Hlavní obsah

Platit vstupné do Krkonoš kvůli kůrovci? Většina Čechů je pro

Ilustrační foto.

Reklama

10. 1. 2020 12:17

Krkonošský národní park se kvůli kůrovcové kalamitě potýká s finančními problémy a stát už nechce navyšovat pomocnou částku. Řešením, jak přivést peníze do pokladny Krkonoš, může být zavedení vstupného. Většina lidí by podle průzkumu nebyla proti.

Článek

Typickým návštěvníkem Krkonoš je aktivní turista, který poznává hory po značených stezkách v zimě i v létě, přijel za přírodou, přespí a vrací se opakovaně. Většina návštěvníků vítá, že jsou Krkonoše národním parkem a téměř dvě třetiny dotazovaných by byly pro zavedení vstupného, vyplynulo z výzkumu, který probíhal na obou stranách Krkonoš od léta 2018 do konce jara 2019.

Naopak nejvíce vadí vysoké ceny a stav silnic. Výzkum zahrnul 1200 respondentů, z toho 900 na české a 300 na polské straně hranice.

Zavedení vstupného může být důležitým zdrojem financí pro Krkonošský národní park (KRNAP), ten se od kůrovcové kalamity potýká s finančními problémy.

Anketa

Měli by turisté platit vstupné do Krkonošského národního parku?
Ano.
40,6 %
Ne.
59,4 %
Celkem hlasovalo 2515 čtenářů.

Zatímco v roce 2016, před vypuknutím kůrovcové kalamity v takovém rozsahu, v jakém je nyní, KRNAP za dřevo utržil 144 milionů korun, v roce 2018 to bylo už jen 110 milionů a pro loňský rok čeká další propad. „Náš odhad je 70 až 75 milionů korun,“ říká náměstek ředitele parku Václav Jansa. Peníze získané za vytěžené dřevo přitom tvořily zhruba polovinu příjmů parku a dokázaly pokrýt například osobní náklady na zaměstnance.

Nejvýraznější pomoc měla přijít od Ministerstva životního prostředí, které KRNAPu na provoz v dobách před kůrovcovou kalamitou přispívalo kolem 110 milionů korun. Postupně však muselo příspěvek zvyšovat, aby pokrylo výpadek za prodej dřeva. „V roce 2018 činil příspěvek na činnost pro KRNAP 126 milionů korun, v roce 2019 je ve výši 157 milionů,“ říká Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva.

Návrh na rok 2020 ministerstvo zatím vypočítalo na základě propočtů z loňského června, a to na 197 milionů korun. „Řešení schodku v našem hospodaření je však stále v jednání s panem ministrem,“ dodal Jansa z KRNAPu. Na konci roku ale ministerstvo došlo k závěru, že peníze nepřidá.

Názor respondentů na ochranu přírody a kvalitu přírodního prostředí je většinou pozitivní. Čtvrtina dotazovaných by dokonce ani nepřijela, kdyby Krkonoše národním parkem nebyly.

„Návštěvníci se dělí do dvou stejně velkých skupin. Podle první skupiny by se ochrana Krkonoš měla zachovat v rozsahu a intenzitě asi takové, jaká je dnes. Druhá skupina je pro ještě o něco vyšší ochranu Krkonoš,“ uvedl mluvčí Správy KRNAPu Radek Drahný.

Mezi návštěvníky Krkonoš převažují zastánci omezování tras a cest pro čtyřkolky a skútry, omezování rekonstrukcí do podoby, která neodpovídá původní podobě nemovitostí. „Pro nás bylo překvapivé, že 25 procent dotazovaných by uvítala další rozšíření počtu lanovek na území národního parku,“ uvedl Drahný.

Více než 20 procent dotazovaných by bylo pro snížení počtu turistů v NP. Zavedení vstupného do KRNAPu ve výši 30 korun na osobu a den by podpořilo 64 procent dotazovaných. „Naopak jasný nesouhlas s případným zavedením vstupného vyjádřila pětina návštěvníků. Podpora vstupného roste nejen s věkem, ale také s frekvencí návštěv. Tedy čím častěji a déle lidé do Krkonoš jezdí, tím jsou ochotnější za vstup do národního parku platit,“ uvedl Drahný.

I přes nástup elektronických map v mobilech hrají mezi návštěvníky Krkonoš při orientaci v terénu stále významnou roli klasické papírové mapy. Elektronické mapy v Krkonoších využívá téměř polovina návštěvníků, s pomocí klasických papírových map se orientují dvě pětiny návštěvníků.

Výzkum se věnoval také otázce financí. Celkové výdaje spojené s návštěvou Krkonoš se pohybují v průměrné výši 749 korun na osobu a den, přičemž významnou složkou je stravování (29 pct), ubytování (27 pct) a doprava (24 pct). Návštěvníci obou krkonošských národních parků bez započítání návštěvníků ochranných pásem přinášejí ročně regionu 5,2 miliardy korun, z toho čtyři miliardy korun na české a 1,2 miliardy v přepočtu na koruny na polské straně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované