Hlavní obsah

Oldřich Kaiser jako Švejk. Poslechněte si, jak namluvil nejznámějšího českého vojáka

Oldřich Kaiser čte dobrého vojáka Švejka.

 

Reklama

12. 11. 2017 9:01

Kompletní Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války vycházejí jako audiokniha na čtyřech CD. Rozhlasové nahrávky v podání Oldřicha Kaisera vznikaly od roku 2012, letos se natočil třetí i nedokončený čtvrtý díl.

Článek

Haškův Švejk je jednou z nejznámějších postav české literatury; tuzemskou kulturu reprezentuje ve světě už desítky let, byť se to mnohým Čechům nelíbí. Z pohledu čtenářů jde však o dílo téměř nesmrtelné. V češtině vychází průměrně skoro každý druhý rok. Český rozhlas Vltava a Radioservis nyní završily dlouholetý projekt kompletní nahrávky knihy.

Poprvé v roce 1921

První díl Osudů dobrého vojáka Švejka vyšel poprvé v roce 1921, legendární a stále vydávaná je podoba knihy s ilustracemi Josefa Lady. Před několika lety se na trh dostala verze s kresbami Petra Urbana. Celkový počet vydání těchto příběhů už přesáhl čtyřicítku.

Švejk vychází v mnoha překladech, vedle velkých evropských jazyků vyšel vietnamsky a arabsky. A dlouhou tradici mají i zvukové nahrávky. U Supraphonu vyšly v roce 2004 na 12 CD kompletní Osudy dobrého vojáka Švejka, jak je do roku 1970 načetl Jan Werich. Sedmnáct původních dlouhohrajících desek vycházelo v letech 1977 až 1983. Werichovi tehdy sekundovali Jiřina Šejbalová jako paní Müllerová a Vlasta Burian jako feldkurát Katz. Na dvou kompaktních deskách společnosti Arco Diva vyšla verze čtená Pavlem Landovským. V roce 2009 audio podobu Osudů připravilo na CD vydavatelství Popron, román na něm četlo deset herců - byli mezi nimi Josef Somr, Petr Nárožný, Václav Vydra a Arnošt Goldflam.

Rozporuplné přijetí

Ač je román Jaroslava Haška patrně nejslavnější českou prózou v zahraničí, jeho přijetí v českém prostoru, stejně jako interpretace titulní postavy, nebylo vždy jednoznačné. Haškova vypravěčská živelnost a ironická perspektiva, spojená navíc s autorovým neuspořádaným bohémským životem plným mystifikací, představovaly pro dobové recenzenty od počátku podstatný problém.

„Švejk byl zprvu považován převážně za laciné a okrajové dílko, byl čten spíše jako dobový dokument, méně jako literární text; k jeho průniku do vyšších pater české literatury docházelo poměrně pomalu,” uvedl v antologii Čtení o Jaroslavu Haškovi její editor Luboš Merhaut. Vyšla před třemi lety a popisuje složitou cestu románu o vojáku Švejkovi ke světové proslulosti. Proslavení Švejka podle Merhauta hodně pomohl úspěch německého překladu i dramatizace ve 20. letech.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované