Hlavní obsah

Orkán Kyrill se prohnal nad Evropou a zabíjel. Vzpomínáte, jaké to bylo?

Přesně před deseti lety se Evropou prohnal orkán Kyrill. (Video: Josef Mačí)

 

Reklama

15. 1. 2017 16:16

Orkán Kyrill způsobil v roce 2007 polomy v rozsahu zhruba 10 milionů metrů krychlových dřeva. V Česku po něm zůstaly i čtyři oběti.

Článek

Před deseti lety se nad Evropou prohnal orkán Kyrill. Byl největší větrnou kalamitou od roku 1870.

Za tři dny, od 18. do 20. ledna, si vyžádal 48 obětí. Nejvíce lidí, celkem 14, zemřelo v Británii. V Česku po něm zůstaly čtyři oběti. Po celé Evropě dosáhly škody 10 miliard dolarů (250 miliard Kč).

Orkán Kyrill se přihnal ke břehům Irska a Velké Británie navečer 17. ledna 2007. Vznikl díky tlakové níži nad kanadským Newfoundlandem, odkud se přes Atlantský oceán dostal nad Evropu. V průběhu dalších tří dnů se prohnal především západní a střední Evropou a nechal za sebou stamiliardové škody.

Z osmačtyřiceti obětí jich vedle už zmíněné Británie nejvíce bylo v Německu - 13, v Nizozemsku a v Polsku po 6. V Česku zabily padající stromy hasiče na Českolipsku, dva mladíky v autě ve Vestci u Prahy a jednoho muže v Řevnicích nedaleko hlavního města.

Orkán pojmenoval meteorologický ústav Svobodné univerzity v Berlíně. Na Beaufortově stupnici, která klasifikuje rychlost větru do 12 tříd, dosáhl nejvyššího, dvanáctého, v němž jsou zařazené větry s rychlostí převyšující 112 kilometrů v hodině.

Nejsilnější byl na Sněžce

Na většině území České republiky Kyrill dosáhl či překročil 70 kilometrů v hodině, zhruba na třetině území měl v nárazech sílu 110 a na desetině území pak 145 kilometrů v hodině.

V celé Evropě však nejvyšší hodnoty rychlosti větru naměřili meteorologové na Sněžce, kde se vítr hnal rychlostí 212 kilometrů. Orkán v Česku zničil lesy a narušil železniční a leteckou dopravu.

Podle švýcarské zajišťovny Swiss Re dosáhla výše pojistných škod v Evropě šesti miliard dolarů (154 miliard Kč), což z Kyrilla učinilo třetí nejnákladnější přírodní katastrofu v Evropě po bouřích Daria (1990) a Lothar (1999). Celkové škody byly odhadnuty na 10 miliard dolarů (254 miliard Kč).

Orkán způsobil v roce 2007 polomy v rozsahu zhruba 10 milionů metrů krychlových dřeva.

„Současné lesní porosty v Česku mohou být ohroženy silným orkánem podobně jako před deseti lety, tomu nelze ve větší míře či zcela zabránit,” řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ministerstva se snaží ve spolupráci s lesníky dlouhodobě měnit strukturu lesních porostů, aby v nich bylo méně smrků a více listnatých stromů.

Harvestory spasily polomy

Lesníkům se podařilo následky kalamity rychle odstranit, a to především díky nasazení moderních těžebních strojů, tzv. harvestorů.

„Jen díky masivnímu nasazení této techniky se podařilo většinu kalamity zpracovat během šesti měsíců. Obdobné kalamity se v minulosti, ještě v 80. letech minulého století, zpracovávaly několik let," uvedla mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová.

Zatímco v Krkonoších, na Vysočině nebo v Libereckém kraji si příroda dokázala ve velké části sama poměrně rychle pomoci a následky kalamity už dnes nejsou patrné, na Šumavě „pomohla" k masivnímu rozšíření kůrovce.

Podle lesního zákona se měly všechny polomy odstranit, současný ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený je ale přesvědčený o tom, že to by park zničilo. Vedení tehdy rozhodlo, že část ponechá bez zásahů a polomy tam zůstanou, v části se odklidí.

„Díky tomu máme vedle sebe dvě velké plochy. Víme, co se stalo, když jsme vše nechali na přírodě, i co se stalo, když jsme káceli," řekl Hubený.

Polomy založily kůrovcovou kalamitu

Samotný orkán poničil podle odhadů asi milion stromů. Rozšíření kůrovce urychlilo nezpracované poškozené dříví, které způsobilo v následujících pěti letech škodu téměř dvaapůlkrát větší.

Podle bývalého ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka se na Šumavě při likvidaci následků Kyrillu zvolil nejhorší možný způsob. Nezpracováním části polomů se podle něj založily kůrovcové líhně rozeseté po celém parku, z nichž následně škůdce napadl další dva miliony stromů.

„Byla záměrně založena obří kůrovcová kalamita a byly pro ni vytvořeny ideální podmínky. Bylo to pro Šumavu dosud to nejhorší rozhodnutí," tvrdí Mánek.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované