – proběhla 23. listopadu 2010 v Elysejském paláci.

Tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy na ní měl vedle Platiniho uvítat i katarského emíra Tamím ibn Hamada Al Sáního, jakož i Hamáda bin Džasíma, tehdy předsedu katarské vlády.

Podle Le Monde mělo být toho dne v sídle francouzského prezidenta smluveno, že Katařané koupí klub Paris Saint-Germain a že Platini využije všech svých kontaktů a vlivu k tomu, aby bylo Kataru pořadatelství mistrovství světa přiděleno.

Spolu s Platinim byli nyní zadrženi a vyslýcháni i Claude Guéant, bývalý generální tajemník Elysejského paláce. A také Sophie Dionová, která pracovala jako prezidentova poradkyně pro sport. Guéanta policie po výslechu propustila na svobodu, Dionová s Platinim zůstali zadrženi uvnitř policejní budovy.

Linky vedoucí k Sarkozymu si samozřejmě všímají světová média:

Jisté je, že vše, o čem se mělo tehdy v Elysejském paláci údajně rokovat, se i stalo. Katařané učinili z Paris SG jeden z nejbohatších klubů světa. A za tři roky se fotbalové MS doopravdy uskuteční u nich v Kataru. Bezpochyby i Platiniho přičiněním. A zdaleka nejen to. V rámci spolupráce mezi oběma zeměmi se například rozjely offsetové programy, v jejichž rámci byla vyzbrojena katarská armáda francouzskými letadly.

Na vysvětlenou těm, kteří nechápou, jakou roli v tom hraje nějaký „pitomý fotbal“: Pořadatelství šampionátu v příslušné zemi logicky rozjíždí miliardový byznys kolem stavby stadionů a další infrastruktury, masivně posiluje úsek cestovního ruchu a podobně. A Katar dlouhodobě velmi stojí o to, aby se celosvětové povědomí o jeho síle a moci, plynoucí z těžby ropy a zemního plynu, rozšiřovalo a renomé země stoupalo.

Je na vyšetřovatelích, aby odlišili a případně zdokladovali, kde končí diplomacie, lobbing a politika – a kde případně začíná korupce.

Zajímavé svědectí v tomto ohledu přinesla před časem Phaedra Al-Madžíd, která předtím pracovala v týmu, který prosazoval právě katarskou kandidaturu na pořádání fotbalového MS 2022. Vypověděla, že Katar zaplatil třem africkým funkcionářům – konkrétně Issovi Hayatouovi, Jacquesi Anoumovi a Amosi Adamuovi – každému částku 1,5 milionu dolarů, aby volbu Kataru podpořili. Posléze ovšem Phaedra svou výpověď stáhla.

Sám Platini byl suspendován zejména proto, že nedokázal přesvědčivě vysvětlit platbu 2 milionů švýcarských franků, která přitekla na jeho konto z pokladny FIFA. Bohužel pro něj v poněkud nešťastnou dobu.

Proč? Připomeňme si:

23. listopadu 2010 probíhá schůzka Katařanů se Sarkozym a Platinim v Elysejském paláci.

2. prosince 2010 je svět šokován zprávou, že se MS 2022 uskuteční v Kataru.

A v únoru 2011 přijdou Platinimi na účet 2 miliony švýcarských franků.

Platini to vysvětluje jako proplacení poradenských služeb, jež měl poskytovat šéfovi světového fotbalu Seppu Blatterovi v letech 1999–2002. Nejasnost, proč k jejich proplacení došlo až po několika letech, ovšem nad Platiniho příběhem vykresluje až příliš velké otazníky, které teď ze stínů postupného zapomínání vytáhli opět na světlo francouzští vyšetřovatelé, kteří si Platiniho nechali předvést k výslechu.

Jak se svěřil Sepp Blatter, dlouholetý prezident FIFA, před čtyřmi lety listu Financial Times, všechny předběžné dohody směřovaly k tomu, aby se 2. prosince 2010 přidělily světové šampionáty následovně: pro rok 2018 Rusku, pro rok 2022 pak Spojeným státům americkým. „Týden před hlasováním mi ale Platini oznámil, že nejsme na stejné lodi, protože mu prezident (Sarkozy) zdůraznil, že by měl sledovat zájmy Francie.“

Podle Blattera pak Platini přesměroval (vedle svého) přinejmenším další čtyři evropské hlasy ke Kataru. „Když jsem tehdy tu obálku s vítězem souboje kandidatur otevřel, ve výrazu mého obličřeje byste rozhodně neviděli nejšťastnějšího člověka na světě,“ dodal Blatter.

Jeho vztah s Platinim byl proměnlivý a komplikovaný. Sám Blatter byl prototypem typického funkcionáře, obchodníkem, technologem moci.

Michel Platini naopak jediným slavným fotbalistou, který to z trávníku dotáhl až (skoro) na vrchol funkcionářské mocenské pyramidy.

Třikrát získal Zlatý míč francouzského magazínu France Football pro nejlepšího hráče kontinentu, nejvíc slávy posbíral v dresu italského velkoklubu jménem Juventus Turín. A také v barvách francouzské reprezentace, s níž mimo jiné získal v roce 1984 titul mistra Evropy.

Francouzský národní tým posléze vedl jako trenér. A na zisku titulu mistrů světa v roce 1998 se podílel zase trochu jiným způsobem. Jako předseda organizačního výboru šampionátu.

Vyzkoušel prakticky všechno, než se v roce 2007 stal prezidentem Unie evropských fotbalových asociací (UEFA). V boji o předsednické křeslo porazil dlouholetého šéfa UEFA, švédského funkcionáře Lennarta Johanssona. Ten krátce předtím vyzval Blattera k volebnímu souboji o žezlo předsedy FIFA – a o pár hlasů podlehl.

Platini byl tedy, a asi oprávněně, vnímán jako „Blatterův kůň“. Nic nemohlo Blatterova nejvážnějšího konkurenta odrovnat spolehlivěji, než ztráta předsednického křesla v jeho vlastní kontinentální konfederaci, tedy na UEFA.

Postupem času se ale Platini přesunul do tábora kritiků praktik Seppa Blattera, vyzýval ho k tomu, ať už své předsednictví ve FIFA donekonečna neprodlužuje. I proto, že se celosvětová kritika vůči FIFA stupňovala. A to zejména po výběru Kataru jako pořadatelské země mistrovství světa 2022.

Výběr pouštní zemičky, v níž byly do té doby populárnější než fotbal i závody dromedárů nebo soutěže sokolníků, šokoval celou planetu – a přinesl okamžitou kritiku směřovanou na FIFA, v jejímž čele Blatter stál. Samozřejmě včetně četných, zprvu spekulativních obvinění z korupce.

Začalo se častěji poukazovat i na vnitřní dění ve FIFA, příspěvky mířící národním asociacím, jež mohly zejména v chudších zemí Afriky, Asie či třeba Karibiku sloužit jako poplatky za udržení Blatterovy moci. Americká FBI začala vyšetřovat machinace kolem prodeje televizních či marketingových práv FIFA.

Skandál kolem FIFA naplno rozhořel 27. května 2015, když v předvečer volebního kongresu FIFA pozatýkali vyšetřovatelé několik špičkových činovníků světového fotbalu v luxusním curyšském hotelu Baur au Lac.

Šéf evropského fotbalu Michel Platini pak jasně vyzval Blattera, ať už svou další kandidaturu na post šéfa FIFA stáhne. Nestalo se. Blatter se nechal opět zvolit. Načež pár dní nato obrátil a sdělil světu, že dává funkci k dispozici.

Případu korupce uvnitř FIFA se věnovala i tradiční rubrika Fotbalové zločiny v 10. dílu pořadu Jiná liga (Video: Seznam.cz)

Vše vypadalo jasně. Platini oznámil, že má zájem v čele světového fotbalu usednout místo zprofanovaného Švýcara Blattera. Jenže pak se v rukou vyšetřovatelů objevil doklad o již zmiňovaném bankovním převodu 2 milionů švýcarských franků z pokladny FIFA na Platiniho konto. A Platini kandidaturu bleskem stáhl, načež byl posléze ze všech svých fotbalových funkcí ještě suspendován.

Můžeme jen spekulovat, zda „král“ Blatter po svém pádu cíleně nestáhl ke dnu i Platiniho, svého někdejšího „korunního prince“, který se obrátil proti němu.

Jisté je, že velké množství zejména jihoamerických fotbalových funkcionářů už kvůli machinacím kolem vysílacích práv skončilo před soudem či ve vězení.

Předsedou FIFA je Švýcar Gianni Infantino, evropskému fotbalu šéfuje slovinský funkcionář Aleksander Čeferin.

Sepp Blatter se z ústraní vynořil loni, kdy ho na světový šampionát do Ruska osobně pozval prezident Vladimir Putin.

A MIchel Platini se nyní světu, jistě ne s potěchou v srdci, připomněl svým zadržením a výslechem na služebně protikorupční policie.

Jen pro zajímavost na dokreslení: Jeho syn Laurent Platini dostal pěkné místo v exekutivě společnosti Burrda, vyrábějící ve velkém fotbalové dresy. Jejím vlastníkem je katarský státní fond jménem Qatar Investment Authority.

Doporučujeme

Další zprávy