Hlavní obsah

Pandemie Rakušanům náladu nezkazila, šťastné jich jsou čtyři pětiny

Foto: BUNDESKANZLERAMT/Dragan Tatic, Seznam Zprávy

Rakouský kancléř Sebastian Kurz při návštěvě v údolí Kleinwalsertal (Ilustrační foto).

Reklama

2. 6. 2020 18:26

Většina Rakušanů by se označila za šťastné či spíš šťastné. Na léta trvajícím trendu nic nezměnila ani koronavirová krize. Středeník se věnuje i covidovým číslům z polského Slezska nebo využití rodného domu Adolfa Hitlera.

Článek

Koronavirus Rakušanům náladu nezkazil

Rakušané zůstávají šťastní, bez ohledu na krizi způsobenou pandemií koronaviru. Ukázal to průzkum Market im Auftrag pro deník Der Standard. Na 31 procent respondentů se označilo za šťastné, dalších 52 procent za spíše šťastné. S tvrzením, že jsou šťastnými lidmi, „spíše nesouhlasilo“ 14 procent dotázaných a úplně ho odmítly jen tři procenta lidí. Výsledky překvapily i výzkumníky.

„Tyhle hodnoty jsou překvapivě stabilní bez ohledu na vnější okolnosti. Před Vánocemi 2019 uvedlo 26 procent lidí, že jsou určitě šťastní. V dubnu 2020, při rozsáhlých omezeních, to bylo 27 procent lidí a nyní je to 31. Ptáme se pořád dokola a šťastnými se cítí vždy mezi 83 a 89 procenty lidí,“ komentoval výsledky šéf agentury David Pfarrhofer.

Lidé, kteří se cítí spíše nešťastní, žijí často ve venkovských oblastech východního Rakouska. Méně šťastní lidé také spíše volí populistickou pravici FPÖ nebo k volbám nechodí. Nejvyšší podíl „úplně šťastných“ lidí je pak u voličů vládnoucích lidovců (ÖVP).

Průzkum se ptal i na aktuální volební preference. Devět měsíců po loňských parlamentních volbách dál s přehledem vede ÖVP kancléře Sebastiana Kurze (44 procent). Zelené, jeho koaličního partnera, by volilo 16 procent. Opoziční sociální demokracii (SPÖ) 20 procent lidí, FPÖ 12 procent a liberální Neos 7 procent.

Koalice lidovců a Zelených si ale mírně pohoršila ve známkování. Zatímco o Velikonocích, tedy v čase vrcholu koronavirové krize, dostala známku 2,17, teď si kabinet pohoršil na 2,65. Nejkritičtější jsou ke Kurzově vládě lidé ve středním věku.

Z Hitlerova rodiště bude policejní stanice

Rakouské ministerstvo vnitra vybralo návrh na přestavbu domu, ve kterém se narodil nacistický vůdce a válečný zločinec Adolf Hitler. Rekonstrukce domu ve městě Braunau am Inn má být hotová do konce roku 2022. Porotu přesvědčil minimalistický návrh architektonické kanceláře Marte.Marte z Vorarlberska.

Foto: Profimedia.cz

Vítězný návrh kanceláře Marte.Marte.

V budově bude nově sídlit policie. „Ve spolupráci s komisí jsme rozhodli o začátku nové kapitoly místa narození masového vraha,“ řekl v úterý na krátké tiskové konferenci ministr vnitra Karl Nehammer z ÖVP. Policejní stanici označil jako nejvhodnější využití místa.

Dům se má vrátit do podoby, kterou měl v 17. století. Odstraní se tak úpravy provedené nacisty po anšlusu Rakouska v roce 1938. Tehdy prohlásil nacistický režim Hitlerův rodný dům za památku. V roce 1952 získala nemovitost v restituci rodina Pommerových, která ji od počátku 70. let pronajímala rakouské vládě.

Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny, v dalších letech byla prázdná. Rakouská vláda se ji nakonec přes odpor rodiny Pommerových rozhodla vyvlastnit. Jako odškodné zaplatil stát po soudní při kolem 800 000 eur (21,3 milionu korun).

K původní budově by měly přibýt dvě nové budovy. Náklady na přestavbu jsou vyčíslené na 5 milionů eur, v přepočtu 133 milionů korun. Celou architektonickou soutěž se ministerstvo snažilo udržet, v rámci zákonných podmínek, před médii v tajnosti.

Další dobrá čísla ze Slovenska

Na Slovensku v pondělí nepřibyl ani jeden případ nákazy covid-19, ani nový případ úmrtí. Laboratoře přitom otestovaly 6 418 vzorků. Doteď na Slovensku zaznamenali nákazu u 1 522 lidí.

Dialog Bratislava-Budapešť

Trianon se nesmí stát balvanem, který by bránil Slovákům a Maďarům hledět do budoucnosti, komentoval v úterý slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok blížící se 100. výročí podpisu Trianonské smlouvy, která ukončila existenci Uherska.

Bývalý velvyslanec v USA si pro první zahraniční cestu vybral Budapešť. Setkal se se svým protějškem Pétrem Szijjártóem. Podle šéfa maďarské diplomacie vztahy Budapešti a Bratislavy nikdy nebyly lepší.

Ve středu dorazí Korčok do Prahy, kde bude doprovázet slovenského premiéra Igora Matoviče při první zahraniční cestě - ta už tradičně vede do České republiky.

Foto: Profimedia.cz

Ministři zahraničních věcí Maďarska Péter Szijjártó (vlevo) a Slovenska Ivan Korčok.

Ve Slezsku se dál šíří nákaza mezi horníky

Zatímco na Slovensku nakažených nepřibývá, v Polsku se už nákaza koronavirem potvrdila u 4125 horníků z polského Slezska, další stovky jsou v karanténě. „V současnosti je nakažených 4 125 horníků, 3 291 se odhalilo v rámci plošných testů,“ cituje deník Polska Times data z úřadu Slezského vojvodství. Nejvíce nakažených pracuje ve státní těžební společnosti Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW).

Nových případů mezi horníky dál přibývá. Černouhelný důl Zofiówka v pondělí hlásil denní nárůst 106 případů. Čísla ale pravděpodobně dál porostou, v úterý totiž začíná druhá vlna testování. V dole se přitom dál pokračuje v dobývání uhlí a do původního režimu se uvádí i provoz v dole Pniówek, kde se nákaza potvrdila u 1510 lidí.

Podobný počet nakažených jako JSW (1491) hlásí i Polska Grupa Górnicza, největší polský producent uhlí. V některých jejích dolech běží provoz na 50 procent, v dalších se práce na několik dní zastaví kvůli pokračování plošného testování. Hornické odbory apelovaly na premiéra Mateusze Morawieckého, aby se testování zrychlilo a navýšila se kapacita.

O krok blíž k prezidentským volbám

Poláci si velmi pravděpodobně zvolí nového prezidenta na konci června, respektive 12. července, pokud se bude konat druhé kolo. Původně se mělo hlasovat 10. května, stát ale volby nedokázal v době epidemie zorganizovat a politici během dvou měsíců legální cestou odložit. Neuskutečněné volby se tak zopakují. Hlasovat se má kombinovaně: klasicky ve volebních místnostech i korespondenčně.

O nové změně volebního zákona v pondělí pozdě večer rozhodovali senátoři. V horní komoře se mezi 100 zákonodárci našel neobvykle široký nadstranický konsenzus: pro schválení zákona se 36 pozměňovacími návrhy jich zvedlo ruku 94. Vylepšení senátorů spočívala v desetidenní lhůtě pro nové kandidáty, kteří potřebují sehnat 100 000 podpisů. Konkrétně jde o varšavského primátora Rafała Trzaskowského, který má v boji o prezidentský palác krátce před termínem vystřídat kandidátku Občanské platformy Małgorzatu Kidawovou-Błońskou.

Senátoři také chtěli do hry vrátit Státní volební komisi, kterou vláda z organizace původních květnových voleb vyšachovala. Sněmovna, ve které má většinu koalice vládnoucích konzervativců, ale zmíněné pozměňovací návrhy odmítla a Senát přehlasovala. Podle ombudsmana Adama Bodnara ale rychlé změny porušují ústavní pravidla, podle kterých se může volební zákon měnit nejpozději 6 měsíců před termínem voleb.

V úterý vyšla aktuální čísla podpory prezidentských kandidátů. V prvním kole by se 41 procenty vyhrál současný prezident Andrzej Duda. Do druhého kola by s ním s 27 procenty postoupil Trzaskowski. Ve finálním duelu je 44,5 procenta voličů rozhodnutých volit Dudu a 44,3 procenta Trzaskowského. Téměř 7 procent nevědělo a skoro 5 procent by nevolilo. Čísla vyplývají z průzkumu United Surveys pro Deník Gazeta Prawna a rádio RM FM.

Rok od smrti Waltera Lübckeho

Německo si 2. června připomíná rok od vraždy hesenského politika Waltera Lübckeho. Člen vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a vysoce postavený úředník místní správy v Hesensku se zastával migrantů a opakovaně kvůli tomu čelil výhrůžkám. Jeho vražda loni v červnu na terase domu v obci Wolfhagen otřásla Německem. Podle prokuratury byl motivem vraždy rasismus a xenofobie.

Obžalovaným je extremista Stephan E., který je hlavním podezřelým z vraždy. Druhý muž, Markus H., měl vraždě napomáhat. Stephan E. Se původně přiznal, v lednu ale změnil výpověď a uvedl, že v místě vraždy byl, smrtící výstřel ale vyšel z rukou Markuse H. Podle obhájce prý chtěli oba muži Lübckeho jen zastrašit, došlo ale k hádce a výstřelu do hlavy.

Podle statistiky zveřejněné minulý týden v Německu loni zločinů s politickým podtextem přibylo:

Rekordní zapojení do kurzarbeitu

Téměř pětkrát víc pracovních míst než při krizi v roce 2009 teď v Německu pomohl udržet program kurzarbeitu. Ten spočívá ve zkrácené pracovní době pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát. Čísla zveřejnil v úterý hospodářský institut Ifo.

Po vypuknutí koronavirové krize zaměstnavatelé nahlásili úřadům 10,1 milionu lidí. V režimu kurzarbeitu jich nakonec po schválení úřady začalo pracovat rekordních 7,3 milionu. Rozdíl je oproti krizi v letech 2008 a 2009 také ve struktuře postižených sektorů. Zatímco při hospodářské krizi se ke kurzarbeitu hlásil nejvíc průmysl, teď je nejvíc postižený sektor služeb.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované