Hlavní obsah

Odhalování mutací Česko nezvládá. „Ztrácíme drahocenný čas,“ říká vědec

Foto: Profimedia.cz

Odhalování mutací koronaviru v Česku pořád drhne. Zcela vyřešené ještě není ani financování laboratoří.

Reklama

Jde o jeden z nejdůležitějších pilířů postupu při koronavirové pandemii. Sekvenování vzorků nového koronaviru se ale stále nepodařilo ve velkém rozjet a logistika vázne. Zapojení vědci a laboratoře navíc stále čekají na peníze.

Článek

První varovný signál, že se Česko nedostatečně věnuje sekvenování vzorků nového koronaviru, přišel v zimě. Když se koncem minulého roku začala Českem šířit tzv. britská varianta, vláda o tom neměla tušení, a dokonce před Vánoci rozvolnila opatření. Variantu se podchytit nepodařilo, během několika týdnů převládla nad ostatními a přispěla k enormní epidemické vlně.

Ani necelých pět měsíců poté se ale systematické a rozsáhlejší sekvenování nerozběhlo. Až do těchto dnů není zcela vyjasněno ani financování.

„Připadá mi zoufalé, jak stále dokola děláme stejné chyby. Šetříme tam, kde bychom neměli, a ztrácíme drahocenný čas. Tady jde nejen o zdraví, ale doslova o národní bezpečnost. Pokud nebudeme kontrolovat výskyt mutací koronaviru v Česku, stane se z nás nebezpečný, nedůvěryhodný soused, se všemi důsledky pro cestování, zahraniční obchod a tak dále,“ uvedl pro Seznam Zprávy biochemik Jan Konvalinka.

Upozornil, že zúčastněné laboratoře včetně akademiků z univerzit a pracovníků Akademie věd stále pomáhají s odhalováním variant koronaviru zadarmo a ve svém volném čase.

„Vnímali jsme to tak, že když se ten proces musí nějak nastavit a zavést, že do toho dáme svoje prostředky a mezitím že se vyřeší úhrada. Potom už byly prostředky veliké, protože nám řekli, že nejdříve musíme ukázat, že něco děláme, než nám něco zaplatí,“ popsala viroložka Ruth Tachezy, která vede výzkumnou skupinu v centru Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy Biocev.

„Ten proces chvíli trval a všichni na tom pracovali i o víkendech. Dělají navíc práci, kterou by dělat nemuseli. Je to teď také o ztrátě motivace těch lidí. Namotivovala jsem je, byli rádi, že můžou pomoct a že něco, co umí, může přispět proti pandemii. A teď se čeká. Což je problém, už by to mělo běžet,“ dodala.

Stejnou zkušenost potvrzuje Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. „Zatím je to tak, že to děláme úplně na vlastní konto. A samozřejmě peníze dochází. Jestli se to nevyřeší, budeme s tím muset skončit,“ uvedl.

Vezměte si ze svého

Vláda schválila dotační program na úhradu nákladů na sekvenaci vzorků z testů na covid-19 v půlce dubna. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) upřesnil, že v něm bude 160 milionů korun, což umožní zkoumat zhruba 4800 vzorků měsíčně.

Mezi vládními výroky však na veřejnosti zapadl záměr vzít tyto peníze z vědeckého rozpočtu, tedy že si je vědci mají vzít z vlastního už tak napjatého rozpočtu na výzkum. Krok u nich vyvolal vlnu deziluze a nesouhlasu, na kterou nakonec ministerstvo tento týden zareagovalo.

„Máme vytvořený jiný systém, který půjde z kapitoly zdravotnictví, budou na to využívány tyto prostředky,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr Arenberger. Laboratořím a pracovníkům, kteří na sekvenování doposud pracovali zadarmo, by podle něj mohly být proplaceny i už vynaložené náklady. „Podíváme se na to a určitě se budeme snažit, aby za tu práci byla dána i příslušná odměna,“ dodal. Kdy vědci své peníze uvidí, ale zatím není jasné.

Čekání na vzorky, chybějící data

Nejde ale o jediný problém spojený se sekvenováním vzorků koronaviru.

Podle navržené národní strategie, na níž se podílí Státní zdravotní ústav, se počítá se zapojením dvacítky laboratoří rozmístěných po Česku. Národní strategie se přitom opírá o dva základní pilíře: plošnou detekci již známých mutací mezi pozitivními vzorky a následné celogenomové sekvenování na vybraných pracovištích. To má odhalit i doposud neznámé odchylky koronaviru. Součástí mají být týdenní reporty na krajské i národní úrovni.

Jak se však shodují oslovení vědci - tok vzorků a informací i celková logistika stále drhnou.

Státní zdravotní ústav, o který se má celá akce opírat, sice v březnu oznámil rozšíření kapacit pro ověřování mutací koronaviru na 500 až 700 vzorků týdně, informace o aktuálních výstupech ale nejsou dostupné. Tiskové oddělení Ministerstva zdravotnictví, na které ústav odkazuje, redakci doposud nesdělilo, kolik vzorků týdně SZÚ sekvenuje. Ústav aktuální dubnová data sám nezveřejnil.

Poslední souhrnné údaje o počtu celogenomových sekvencí koronaviru jsou na webu dostupné k 5. březnu a uvádí se jich 967.

Odhalování mutací koronaviru by se přitom podle odborníků mělo výrazně posílit. Například Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSes) doporučuje sekvenovat alespoň 1 000 vzorků týdně.

Reklama

Související témata:

Doporučované