Hlavní obsah

Pět let Šťastného pondělí: „Zlí jsme pouze tehdy, když si to politici zaslouží“

„Politik, který polemizuje se satirou, je mrtvej politik,“ říká v rozhovoru komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Reklama

26. 10. 11:45

V říjnu páté výročí, blíží se epizoda s číslem 200, ještě předtím živé natáčení v Divadle X10 a pak finále Křišťálové Lupy, v němž usiluje o ceny ve dvou kategoriích. Rušný podzim Šťastného pondělí (i) Jindřicha Šídla.

Článek

Jindřichu, na úvod si otestujeme tvoji vyhlášenou paměť. V aktuálním díle Šťastného pondělí se vzpomínalo na úplně první díl, ale vzpomeneš si, o čem byl druhý v pořadí?

Historicky druhý? Neodjížděl jsem do USA na volby? Protože dva díly jsem tehdy dělal o amerických prezidentských volbách, jelikož jsem byl v New Yorku, když docela nečekaně vyhrál Donald Trump. Jeden díl jsem psal dokonce na letišti a posílal Tomáši Dusilovi do Prahy.

Ne, americké volby byly až třetí a čtvrtý díl. Druhý byl…

Rozpočet! Bylo to o hlasování o státním rozpočtu.

Správně. Napadlo tě tehdy, že Šťastné pondělí budete tvořit ještě za pět let a na dohled bude epizoda s číslovkou 200?

Vůbec! Já jsem tehdy popravdě ani neuvažoval o tom, jak dlouho taková věc může fungovat. Bylo to v době, kdy se Seznam Zprávy rozjížděly, u všeho se zkoušelo, co to vydrží, co se všechno dá dělat. Takže tohle mě fakt vůbec nenapadlo. A vlastně až po nějaké době, kdy jsme pořadu s Tomášem nastavili nějaký režim, jsem o něm začal uvažovat tak, že možná má nějakou delší perspektivu. To mohlo být zhruba na jaře 2017.

Už máte s tvůrčím týmem v hlavě, co bude ve dvoustém díle?

Kdepak. My ve skutečnosti bereme jako jubilejní díl ten, který budeme natáčet tento čtvrtek živě. Kvůli tomu jsme ho psali už v neděli a v pondělí a můžu prozradit, že je trochu retrospektivní, je to takové ohlédnutí za těmi pěti lety, jak se změnilo Česko a jak jsme se změnili i my. Takže je možné, že dvoustý díl už potom nebudeme brát jako něco extra.

Vybavíš si epizodu, která za těch pět let vyvolala největší smršť ohlasů?

Těch bylo hodně, ale jeden z prvních virálních dílů byl na jaře 2017 o městské policii, což mě docela překvapilo. Potom měl ohlas díl o výročí odsunu sovětských vojsk, kde jsme řešili, že místo Franka Zappy k nám jezdí Alexandrovci, a potom si ještě vybavuju, že velkou smršť vyvolal na jaře 2018 díl o Tomiu Okamurovi, ve kterém jsme pro něj a jeho příznivce udělali návod, jak poznat dobrého Čecha, i když nemusí být vždycky úplně bílý – ukazovali jsme tam spoustu Čechů tmavší pleti a to mělo opravdu velký ohlas.

Takže Tomio Okamura je politik, kterého jste naštvali nejvíc?

To bych neřekl. My jsme ho vlastně ani tak často nedělali, věnovali jsme se mu, jen když si to zrovna zasloužil a něčím si o to řekl. Ale jednou třeba vedení Strany práv občanů, což byli Zemanovci v čele s Janem Velebou, pocítilo potřebu natočit vlastní video, aby ukázalo, že jsme se jich dotkli. Tak to mě potěšilo. Ale logicky jsme se za ty roky nejčastěji zabývali Andrejem Babišem, protože byl předseda vlády a byl nejmocnější. A je jasné, že Miloš Zeman se tam taky objevoval dost. Zároveň jsme ale nezapomínali ani na ostatní.

Ozývají se ti politici často?

Ani ne. Oni vědí, že to je satira a na tu nemá cenu reagovat. Vypráví se historka, jak Alastair Campbell, mluvčí někdejšího britského premiéra Tonyho Blaira, volal večer šéfovi a ptal se ho, co dělá, a on mu odpověděl, že píše polemiku s komiksem v The Guardian. A Campbell mu odpověděl: „Tony, slib mi jednu věc. Vypni počítač a jdi spát. Protože nemůžeš polemizovat s komiksem. Lidi by si mysleli, že jsi byl ožralej.“ Což myslím, že byla dobrá rada spin doctora politikovi, protože politik, který polemizuje se satirou, je mrtvej politik.

Ozval se někdy politik i s pochvalou? Že jste ho pobavili, i když jste se do něj trefovali?

To zase jo. Pamatuju si na Piráty, ale třeba i sociální demokraty, kteří zavolali a řekli: „To nebylo pěkné. Ale bohužel pravdivé.“ Ale brali to s nadhledem. Na druhou stranu, my přece nejsme zlí. Nebo aspoň ve většině případů nejsme zlí. Zlí jsme, jen když si to dotyční zaslouží.

V politické satiře občas jdete na samotnou hranu. Stává se, že si při psaní řeknete: Hele, tohle už ne, to už je moc?

Jasně, to si říkáme. Když vzniká scénář, tak zazní vtipy, které neprojdou, protože jsou už za hranou. Sice je pravda, že humor je jako Rusko čili nezná hranice, ale přece jen jsme si už mnohokrát řekli: Tohle už ne, tenhle vtip už bude lepší vyjádřit nějak jinak. Ale na druhou stranu jsme třeba řešili, jestli Martina Nejedlého nazvat hovadem. A pak jsme si řekli, že jo, protože to sice nebyl vtip, ale zato to bylo nejpřesnější označení člověka, který zaparkuje svůj mercedes na přechodu, sundá roušku a v době nejtvrdšího lockdownu si jde pro kafe do Starbucks.

Jaké má Šťastné pondělí plány pro nejbližší budoucnost a jaké pro tu vzdálenější?

Úplně nejbližší se týkají zmíněného čtvrtečního natáčení dílu, kde budou pozvaní hosté. Je to potřetí v naší historii, kdy takovou akci děláme – první byla La Fabrika, pak Rock Café a teď Divadlo X10, kde už máme vyprodáno, za což jsme hrozně rádi a děkujeme.

Co se týká dalších plánů, tak jsme už loni měli vymyšlené, že se Šťastné pondělí rozjede do regionů, což ale není úplně jednoduché, protože vezeme poměrně velký cirkus. Takže letos máme vymyšlený takový úspornější model, se kterým bychom chtěli jet, ale zatím nevíme, jak to bude s covidem, který nám to zhatil loni. Doufám, že už nás tentokrát nic nezastaví. Určitě také budeme natáčet vánoční speciál, což je live stream spojený s dražbou, kterou jsme třeba loni vydělali asi 90 tisíc korun pro organizaci Život 90.

Všichni o tobě víme, že máš brilantní odhad, přičemž tvojí nejsilnější disciplínou jsou odjakživa předpovědi výsledků voleb, které jsi – pokud si dobře vybavuji tvá vlastní slova – netrefil nikdy. Takže na závěr malá tipovací soutěž. Kolik ještě natočíš dílů Šťastného pondělí?

To záleží jen na divácích, já ještě můžu, vždyť mi ještě nebylo ani padesát.

Šťastné pondělí je nominované na Křišťálovou Lupu v kategoriích Cena popularity a Online video – získá dvě ceny, jednu, nebo žádnou?

To je těžká soutěž! Já jsem si popravdě nemyslel, že bychom kdy mohli získat byť jednu, a dostali jsme už dvě, což je samo o sobě strašně pěkné. Tak já bych si asi přál ještě aspoň jednu, protože by se jí dočkali i kolegové, kteří ji na rozdíl ode mě v ruce ještě nepotěžkali. Což jsou vlastně všichni, co tady dnes jsou. Takže to by bylo super a budu rád, když pro nás budou lidé hlasovat.

Na kolikátém místě aktuálního ročníku Premier League skončí tvůj oblíbený Arsenal?

Letos to ještě na titul nebude, ale dotáhne to do evropských pohárů. Určitě se ale zase dočkám titulu. Vždyť Liverpool na něj čekal 30 let, Tottenham vyhrál naposledy před 60 lety, Manchester United před osmi, takže ono to i u Arsenalu zase přijde. Naopak u Bohemians, kterým fandím v české lize a jejichž jediný titul jsem v roce 1983 zažil a viděl na vlastní oči, se trochu bojím, že už se to nezopakuje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované