Hlavní obsah

Po brexitu se z Londýna odlévají miliardy i pracovní místa

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

31. 1. 12:30

Necelý měsíc po oficiálním opuštění Evropské unie přichází britská metropole a její finanční srdce City o obchody v objemech 170 miliard eur. Přesunuly se do zemí EU i s 2500 dobře placenými pracovními místy.

Článek

Britská metropole je dlouhodobě největším centrem evropských finančních služeb – finanční srdce Londýna City se ve světě poměřuje jen s newyorskou Wall Street a japonskou čtvrtí Marunouchi. Obchody v těchto třech kilometrech čtverečních v samém centru Londýna tvoří zásadní většinu výkonu celého britského finančního sektoru.

Ten se na HDP země podílel v roce 2018 zhruba sedmi procenty, konkrétně částkou 132 miliard liber, tedy 3,8 bilionu korun. Tyto peníze jsou však po brexitu v ohrožení, ne všechny, ale část už zmizela a další část ještě zmizí.

Šlo to rychle, ještě minulý rok mohli investoři obchodovat s akciemi bez omezení. Hned po Novém roce, jakmile burza otevřela, přišli londýnští obchodníci o šest miliard eur. A částka dál roste.

Šlo o transakce převážně velkých korporátních společností, které se přesunuly na unijní burzy – do Amsterdamu, Dublinu, Madridu a Paříže. Část obchodů už tam pravděpodobně zůstane.

Premiér Spojeného království Boris Johnson uznal, že dohoda o brexitu s Evropskou unií nesplnila jeho očekávání. Británie totiž do jednání vstupovala s tím, že se eurové transakce budou i po brexitu otáčet v Londýně, jako by se nic nestalo. Jenže zbytek EU na takové, řečeno slovy kancléřky Angely Merkelové (a nejen jejími), vybírání třešniček z dortu nebyl zvědavý.

Logicky totiž platí, že obchody neuskutečněné v Londýně dříve či později proběhnou jinde na kontinentu. Evropská unie neuznala valnou většinu regulačních systémů Británie za ekvivalentní s těmi unijními a donutila obchody vázané na euro k návratu na unijní půdu.

Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau podle listu Guardian tvrdí, že se přes Lamanšský průliv přesunulo jen do Francie padesát subjektů s aktivy v hodnotě 170 miliard eur. Z tohoto exitu profitovaly i další země – Německo, Irsko či Nizozemsko. S firmami odcházejí také velmi lukrativní pracovní místa, jen Paříž se rozrostla na úkor Londýna o více než 2500 takových pozic. A unie usilovně pracuje na tom, aby se tento přísun nezastavil, protože i vzhledem ke koronavirové pandemii mohou pomoci nakopnout unijní ekonomiku v době pokoronavirové.

Unijní trh se svými zhruba 450 miliony potenciálních kupců nemůže žádná firma ignorovat – ať už otáčí peníze, nebo výrobky. A eurokomisařka pro finanční stabilitu a služby Mairead McGuinessová jasně deklarovala, že se britská pozice ve finančnictví v porovnání s dobou před brexitem zhorší.

Další náraz na brexitovou realitu čeká londýnské finančníky za 18 měsíců, tedy v červenci 2022. Pokud se dosavadní podmínky nezmění, přijdou londýnské „clearing houses“, tedy organizace zodpovědné za slučování nákupních a prodejních transakcí na burze, o povolení fungovat na unijních finančních trzích.

Britský ministr financí Rishi Sunak se nyní snaží přístup britských bank na unijní trhy vylepšit nad rámec dosavadní Johnsonovy obchodní dohody – ideálně tak, aby mohly finanční instituce znovu obchodovat jako před brexitem. Ale jde spíše o zbožné přání. Do konce března by mělo vzniknout memorandum, na kterém by se měla situace ve finančním sektoru vyjasnit.

Británie totiž pořád platí za těžkou váhu – politicky, vojensky a rozhodně i ekonomicky. Řada evropských firem sídlí v Londýně kvůli britským vazbám na USA, dalších 54 států Commonwealthu i partnery mimo tento okruh bývalých koloniálních držav.

Tyto firmy si případné stěhování pořádně rozmyslí a spočítají. Zatím spíše vyčkávají, protože Británie umožňuje unijním firmám zůstat v Londýně, a přesun za nemalé peníze tak zatím nerozjíždějí.

Nemalou roli hraje také důvěra investorů v londýnské finanční centrum, ta je obrovská. Dle aktuální studie globálních finančních center je Londýn na druhém místě, zatímco nejbližší evropská metropole Curych obsadila až desátou příčku a sídlo Evropské centrální banky a epicentrum německého finančního světa Frankfurt nad Mohanem dosáhl na šestnácté místo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované