Článek
„Hana Hegerová je pro mě jedinečná tím, že jako zpěvačka dokázala jít až na morek každé písničky, ještě hlouběji než do kosti. Z rozhovoru, který jsem s ní dělal, si vzpomínám na to, jak měla rozpartované a rozkreslené všechny písničky, mezi jednotlivými slovy měla nakreslené všelijaké vazby, bylo to až skoro neuvěřitelné,“ popisuje znalec české populární hudby Josef Vlček.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_a/4kUo.jpeg?fl=cro,0,0,2500,2500%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Hana Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková, pocházela ze Slovenska. Kariéru zahájila jako herečka v žilinském divadle. Na snímku už jako úspěšná zpěvačka při návratu z koncertu z Polska v roce 1962.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QI_e/8SVBq.jpeg?fl=cro,0,0,2500,2254%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v Semaforu. Na královnu šansonu zavzpomínal pro Seznam Zprávy i Jiří Suchý, který se s ní - i spolu s Jiřím Šlitrem - poprvé viděl začátkem šedesátých let v kabaretním divadle Rokoko. „Přivedl nás tam režisér Roháč, že tam je zajímavá bytost, ať se jdeme podívat. Byli jsme okouzleni, protože Hana Hegerová byla absolutně jiná než všechny ostatní herečky a zpěvačky, které jsme znali. Tak jsme tomu Rokoku vlastně tak trochu záviděli, ale ona najednou díky režiséru Roháčovi přešla k nám do Semaforu,“ vypráví Suchý. Na snímku Hegerová ve hře Zuzana je zase sama doma, divaldo Semafor 1961.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QM_Z/x2UB1.jpeg?fl=cro,0,0,2344,2320%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
„Cítili jsme s Jiřím Šlitrem povinnost pro ni začít psát. Složili jsme pro ni jednak šansony, to byla Barová lavice nebo Zlá neděle, ale ona byla schopná nám odzpívat třeba i veselou písničku, třeba v revue Šest žen,“ říká hudebník. Na snímku Jiří Šlitr a Hana Hegerová na ruzyňském letišti v Praze 1962.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_Z/LJ2K.jpeg?fl=cro,0,0,2440,2367%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Dobový text z roku 1968: Po úspěchu v Cannes přicestovala 26. ledna do Prahy Hana Hegerová a Josef Laufer. Fotka po příletu na letiště v Ruzyni.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QI_e/eACBs.jpeg?fl=cro,0,0,2128,2292%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Svou nejslavnější desku Potměšilý host, na které spolupracovala s Petrem Hapkou a Michalem Horáčkem, vydala v roce 1986. Objevily se na ní písně jako Levandulová nebo Denim Blue. Na snímku šansoniérka v roce 1991.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QK_a/7IBq.jpeg?fl=cro,0,0,1889,2500%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
6. února 2008 vystoupila v Bratislavě v doprovodu klavíristy Petra Maláska. Ten k spolupráci se slavnou šansoniérkou řekl Seznam Zprávám: „Odjeli jsme spolu tisíce koncertů, spolupracoval jsem s ní 24 let, což už je pěkná doba. Myslím si, že za těch 24 let se ani jeden koncert neopakoval a vždy jsme našli něco originálního a vždy nás to strašně bavilo. Budu na ni vzpomínat s úsměvem a s tím, že se podílela na tom, že můj život je krásný,“ uvedl Malásek.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QR_Z/9XWK.jpeg?fl=cro,0,0,1676,1944%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Zpěvačka Hana Hegerová vystoupila 20. října 2008 v Národním divadle v Praze při příležitosti svých 77. narozenin.
![](http://d39-a.sdn.cz/d_39/c_img_QO_a/k3hS.jpeg?fl=cro,0,0,2500,1750%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
V roce 2010 vydala desku Mlýnské kolo v srdci mém. Tu označila za své poslední album. Na snímku zástupci Prahy 1 předali zpěvačce v roce 2012 čestné občanství.
Mezi posledními dvěma alby Potměšilý host a Mlýnské kolo v srdci mém, které vyšlo v roce 2010, Hegerová takřka čtvrt století nevkročila do nahrávacího studia. Přesto se těšila velké oblibě fanoušků, a to díky živým vystoupením.
„Hegerová měla obrovskou výhodu v tom, že byla původně herečka. A herci přece jenom dokážou dát písni, pokud jsou dobří zpěváci, nějaký obsah, to je strašně důležité. Koneckonců dneska část české popmusic jsou také herci. Pro mě byl právě její herecký výkon asi to nejvíc, co jsem na ní jako interpretce obdivoval,“ říká Vlček.
Nečekaný hit v době televizních estrád
Ještě v roce 2017 ve svých pětaosmdesáti letech Hegerová nahrála z domova píseň na kompilační album Protestsongy 1966-2017, kariéru ale oficiálně uzavřela přesně před deseti lety, v roce 2011.
„Bylo jí 79, to už je opravdu věk, kdy člověk nemá takovou kondici. A ona víc než by nahrávala, tak zpívala živě. Pro ni ten koncert znamenal týden práce. Dva dny soustředění, potom vystoupení, druhý den vyčerpaná odpočívala, další den se uvolňovala a nechávala doznívat. Ona v těch 79 byla opravdu křehká žena, která byla fyzicky velice rychle vyčerpaná, je celkem logické, že musela se zpíváním přestat,“ říká Vlček.
„Já ji mám neustále před očima na Staroměstském náměstí, protože ona bydlela na Staroměstském náměstí, na rohu Celetné, a vídával jsem ji, jak pomaličku kráčela Celetnou ulicí. Takhle ji mám zafixovanou v paměti,“ vzpomíná publicista, který osobně zažil řadu jejích koncertů. Skoro všechny podle něj byly úplně vyrovnané. Žádný nebyl lepší nebo horší, všechny výborné.
„Největší radost z Hany Hegerové jsem měl v roce 1987. Ona byla zpěvačka, která byla tak trochu stranou. Měla svůj velký okruh posluchačů, velký okruh fanoušků, ale nebyl to ten hlavní proud, který by se objevoval každý týden v televizi, jako to v těch osmdesátých letech v těch estrádách bylo. A najednou měla obrovský hit – Levandulovou. Musím říct, že málokomu jsem to přál tak jako právě Hegerové,“ dodává Vlček.