Hlavní obsah

Pád ze střechy a neplavci v bazénu. Přes léto roste počet dětských úrazů

Foto: Profimedia.cz

Přes léto roste počet výjezdů záchranářů k dětským pacientům. Největší nebezpečí pro ně představuje voda. (Ilustrační snímek)

Reklama

19. 7. 2020 10:11

Nejčastějšími zraněními u dětí jsou otřesy hlavy a zlámané končetiny. Každý rok musí záchranáři v létě jezdit k případům utonutí.

Článek

Prázdniny jsou obdobím, kdy přibývá úrazů dětí. Podle odborníků až o desítky procent. U většiny případů to jsou úrazy ze sportů nebo naopak z nudy.

Záchranáři vyjíždějí k dětským pacientům v létě častěji než po zbytek roku. „Děti mají o prázdninách opravdu více úrazů. Většinou to jsou drobná zranění způsobená při sportech,“ uvedla tisková mluvčí jihomoravské záchranné služby Barbora Trusková.

Zvýšený počet zranění u dětí v létě potvrzuje i tiskový mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Křivánek. „Počet dětských úrazů v letních měsících roste řádově o desítky procent,“ řekl.

U sportování je důležité, aby měly děti dostatečnou ochranu. „Každé léto apelujeme na rodiče, aby jim zajistili adekvátní podmínky k danému sportu. To znamená, aby měly veškeré ochranné pomůcky,“ sdělila Trusková

Často za zranění může i nuda. „Pokud děti nemají žádnou aktivitu, tak pak vymýšlí různé hlouposti. Jezdíme k pádům ze stromů nebo ze střech. To bývají potom těžké úrazy,“ dodala Trusková.

Největší nebezpečí pro děti v létě ale představuje voda. „Problémem jsou domácí bazény. Jedná se většinou o malé děti ve věku od dvou do čtyř let. Rodiče předpokládají, že do něj nevlezou. Pak se stávají tragédie,“ uvedla Trusková.

Domácí bazény nejsou pro děti dostatečně zabezpečené, zároveň je podle Truskové nutná zvýšená obezřetnost rodičů. „Pokud dojde k takové situaci před zrakem dospělých, tak ten zásah je natolik rychlý, že pak děti nemají žádné další následky,“ dodala.

Přesto každoročně přijíždí k případům, kde děti tonou v bazénu už delší dobu. „Když neumí plavat a je již nalezeno ve stavu utonutí, tak pak strašně záleží na čase. Bohužel každoročně se nám stane, že nějaké takové dítě zemře,“ sdělila Trusková.

Druhy zranění u dětí ale zůstávají po celý rok stejné. „Nejčastěji to jsou zhmožděniny kotníku, ale u takových zranění někteří ani nepřijdou, protože mají například maminku, která se s tím nepáře a zaváže to sama,“ řekl přednosta kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie v Brně Ladislav Plánka.

Nejčastěji v brněnské Dětské nemocnici hospitalizují pády na hlavu s příznaky otřesů mozku. „Potom to jsou zlomeniny horních končetin a na třetím místě zlomeniny dolních končetin. Čím je to poranění horší, tak těch případů je v celkovém součtu méně,“ dodal Plánka.

Před čtyřmi roky proto připravili pro školáky preventivní program, díky kterému se dostanou do kontaktu s reálnými následky zranění. „Vezmeme je v nemocnici přímo k pacientovi a oni přímo vidí stejně staré děti, jak mají nohu v sádře, z ruky jim koukají šrouby nebo mají sešitou ránu,“ sdělil Plánka.

Děti si mohou například vyzkoušet, jaké je to nosit sádru, kterou jim během programu modelově nasadí. „Mohou si zkusit i některé operační metody, například jak se zašívá otevřená rána,“ uvedl Plánka. Osvětu museli kvůli koronaviru pozastavit, ale po prázdninách budou v preventivním programu pro školy pokračovat dál.

Prevencí proti úrazům se zabývá i Vojenská zdravotní pojišťovna. „Rodičům dětí do šesti let posíláme instruktážní video, ve kterém lékařští odborníci radí, jak provádět první pomoc při úrazu dětí,“ dodal Křivánek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené