Hlavní obsah

Piráti nabrali směr Brusel. Eurovolby chceme vyhrát, vzkazuje šéfpirát Bartoš

Piráti chtějí do Europarlamentu.

Čeští Piráti budou na jaře podruhé kandidovat do Evropského parlamentu. Před čtyřmi lety neuspěli, nyní jsou však třetí nejsilnější stranou ve Sněmovně. O víkendu vybírají lídra kandidátky.

Článek

Piráti o víkendu zvednou hozenou „bruselskou rukavici“ a vyberou čelo své kandidátky pro nadcházející evropské volby.

Boj o prvních pět míst na listině svede celkem dvaatřicet kandidátů, o post lídra se utká sedm z nich.

Nejvíce krajských organizací by si na postu jedničky přálo poslance a místopředsedu sněmovního evropského výboru Mikuláše Peksu. Jeho nominaci podpořilo celkem pět regionů.

Jasného favorita hlasování přesto dopředu nemá a vytvořit ho veřejnou podporou nechce ani šéf strany Ivan Bartoš. „Nechci jako předseda do toho výběru zasahovat. Ani při představování kandidátů jsem se v těch debatách nevyjadřoval. Je to celostátní volba,“ zdůvodnil.

Velké ambice

Před čtyřmi lety, kdy čeští Piráti kandidovali v evropských volbách poprvé, skončili těsně pod pětiprocentní hranicí. „Hodně mě to tehdy mrzelo, chyběly nám tři tisíce hlasů,“ přiznává tehdejší jednička kandidátky a dnes lídr celé strany Ivan Bartoš.

Po čtyřech letech, kdy Piráti „vyrostli“ na třetí nejsilnější sněmovní stranu, vzrostlo i jejich sebevědomí pro nadcházející volby. „Chceme tyto volby vyhrát. A máme ambice ke dvacetiprocentnímu výsledku," řekl ve Výzvě Seznamu začátkem týdne Bartoš. Poslední hlasování v roce 2014 přitom ovládlo hnutí ANO s výsledkem lehce nad šestnáct procent, za které získalo čtyři poslanecká křesla.

Volby do Evropského parlamentu přitom nebudou pro Piráty klíčové jen proto, že by v nich mohli vůbec poprvé od svého vzniku na české scéně reálně zvítězit. „Jsou to volby možná o budoucnosti Evropy z pohledu nástupu populistických a nacionalistických stran,“ dodává Bartoš.

Ústředním tématem v pirátské kampani před volbami tak podle něj bude znovu Čechům připomenout, co všechno jim postavení občana EU přináší.

„Po dobu členství ČR v EU jsme dostali spoustu věcí, na které jsme si zvykli jako na standard. Svoboda cestování, volný pohyb zboží, garance kvality, data, roaming, ochrana osobních dat.. To vše nám připadá běžné, ale nyní je to reálně ohroženo nastupujícími politikami striktně národních států,“ vysvětluje strategii Bartoš.

Brusel jako nová pirátská bašta

Velké ambice nemají pro květnové hlasování o novém složení Evropského parlamentu jen tuzemští Piráti. Úspěch celoevropského hnutí od posledních voleb vzrostl v řadě dalších evropských zemí.

Pirátská invaze sice do Bruselu po 26. květnu, kdy ve všech členských zemích eurovolby skončí, s největší pravděpodobností nedorazí. Avšak očekávání, že se počet pirátských europoslanců rozroste z jednoho (Němka Julia Reda) na několik desítek, je rozhodně na místě.

A s tím i úvahy, kde budoucí pirátští europoslanci zakotví. Mikuláš Peksa, který je zároveň místopředsedou tuzemské i celoevropské pirátské strany, se netají tím, že stávající nabídka frakcí, tedy spojenectví jednotlivých národních politických stran, bude Pirátům nejspíš těsná.

„Ideálně budou Piráti v Evropském parlamentu chtít založit úplně novou, vlastní frakci," potvrdil Seznamu. Zároveň ale přiznává, že taková varianta není úplně pravděpodobná.

Ve které ze stávajících frakci v rámci Evropského parlamentu nakonec čeští Piráti případně skončí, tak zatím není vůbec jisté. „Budeme mířit na liberální střed, ale v tuto chvíli nedokážu říct, jakým způsobem bude tento liberální střet po evropských volbách vypadat.“

V úvahu podle Peksy nepřichází pouze pouze frakce „Evropa národů a svobod“, která sdružuje nacionalistické partaje, ale i Skupina Evropské sjednocené levice, ve které zasedají komunisti.

Doporučujeme