Hlavní obsah

Pacienti znovu zaplňují nemocnice. Stíhají je následky covidu

Reportáž Televize Seznam o postcovidovém syndromu a nemocnicích. (Video: Šimon Trantina)

 

Reklama

3. 5. 10:50

Klesá počet hospitalizací, dlouho přetížené JIP a ARO si oddechly. Někteří pacienti se ale do nemocnic vrací a znovu je plní, protože mají těžce poškozené plíce.

Článek

Některé nemocnice, například v Hradci Králové, Brně i Praze, mají postcovidová centra. Pomáhají těm, kdo se po prodělání covidu-19 nemohou zbavit dušnosti nebo absence čichu. O vyšetření, při kterém specialisté pacientům poradí, jak dál, je obrovský zájem.

„Vůbec nic necítím, já ani nevím, co jím,“ říká při vyšetření čichu v postcovidovém centru Fakultní nemocnice Hradec Králové Silvie Blažková. Covid-19 měla dvakrát, naposledy v lednu. Od té doby nemá chuť ani čich.

„Problém je ta chůze, stačí jen rychlá. Chodila jsem, měla jsem fitness trampolínu na skákání, to teď vůbec,“ dodává. Po zátěžovém vyšetření v podobě chůze na několik stovek metrů je vidět, že je zadýchaná.

Takováto centra, kde se pomáhá ambulantně, ale stačit nebudou. Interní kliniky jsou v některých nemocnicích plné postcovidových pacientů. Covid-19 se jim totiž podepsal na plicích tak citelně, že to je v některých případech dokonce nevyléčitelné. Čím dál víc takových pacientů mají například v Oblastní nemocnici Příbram.

„Plíce jsou u relativně velkého množství lidí postiženy na celý život. Pacienti pak do postižené tkáně lehce získají infekci a jsou z toho opakované zápaly plic a ti lidé se nám sem vrací,“ říká František Paďour, primář interního oddělení příbramské nemocnice.

Podle něj nelze přesně vyčíslit, jak dlouho se pacienti s postcovidovými komplikacemi potýkají a budou potýkat. U některých je poškození plic permanentní, některým pak třeba zůstanou velké problémy s dušností, které znemožňují normální fungování, i několik měsíců.

A to není všechno. Postcovidový syndrom se netýká jenom plic. Podle Františka Paďoura jsou rozšířené trombózy, ať už v srdci, nebo v končetinách, či plicní embolie.

Nejčastější jsou ale komplikace týkající se plicní tkáně. K tomu, jak často se objevují: „Aby byl úplně normální nález na plicích u pacienta poté, co odchází z hospitalizace, s tím se prakticky nesetkáváme. Je dlouhá doba regenerace, kterou plíce potřebují,“ dodává Paďour.

Nové speciální jednotky

V Příbrami proto chystají speciální postcovidové oddělení. Na rozdíl například od toho v Hradci tady budou přímo lůžka pro pacienty, o které se budou neustále starat. „Připravujeme jednu interní jednotku, kde bude zázemí pro léčbu, případně kdyby se objevovaly pneumonie,“ říká ředitel nemocnice Stanislav Holobrada. Předpokládá, že lůžek bude 20 až 24.

„V tuhle chvíli je určitě vznik těchto center opodstatněný,“ míní Tomáš Vymazal, vedoucí národního dispečinku lůžkové péče a přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Motol. Zároveň ale uklidňuje, že podíl pacientů s postcovidovým syndromem není až tak velký.

„Ke znehodnocení plicní tkáně dochází v jednotkách procent, nejsou to desítky, jsou to jednotky,“ potvrzuje.

Dá se nicméně čekat, že postcovidová oddělení budou vznikat v celé republice. Televize Seznam mluvila se zástupci dalších nemocnic, kteří potvrdili, že plány na vznik speciálních jednotek vznikají. Výzva ale bude naplnit je personálem, s jehož nedostatkem se zdravotnictví potýká od začátku epidemie.

Závěrem – nejčastěji se tedy postcovidový syndrom dotýká plic, ale podepsat se může také na srdci, trávicí soustavě i na mozku (ztráta paměti, rozostření vnímání, v některých případech i deprese).

„Kvůli viru se třeba často tvoří sraženiny v krevním řečišti. Další příčinou poškození orgánů je hypoxie, nedostatek kyslíku v tkáních, což souvisí primárně s porušenou funkcí plic. Je to takový soubor příčin, který dává dohromady poškození orgánů,“ vysvětluje primář ARO Oblastní nemocnice Kladno Lukáš Rokos.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené