Hlavní obsah

Pět let od skotského referenda o nezávislosti. Je načase vyhlásit další?

Skotské referendum o nezávislosti proběhlo 18. září 2014. Pro setrvání ve Spojeném království se tehdy vyslovilo 55,3 % voličů. (Video: Klára Mališová, Eva Soukeníková )

Přesně před pěti lety Skotové v referendu rozhodovali o setrvání ve Spojeném království. Tehdejší britský premiér David Cameron je před hlasováním upozorňoval, že pokud chtějí ochránit své evropské zájmy a svoji přítomnost v EU, mají si zvolit možnost zůstat součástí Británie. Skotsko dalo na premiérova slova, dva roky nato ale Cameron vyslechl volání britského lidu a povolil referendum o brexitu. Separatistická Skotská národní strana od té doby bojuje za prosazení druhého referenda, samotní Skotové ale k této možnosti přistupují poněkud obezřetně.

Článek

Pět let po neúspěšném referendu o vystoupení Skotska ze Spojeného království se mezi Skoty stále projevují tendence opustit Británii. O nezávislost usiluje především Skotská národní strana, která v čele s tehdejším předsedou Alexem Salmondem prosadila první referendum. Současná šéfka strany a zároveň skotská premiérka Nicola Sturgeonová o vypsání druhého referenda žádala expremiérku Theresu Mayovou už v březnu 2017, ještě před aktivací článku 50 – tedy před počátkem dvouleté lhůty, během níž měla Británie původně opustit EU. Bývalá premiérka vypsání hlasování zamítla se slovy, že „na to není správný čas”.

Skotská vláda ale v čele se Sturgeonovou o referendum usiluje dál. Na konci května předložila tamnímu parlamentu návrh zákona, který stanoví nová pravidla pro konání referend. Skotským ministrům by se souhlasem skotského parlamentu umožňoval vypsání referenda v rámci jejich kompetencí, aniž by k tomu byl potřeba nový zákon. Skotsko by pak mohlo vypsat druhé referendum. K tomu ale zemi chybí souhlas britské vlády, která nové referendum nadále odmítá.

Britský premiér Boris Johnson odmítl vyloučit blokování druhého referenda o nezávislosti Skotska během červencové návštěvy země, kde se mimo jiné sešel s ministerskou předsedkyní Nicolou Sturgeonovou. Podle něj neexistuje žádný důvod, proč by se další referendum mělo vypsat, a odsouhlasení druhých voleb by jen víc poškodilo důvěru lidí v politické dění.

Chtějí vůbec Skotové druhé referendum?

Podle politologa Jana Vášky z Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd mezi Skoty k velkému nárůstu popularity pro myšlenku druhého referenda o nezávislosti nedošlo. Proti hrají především ekonomické reálie. „Ekonomická životaschopnost samostatného Skotska v tradiční představě Skotské národní strany stála na příjmech z ropy, které by už nešly do společného britského rozpočtu, ale zůstaly by ve skotském vlastnictví. Ceny ropy jsou ale dlouhodobě nízké a známé zásoby se zároveň vyčerpávají,” řekl Seznamu politolog. „Nikdo nedokáže říct, zda by Skotové volili na základě emocionálního rozhodnutí, jako tomu bylo u brexitu, a nebo na základě spočítání si nákladů a výnosů – jestli půjdou víc racionálně,” dodal.

Průzkumy veřejného mínění prováděné od roku 2016 ukazují, že spíše převažuje počet Skotů, kteří by se postavili proti vypsání nového referenda. Procento Skotů souhlasících s dalším hlasováním dominuje až v posledních měsících. Jejich postoj se totiž mění v závislosti na dění okolo brexitu – druhému referendu by byli mnohem víc naklonění v případě, že by došlo k brexitu bez dohody. Jedině poté by podle politologa Vášky možná vznikla dostatečná poptávka. Skotská premiérka Sturgeonová má podle něj stále ambice druhé referendum uskutečnit, řeší ale vhodné načasování, aby maximalizovala šance.

Foto: What Scotland Thinks

Graf zobrazuje vývoj názorů Skotů vůči druhému referendu.

Proti vystoupení Británie z Evropské unie v roce 2016 hlasovalo 62 procent Skotů. „Voliči Skotské národní strany nejsou ze sta procent ti, kteří volili setrvání Británie v EU. Značná část skotského elektorátu, kteří volili ‚leave', což bylo ve Skotsku skoro 40 procent, jsou zároveň voliči SNP. Bylo by tedy přílišné zjednodušení říct, že všichni voliči SNP jsou ti, kteří upřednostňují nezávislé Skotsko v EU,” popsal pozici Skotské národní strany Váška.

Foto: Wikimedia Commons/mirrorme22

Pro setrvání Británie v EU se v roce 2016 vyslovilo 62 procent obyvatel Skotska.

Podpora strany SNP zároveň ve Skotsku dlouhodobě klesá. V roce 2014, kdy proběhlo referendum o nezávislosti, sice strana měla první většinovou vládu. Poté ale její oblíbenost začala upadat. „Totální dominanci si neudrželi moc dlouho – v roce 2016 proběhly ve Skotsku regionální volby, kde strana výrazně ztratila. Tenhle trend poklesu podpory pokračoval v roce 2017, když se na jaře uskutečnily celobritské předčasné parlamentní volby. Strana tehdy ztratila 21 křesel v parlamentu a posílili konzervativci a labouristé,” uvedl v rozhovoru politolog Váška. Podle něj ale v poslední době eroduje podpora pro největší celostátní strany, pro skotské nacionalisty by to tak v případě předčasných voleb mohlo znamenat zisk okolo padesáti křesel v britském parlamentu. Strana by tím zároveň mohla získat větší šanci na úpravu podmínek ohledně brexitového vyjednávání.

Trnitá cesta zpátky do Unie

Pokud by se Skotsku podařilo prosadit uspořádání druhého referenda po uskutečnění brexitu a pokud by si Skotové odhlasovali opuštění Británie, země by v případě zájmu musela projít formálním přijímacím procesem zpět do EU. K tomu potřebují vedle splnění několika podmínek i souhlas všech členských států spolku, některé země – například Španělsko kvůli paralelám s Katalánskem – by se ale z vnitropolitických důvodů mohli postavit proti.

„Když Skotové koukají, jak vypadají jednání mezi Londýnem a Bruselem o podmínkách vystoupení, tak to samé by čekalo Skotsko. Bylo by tu období strašně dlouhé nejistoty,” myslí si Jan Váška. Brexitová zkušenost podle něj u Skotů povede spíš k tomu, že napřou síly k co nejměkčímu brexitu. „V tuhle chvíli se nedá říct, že by Skotsko bylo zralé na opakování referenda o nezávislosti s tím, že je jasné, že by to tentokrát zastánci odtržení jasně vyhráli. Tak to není,” uzavírá Váška.

Podobná nálada panuje kvůli brexitu i v Severním Irsku. Předsedkyně republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová na konci července před schůzkou s premiérem řekla, že pokud dojde k brexitu bez dohody, mělo by se v Severním Irsku konat referendum o jeho případném sjednocení s Irskou republikou.

Případná referenda by v obou zemích podle deníku The Independent podpořila i většina britských voličů. Ve výzkumu agentury BMG věří 45 procent dotázaných Britů z Anglie, Skotska a Walesu, že by britská vláda měla povolit referendum o nezávislosti ve Skotsku, zatímco 30 procent voličů by bylo proti. Referendum o připojení Severního Irska k Irské republice by podpořilo 52 procent dotázaných, proti by bylo jen 19 procent.

Doporučujeme