Odplata za ultimátum? Bělorusko vydalo zatykač na Cichanouskou

Informaci o novém přístupu běloruských úřadů přineslo v pátek ruské ministerstvo vnitra. To již minulý týden připustilo, že Cichanouská figuruje v jeho databázi hledaných osob, ačkoli Moskva proti Bělorusce nevede žádné trestní řízení. Rusko je blízkým spojencem Běloruska a obě země sdílejí seznam osob, po kterých pátrají.

„Bělorusko vyhlásilo po Svjatlaně Cichanouské mezinárodní pátrání podle paragrafů o výzvách ke svržení ústavního zřízení a poškozování národní bezpečnosti,“ uvedlo ruské ministerstvo podle tamní tiskové agentury RIA Novosti. Pokud se úřadům podaří tvář opozice zadržet a uznat vinnou, mohla by ve vězení strávit až pět let.

Běloruské ministerstvo vnitra potvrdilo, že po Cichanouské vyhlásilo pátrání, ale podrobnosti neposkytlo. Kriminální ústředna uvedla, že nejde o informace určené pro média, poznamenal server Tut.by.

„Tenhle krok nikoho nepřekvapuje,“ cituje agentura Reuters mluvčí opoziční lídryně Annu Krasulinovou. „Je jasné, že režim nemá žádné právní způsoby, kterými by si udržel moc.“

Cichanouská opustila zemi krátce po srpnových prezidentských volbách, které opozice pokládá za zfalšované, a její kroky směřovaly do sousední Litvy, kde našla útočiště. Od té doby se Běloruska sešla s několika evropskými politickými vůdci.

V úterý hlavní představitelka opozice navíc stanovila termín, ke kterému má dlouholetý prezident Běloruska Alexandr Lukašenko opustit svou funkci. Pokud by tak k 25. říjnu neučinil, bude čelit celostátním stávkám, které by mohly paralyzovat celou zemi.

„Ultimátum si prosadili lidé, já ho jen veřejně oznámila,“ komentovala Cichanouská své nejnovější činy v rozhovoru pro Svobodnou Evropu. Za rozhodnutím stál například její tým, opoziční politické strany, ale i zástupci již stávkujících pracovníků či běloruští občané, kteří zakusili krutost režimu na vlastní kůži.

Běloruská generální prokuratura již od srpna stíhá členy vedení Koordinační rady, vytvořené na podnět Cichanouské jako nástroj napomáhající ke klidnému předání moci po volbách, jejichž výsledek – vítězství Lukašenka – neuznává ani Evropská unie.

Výsledky voleb, podle kterých Lukašenko vyhrál s více než 80 procenty hlasů a Cichanouská dostala procent jen deset, vyvolaly v zemi masové protesty. Během nich bezpečnostní složky zadržely již více než 13 000 lidí, z nichž někteří byli později osvobozeni. V běloruském vězení ovšem stále zůstávají klíčoví političtí odpůrci prezidenta, kteří neuprchli do zahraničí.