Hlavní obsah

Další kapitola rozpočtové odysey. Evropská komise představila nový návrh

Foto: Profimedia.cz

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Reklama

27. 5. 18:23

Historická mobilizace prostředků uvnitř Evropské unie. I tak se mluví o novém návrhu víceletého finančního rámce. Ten kromě příštího rozpočtu počítá i se záchranným balíčkem pro země zasažené koronakrizí.

Článek

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová návrh představila ve středu v Evropském parlamentu. Celkem komise operuje s 1,8 bilionu eur (v přepočtu asi 50,2 bilionu korun), z čehož 750 miliard eur činí právě koronavirový balíček s názvem Next Generation EU.

„Buď půjdeme každý zvlášť, nebo se vydáme společnou cestou,“ řekla předsedkyně EK Leyenová, když na půdě Evropského parlamentu ve středu představila změněný návrh na rozpočet na období 2021-2027. Komise pomyslně „vykopla“ míč na hrací pole, nyní se o jejích návrzích bude diskutovat v Evropském parlamentu a v Evropské radě. Každý členský stát bude mít prostor vyjádřit svůj postoj.

V novém návrhu dlouhodobého finančního rámce (MFF) se hovoří zejména o části spojené s obnovou evropské ekonomiky v návaznosti na koronavirovou krizi. Balíček finanční pomoci komise pojmenovala Next Generation EU (Příští generace) a chce poskytnout evropským zemím až 750 miliard eur.

Šetřit, nebo utrácet?

Velká diskuze se v posledních několika týdnech vedla o tom, v jaké formě by měla být tato pomoc vyplácena. Na jedné straně stojí čtveřice členských států, kterým se začalo přezdívat „Frugal Four“ - Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko zastávají „šetřivou“ část Evropské unie (přestože se v posledních několika dnech Švédsko a Dánsko od původní sestavy vzdaluje). Na straně druhé zase stojí Francie a Německo. Ti prosazovali relativně vysokou, půlmilionovou výši grantů.

Zdá se, že Evropská komise svým způsobem vyslyšela obě strany. Sice vyhověla návrhu Německa a Francie a v rámci Next Generation opravdu nabízí 500 miliard eur v grantech, které budou moci státy, a to nejvíce Španělsko a Itálie, využít. K tomu ale přidává možnost půjček, a to v poloviční výši 250 miliard eur.

„Návrh není překvapení. Za posledních pár hodin se ale posunulo jednání směrem ke kompromisu,“ hodnotí návrh český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce EPP před českými novináři. Akcentuje tři pilíře, na nichž komise staví plán na obnovu evropské ekonomiky - zvýšení odolnosti, digitalizace a udržitelnost. „Abychom překonali tuto krizi, potřebujeme silný fiskální impuls, toho státy samostatně nejsou schopny, na to je potřeba Evropská unie,“ komentuje Niedermayer.

„Máme na stole nejobjemnější rozpočet v historii evropské integrace,“ komentuje nový návrh europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO) z frakce Renew Europe. „Bylo jasné, že tradiční politiky, jako je kohezní politika, nebudou v této krizi stačit,“ dodává Dlabajová. Upozorňuje na kohezní fond, který je součástí rozpočtu a například Česká republika z něj měla za minulý rok více než 20 miliard korun.

Babiš nebude mít radost?

Právě pozice České republiky v diskuzi o rozpočtu ale není úplně jasná. Na jednu stranu je premiér Andrej Babiš odpůrce půjček a vidí budoucnost evropské ekonomiky v grantech. Čeští europoslanci se ale o novém návrhu vyjadřují veskrze pozitivně. Navíc se Česko zatím nepřidalo k žádným návrhům, které předložily ostatní členské státy.

Před několika dny Andrej Babiš zveřejnil video, ve kterém vyjadřuje svůj postoj k solidaritě ostatním státům Evropské unie. „Nejsem ochoten ručit za dluhy ostatních států, když byly nezodpovědné - proč bych to měl dělat!“ říká český premiér na videu expresivním hlasem.

Na celý balíček ve výši 750 miliard eur si komise bude muset půjčit. „Bude za ně ručit celá EU, a tedy všechny členské státy včetně Česka,“ komentuje návrh pro Seznam Zprávy Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Solidarita v rámci New Generation má putovat především do Španělska a Itálie, což jsou vůbec nejpostiženější evropské země koronavirovou nákazou. Do této chvíle však obě země pomáhaly především chudším zemím Evropské unie, jako je a především na začátku svého členství v EU byla, Česká republika. „Italové i Španělé posílali 16 let do Česka v podobě evropských peněz své vlastní finance,“ připomíná Havelka.

Podle něj právě těmto zemím vděčíme za náš ekonomický úspěch. „Kdyby do Česka evropské granty nechodily, nemělo by rozhodně při stejných výdajích ze státního rozpočtu vyrovnaný státní rozpočet a ani by nekonvergovalo a nebohatlo tak rychle,“ dodává analytik.

Co bude dál?

Návrh musí být jednomyslně schválen do konce tohoto roku, tedy alespoň v ideálním případě. Podle analytika Havelky zbývá s ohledem na to, jakým tempem se vyjednávání posouvají, velmi málo času. S prvním návrhem přišla Evropská komise přece jen už v květnu roku 2018.

„Teď máme dva roky poté – a ještě před tím, než nastala koronakrize, nebylo dohodnuto v podstatě nic. Oni se dohodli na nějakých základních rámcích, tedy jak by měly vypadat jednotlivé programy, jak budou strukturované a kam by v rámci nich zhruba měly jít peníze. Ale co se nedohodlo, byly ty částky, kolik by na jednotlivé programy mělo jít,“ vysvětlil Havelka.

Tato část vyjednávání je přitom ta vůbec nejdůležitější. Z toho, kolik celkově půjde do jednotlivých rozpočtových kapitol, se dá určit, k jakým penězům si jednotlivé členské státy přijdou. „Pro každou politickou reprezentaci je paradoxně nejdůležitější, kolik na tom členský stát vydělá nebo prodělá,“ podotkl Havelka.

„Idea, že se díváme na nějaký větší obrázek toho, co by Evropská unie měla dělat? To je pro vyjednavače spíš podružná záležitost. Je to škoda, ale takhle to v těch vyjednáváních funguje. Každý premiér potřebuje přijet domů a říct, že něco úspěšně vyjednal pro své občany. A to je to, s čím se počítá, že většina těch politiků v Evropě pracuje,“ řekl Seznam Zprávám.

„Může z toho zbýt velká pachuť“

Velký boj se povede o výši záchranných grantů – Evropská komise v tuto chvíli navrhuje rozdat 500 miliard eur zasaženým státům. Stejně jako premiér Babiš s tím nejspíš budou mít problém i další lídři. „Byl bych překvapený, kdyby nakonec ta navrhovaná částka byla i schválena. Je to samozřejmě věštění z křišťálové koule, ale myslím, že vyjednávání o tom budou velmi nepříjemná. A vidím problém v tom, že hlavně Itálie, ale i Španělsko, čekají na nějaký náznak toho, že se jim členství v EU vyplatí,“ řekl výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka.

Například ekonomické problémy Itálie, v nichž se stát dlouho potácel, byly podle Havelky způsobeny i vstupem států východní Evropy do Evropské unie. „Byly levnější a měly stejně kvalitní pracovní sílu, takže jim Italové nebyli schopni konkurovat. Je potřeba, aby se v současné době po koronavirové pandemii tomu jižnímu křídlu ukázalo, že při nich Evropa stojí. A dokáže s nimi být solidární,“ popsal situaci odborník.

„Když se při těch vyjednáváních začnou jednotlivé státy handrkovat o pár miliard eur, celou tu akci a ukázku evropské solidarity naruší. Z toho může zbýt velká pachuť. Všichni budou z toho procesu prostě znechucení,“ uzavřel Vít Havelka.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené