Hlavní obsah

Patová situace v EU kvůli rozpočtu. Do hry vstupují Česko a Slovensko

Foto: Profimedia.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki.

Reklama

19. 11. 2020 14:13

Ve čtvrtek v podvečerních hodinách se na videokonferenci setkají lídři EU. Původně měli projednávat především covid-19 a zdravotnickou krizi, tématem číslo jedna však bude rozpočet EU a fond obnovy.

Článek

Jejich schválení totiž tento týden zablokovaly dvě země, od kterých se dopředu očekávalo, že budou v procesu překážkou – Maďarsko a Polsko. Premiéři obou zmíněných zemí, Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki, vetovali návrh unijního víceletého rozpočtu zejména kvůli podmínce, kterou si dokument klade – že budou členské státy dodržovat hodnoty právního státu. A zbytek EU nehodlá od tohoto bodu ustoupit.

Evropská unie i zásadní jednání o dlouhodobém rozpočtu a fondu obnovy se tak dostaly do patové situace a politické krize. Rozpor mezi Maďarskem, Polskem a zbytkem EU se totiž nachází v teritoriu demokratických hodnot, a to především na úrovni práva. Oba státy jsou proti tomu, aby se vyplácení podmiňovalo dodržením zásad právního státu. Oba státy jsou právě kvůli tomuto pod lupou Evropské komise už delší dobou, mají dojem, že je bod dokumentu namířený proti nim.

Do hry by však mohlo vstoupit i jednání V4, které se má konat ještě před zahájením celoevropského jednání v 18 hodin středoevropského času. Na vetu se totiž Polsko a Maďarsko s Českou republikou a Slovenskem zásadně rozcházejí. „Pro Českou republiku je kompromis dosažený německým předsednictvím naprosto přijatelný,“ řekl ČTK český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

„Slovensko již avizovalo, že by se mohlo pokusit přesvědčit své polské a maďarské kolegy k tomu, aby přestali rozpočet blokovat, jeho šance na úspěch jsou ale velmi nízké,“ domnívá se o možném scénáři čtvrteční schůzky V4 Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Euractiv. Podle ní se však Orbán s Morawieckým nenechají „jen tak jednoduše přesvědčit“, ztratili by totiž tvář, a to především ve svých domovinách.

„Na druhou stranu, Česko a Slovensko by se alespoň mohly zapojit do vyjednávání přijatelného kompromisu,“ říká Zachová pro Seznam Zprávy. „Ani jedna země ale nebude chtít nějakým způsobem poškodit dobré vztahy v rámci V4,“ dodává novinářka.

Proces schvalování rozpočtu

V červenci přišla Evropská komise s návrhem sedmiletého rozpočtu EU včetně plánu na ekonomickou obnovu po koronavirové krizi, který nese název Next Generation EU. Na výši rozpočtu 1824,3 miliardy eur včetně fondu obnovy ve výši 750 miliard eur se shodli i lídři EU. Poté došlo k předběžné dohodě i mezi vyjednavači Evropského parlamentu a Rady EU, respektive německého předsednictví, které za ni jednalo.

Proces se ale zastavil v momentu, kdy se německé předsednictví snažilo získat podporu všech členských států pro schválení dohodnutého kompromisu s Evropským parlamentem. V této chvíli jednání zablokovalo Maďarsko a Polsko. K odkladu hlasování se ale později přiklonil i slovinský premiér Janez Janša.

Orbánovo Maďarsko

„Maďarská vláda je přesvědčená o tom, že celá myšlenka provázání principů vlády práva s čerpáním financí z evropského rozpočtu je zaměřena proti němu,“ zdůvodňuje maďarské veto Aneta Zachová. Ta zdůrazňuje i to, že sám Orbán má pocit, že Evropská unie „měří dvojím metrem a na Maďarsko má spadeno“, a to například kvůli jeho neochotě přijímat do své země uprchlíky.

„Po přijetí současného návrhu by neexistovala žádná překážka v propojení vyplácení fondů členským zemím s podporou imigrace, a (překážka) ve vydírání zemí, které se staví proti imigraci, rozpočtovými sankcemi,“ řekl Viktor Orbán ve čtvrtek v prohlášení, které zveřejnila agentura MTI.

Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovácz navíc dodal, že Evropský parlament společně s německým předsednictvím dohodu o rozpočtu změnily, původně prý podmíněnost vládou práva v dokumentu nebyla. V dokumentu však, jak podotýká agentura Reuters, není ani nic o migraci, kterou Orbán tak často zmiňuje jako protiargument.

Maďarská opozice se ale vyjádřila striktně proti Orbánovu vetu na půdě Evropské unie. Šest lídrů maďarské opozice vydalo společné prohlášení, ve kterém podtrhují, že postoj Viktora Orbána nereflektuje postoj celé země. Žádají evropské instituce a vlády ostatních zemí, aby pomohly najít řešení a kompromis, jak „zastavit Orbánovu sobeckost“.

Morawieckého Polsko

A z jakého důvodu vetuje Polsko? „Sdílí v tomto ohledu maďarské pocity,“ komentuje Aneta Zachová. I Polsku vadí, že by vyplácení peněz mělo záviset na dodržování právního státu. „Pokud naši partneři nepochopí, že nesouhlasíme s nerovným zacházením se státy, s holí v ruce, která bude použita proti nám jen proto, že se někomu nelíbí naše vláda, pak skutečně to veto nakonec použijeme,“ řekl polský předseda vlády Morawiecki ve středu v polském parlamentu.

„Polsko je sice silně proevropské, nicméně i ono čelí kvůli justiční reformě soudnímu sporu s Evropskou komisí, a je tedy ‚v hledáčku‘ podobně jako Maďarsko,“ říká Zachová.

Co teď?

Pokud se nepodaří do konce roku schválit sedmiletý finanční rámec a fond obnovy, dostane se EU do tzv. rozpočtového provizoria. To se řídí předchozím, tedy aktuálním rozpočtovým unijním plánem. Velký problém ale přichází s fondem Next Generation EU, jeho neschválení by mohlo výrazně oddálit finanční injekce, na kterých budou jednotlivé státy finančně závislé pro to, aby se pokoronavirová ekonomika dostala zpět na nohy.

Politici největších států Evropské unie chtějí v následujících týdnech hledat kompromisní řešení. Podmínky spojené s právním státem ale měnit nehodlají.

„Na čtvrteční videokonferenci si premiéři vzájemně slíbí, že se pokusí najít ohledně rozpočtu EU v nejbližších dnech shodu,“ předesílá Zachová závěry nejbližšího setkání lídrů EU. Připomíná, že k prolomení stávající patové situace zřejmě nedojde během oficiálního jednání, ale spíše při telefonních rozhovorech a osobních schůzkách německé kancléřky Merkelové a ostatních politických představitelů EU s Maďarskem a Polskem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované