Hlavní obsah

Pletení pomlázky zažívá na Moravě malou renesanci, říká etnograf

Pomlázka je symbolem Velikonoc.

Reklama

7. 4. 2020 12:40

Pletení pomlázky zažívá na Moravě v posledních letech malou renesanci. Podle etnografa Slováckého muzea v Uherském Hradišti Jana Káčera ji z vrbového proutí umí v regionu uplést téměř polovina mužů.

Článek

„Čím dál častěji zkoušejí její vlastnoruční výrobu také ženy,“ řekl etnograf. Kromě domácností se s pletením mohou lidé setkat například v muzeích nebo na jarmarcích.

Že by zvyk pletení pomlázek vymřel, se Káčer nebojí. „Zájemci o pletení mezi lidmi jsou. A nejenom muži. Stalo se nám, že když jsme měli před dvěma lety dílničku ve Slováckém muzeu, byly z desítky účastníků tři dámy. Pletení jim šlo obstojně, jen trošku nadávaly, protože práce s vrbovým proutím je dost fyzicky náročná pro prsty. Po hodině pletení začnou brnět prsty,“ uvedl Káčer.

Letošní Velikonoce budou netradiční.

Základem pro dobrou pomlázku je podle něj kvalitní proutí, ať už ze šlechtěných nebo volně rostoucích vrb podél vody. „Proutky se nesmějí lámat. Pleteme různé způsoby pomlázek. Základní je z osmi proutků, dá se plést i z devíti, kdy oplétáme středový proutek čtyřmi proutky z každé strany. Existuje také pomlázka z osmi nebo devíti proutků s ozdobným košem nad rukojetí, na který je třeba použít dalších pět proutků. Čtyři z nich se vyhnou do světových stran a tím pátým začíná oplet, aby byl pravidelný a pěkný,“ řekl etnograf.

Někteří lidé využívají k pletení pomlázek také bužírku nebo plast. Základní postup výroby pomlázky je podle etnografa od základny směrem ke špičce, existují však lidé, kteří volí opačnou variantu. „Na Slovensku se občas ke šlehání děvčat využívá i větvička tisu. Občas se o to lidé pokoušejí i na Moravě. Tis je ale chráněný, očesávat větvičky je protizákonné. Šlehání větvičkou navíc děvčata více bolí,“ uvedl Káčer.

Plést pomlázku se naučil od svého otce. Později se zdokonalil v její výrobě při velikonočních dílničkách v muzeu a při terénních výzkumech u košíkářů, kteří techniky pletení dodneška vyšperkovávají a ozvláštňují.

Zvyk pletení pomlázek podle Káčera pochází už z pohanských dob, kdy vrbové proutky symbolizovaly začátek jara a plodnost přírody, která se zrovna probouzela. „Velikonoční obchůzka, kdy se děvčata šlehají po zadcích, má symbolizovat právě předávání síly přírody a plodnosti,“ doplnil etnograf.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované