Hlavní obsah

Paušál není stravenka, ze mzdy může ubrat víc. Zavádí ho spíš menší firmy

Rozhovor s Jakubem Rybou ze stravenkové společnosti Edenred o budoucnosti stravenek a útratách v restauracích. (Video: Anita Plasová)

 

Reklama

29. 1. 9:26

Stravenkové firmy se jej obávaly, ministryně financí Alena Schillerová o něm mluvila jako o stravenkové revoluci. Téměř měsíc po spuštění se ale žádný velký odliv ke stravenkovému paušálu nekoná. Zatím.

Článek

Stravenkový paušál parlament schválil poměrně narychlo jako součást daňového balíčku na konci roku 2020. Od ledna mohou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům namísto stravenek peníze. Firmy se však teprve „rozkoukávají“ v podmínkách, které se od těch s klasickými stravenkami zásadně liší.

Stravenky a stravenkový paušál není to samé

„Na stravenkový paušál jsme se samozřejmě chystali, i když to bylo trochu složité, protože přesná podoba nebyla známá do konce roku, nyní vyšlo najevo, že stravenkový paušál není úplně to samé jako stravenky, jak bylo na začátku proklamováno. Daňová definice se od stravenek zásadně liší, je přímo obrácená,“ vysvětluje Jakub Ryba ze společnosti Edenred, která vydává stravenkové karty.

Společnost průvodní materiály ministerstva zkonzultovala s externími daňovými poradci a z něho vyplývá, že největší problémy jsou s vyplácením příspěvků u zaměstnanců na kratší úvazky, DPP nebo DPČ. Jako nevýhodný se jeví u delších pracovních směn.

„Stravenka je z pohledu zaměstnance vždy čistý příjem. Když dá zaměstnavatel zaměstnanci příspěvek na stravování formou stravenky, tak ať mu dá 50, 100 nebo 150 korun, tak zaměstnanec na tom nikdy neodvede ani korunu na daních, sociálním a zdravotním pojištění. U paušálu je částka tento rok stanovena na 75,60 korun a nad tu částku by to zaměstnanec zdanil, jako normální příjem. Opačně na straně zaměstnavatele je stravenka daňově uznatelná do výše 75,60. Zatímco stravenkový paušál je uznatelný v libovolné výši,“ vysvětluje Jakub Ryba.

Stravenkový paušál mohou zaměstnavatelé zneužít

U zaměstnanců, kteří pracují například v 11hodinových směnách, bude příspěvek na stravování v rámci paušálu vyplacen pouze jeden, v případě vyplácení stravenek ale dosáhne na dvě.

Problémy jsou také u zaměstnanců, na jejichž mzdu je nastaven nějaký druh exekuce, vzhledem k tomu, že u paušální daně je příspěvek vyplácen jako součást mzdy, není jasné, jak banka rozpozná, na jakou část nesmí „sáhnout“.

Obavy také panují kolem možného zneužití stravenkového paušálu, kdy jej zaměstnavatel může zaměstnanci navýšit, ale o to ponížit mzdu, podobně jako se to již v některých firmách děje po zrušení superhrubé mzdy.

Podle informací Ministerstva financí bylo cílem stravenkového paušálu umožnit čerpat tento benefit i zhruba jednomu milionu zaměstnanců, který čerpat příspěvky na stravování nemohl.

Ačkoliv podle Edenredu ke stravenkovému paušálu zatím odešly jednotky klientů, především malých firem do 100 zaměstnanců, na nižší zisky se společnost připravila.

„Odliv ke stravenkovému paušálu je zatím v řádu nižších jednotek procent. Daleko větší dopad vnímáme ohledně ekonomické krize, která dopadá obzvlášť na menší firmy. Na ten fakt, že stravenkový paušál určitě ukrojí z našich obratů a tím pádem zisků, se jako společnost připravujeme. Tudíž my samozřejmě plánujeme určitý pokles obratu, není to ale nic dramatického nebo existenčního. Věříme, že většina uživatelů a zaměstnavatelů u nás zůstane,“ dodává Ryba.

Restaurace teď mají jiné problémy, než čím u nich platit

A jak dopadne stravenkový paušál na konečné příjemce – tedy restaurace a hospody? Odhady se liší napříč průzkumy a jejich zadavateli.

Zatímco podle Ministerstva financí po změně systému volaly samotné restaurace, které musejí stravenkovým firmám platit provize okolo 5 až 7 procent z každé stravenky a 80 procent z nich by tak uvítalo, kdyby lidé platili za jídlo více penězi než stravenkami.

Společnost Edenred před pár měsíci upozorňovala, že podle průzkumu agentury STEM/MARK se 62 procent restauratérů stravenkového paušálu bojí a pro zhruba 40 procent z nich je to likvidační záležitost, protože stravenky tvoří v době oběda pro většinu z nich až 40 procent tržeb.

Ceny za jídlo rostly, obědvali jsme později

Jenže pro většinu podniků je otázka stravenek nyní irelevantní, příjmy z výdejních okének jsou dlouhodobě minimální a bez nadsázky lze říci, že gastropodniky jsou vděčné za jakoukoliv objednávku, ať už je placená stravenkami nebo penězi. Podle aktuálních dat Edenredu jsou tržby ze stravenkových karet v restauracích na 35 procentech předcovidového stavu.

„Na jaře se tržby ze stravenkových karet propadly pod 20 procent předcovidového stavu. V létě, když byly restaurace otevřené, byla poptávka lehce nad 80 procent. To bylo ale maximum, na které se tržby vyšplhaly. Druhý lockdown – v říjnu 45 procent normálního stavu, v listopadu asi 35 procent,“ popisuje data Jakub Ryba.

Tempo růstu cen je však srovnatelné s rychlostí v roce 2019, po prvním lockdownu sice utracené částky lehce klesly, postupem času se ale začaly navyšovat. Rozdíl v jarních a podzimních cenách byl také v tom, že na jaře restaurace často poskytovaly obalový materiál zdarma, nyní tomu tak není i proto, že spotřeba razantně vzrostla.

A změnily se i stravovací návyky Čechů, obědy si lidé objednávají později.

„Průměrné časy placení se posunuly o více než půl hodiny, evidentně se na home-officu pracovní tempo změnilo. I když by člověk očekával, že čas placení bude spíše dřívější, protože se jídlo objednává a platí dopředu, tak náš průměrný čas se spíše prodloužil,“ uzavírá Jakub Ryba za společnost Edenred.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené